historie Suchých Lazců

Dostupný seznam Kronik Suchých Lazců

kronika: 1914-1946, kronika: 1945-1957, kronika: 1962-1965, kronika: 1966-1968.

---

kronika 1962-1965 část 16.

stránkování v kronice 1962-1965

Str. 151

secí stroje na řepu, 2 pluhy čtyřradličné, 1 pluh pětiradliční.
Zemědělská výroba:
V roce 1963 došlo ke změně vedoucích funkcionářů JZD a to z řad občanů zemědělců, kteří jsou ve svých funkcích až dodnes. Předsedou je 34letý rolník z čís. 19 - Václav Steyer.
Jak jsou plněny dodávky:
U obilí JZD nemohlo dodávku splnit kvůli deštivému počasí. U ostatních produktů byly splněny na 100%.

Mléko	předpis	2600 lt	splněno	3404 lt	=        + 804 lt
Vejce	-"-	1.700 ks	-"-	1700 ks	---
Maso	-"-	420 kg	-"-	na 99%	---

Záhumenkáři:

Mléko	předpis	26.970 lt	splněno	25.334 lt	=        - 1636 lt
Vejce	-"-	40.228 ks	-"-	50.360 ks	=  + 10.132 ks
Maso	-"-	0	-"-	2.100 kg	=    + 2.100 kg

Bezzemci: vejce závazky 1243 ks, splněno 1915 ks = + 672 ks

Str. 152

Agrotechnická úprava půdy:
V osadě Kravařově bylo drenažováno 8 ha mokré půdy a v místech u trati (bývalé Rechlové pole)
STS
Strojní stanice pro naše JZD je v Jaktaři. Letos však všechny opravy strojů prováděla družstvu STS Kylešovice. Menší opravy provádí si ve zdejší kovárně družstevníci sami. (Kovář: Pchálek Jan, Halška Jiří). Veškeré polní práce jsou prováděny stroji. Koňských prací jen málo.
Polní práce:
Během velké zimy a silných mrazů utrpěly hodně ozimy a v důsledku deštivých žní byl snížen výnos obilí, které porostlo jak řádkované, tak i v panácích. Letos bylo započato setí řepy jednoklíčkovým semenem na ploše 22 ha. Ozimy a jarní práce byly provedeny v pořádku. Řepka splněna nebyla. Povodeň, která vznikla 7. 6., nadělala hodně škody (asi 150.000 Kčs); 6 ha brambor bylo úplně zničeno.
Úroda obilí:
Tímto zničením byla podstatně menší a nemohla tudíž býti splněna dodávka. ONV provedl snížení dodávek, načež tyto byly splněny v předepsaném množství. O výnos obilovin činil 22 q z 1 ha.

Str. 153

Úroda brambor: byla okrouhle 160 q z 1 ha.
-"- sena: 35 q z 1 ha
-"- řepy krmné: 500 q z 1 ha
-"- -"- cukrové: 280 q z 1 ha
Pracovní jednotka byla 12.- Kčs
Naturalie: (+ 3.15 v Kčs) = 1 lt mléka z 1 kg obilí na jednu odpracovanou jednotku.
Pomoc občanů místnímu JZD byla letos dobrá. Na sezonní a špičkové práce bylo uzavřeno 6720 hodin závazků, všechny byly splněny ba i překročeny.
Postavení salaše na Přerovci pro 65 kusů jalovic. U ostatních staveb byla prováděna pouze údržba.
Stav hospodářského zvířectva: JZD má:
170 dojnic 4 hříbata
70 jalovic 300 vepřů
90 býčků 32 prasnic
60 telat 2 kance
12 koní
Nemoci zvířat nebyly! TBC u skotu je likvidována.
Co uděláno proti nemocem: Veterinář prováděl preventivní ochranu!

Str. 154

Patronát našeho JZD:
Mají Vítkovické železárny (elektrárna závodu 8, ale pomoc nebyla od nich žádná!)
Polní škůdci:
Letos bylo hodně polních myší, přestože byl rok mokrý (bylo použito k trávení myší jedu). Mandelinky bylo též dost. O sbírání této si zasloužily šk. děti.
Hnojení:
Je prováděno chlévskou mrvou i patřičnými umělými hnojivy, též močůvkou.
Úroda lesních plodin:
Malin bylo poměrně méně, než jiné roky, avšak lidé mimo své spotřeby odprodali místní prodejně "Jednota" 27 q, která tyto plodiny vykupuje a odesílá na výrobu moštu do závodu "Lesní Albrechtice" 1 kg malin je za 5 Kčs.
Borůvky, jahody a ostružiny též se urodily, ale tento sběr si lidé ponechávají na zimu (zavařováním) sami.
Zahradní ovoce:
Jsou obvykle běžné druhy jako: jablka, ořechy, hrušky, třešně, slívy, ryngle, zahradní maliny, rybíz a angrešt. Úroda byla menší než jiná léta a jablka byla hodně červivá a padala. I tyto padalky se sbíraly a prodejna "Jednota" je též odkupovala za 1 kg 0.50 Kčs. Těchto jablek bylo prodáno 17 q.

Str. 155

Zahradní stromoví:
Přestože je dobře opatrováno jarním i podzimním postřikem, vyskytují se stále škůdci, a to tím, že postřik není prováděn jednotně po zahradách, avšak skákavě, dnes tu a zítra kus dále a tak se množí mšice, obaleč jablečný i jiné a nelze je tak snadno vyhubit.

Včelařství:
V naší obci je poměrně značné. Včely drží tito občané:

1. Martinek Karel – 8 včelstev	V Kravařově (osadě):
2. Žůrek Rudolf – 6 -"-	1. Vícha Frant. – 3 včelstva
3. Kupka Gustav – 6 -"-	2. Reichel Josef – 4 -"-
4. Střílka Jindřich – 8 -"-	3. Střílková J. – 4 -"-
5. Benda Karel – 2 -"-	4. Kyjovský St. - 4-"-
6. Kašing Václav – 3 -"-	5. Vlčová Anežka – 2 -"-
7. Kubica Vilém – 5 -"-	6. Kupka Frant. – 3 -"-
8. Jelonek Jindř. – 4 -"-	Celkem            20 -"-
9. Adamec Josef – 2 -"-	Celá obec má tudíž 74 včelstev.
10. Kostřiba Erich – 1 -"-
11. Illík Raimund – 2 -"-	Slaný Václav	drží včelstva u Kom. Chalupek
12. Dener Richard – 4 -"-	Pajkert Fr.
13. Sedláček Ladislav – 4 -"-
14. Kožaný Hubert – 2 -"-
Celkem                54 -"-

Str. 156

Jak vidno z počtu držitelů včelstev, se včelařství v obci rozšířilo a stav včelstev se zvýšil.
Včelaři mohou ale nemusí být organisováni. Základní organisace je v Opavě; tak na schůze i instruktáž má právo chodit každý člen, ale obyčejně se těchto zúčastňuje jen důvěrník, který je právě přítel Karel Martínek.
Roční členský příspěvek činí 10 Kčs. Za každé přihlášené včelstvo se platí 2 Kčs jako pojistka. Letošní rok byl pro včelaře nepříznivý (chladno - deště). Přesto však o výnos z 1 včelstva byl 8 - 10 kg medu.
Každý organizovaný člen přihlašuje vždy pro příští rok libovolný počet včelstev, které zimuje a na tyto včelstva dostane koupit 7 kg cukru za zlevněnou cenu 7.50 za kg, avšak je povinen od těchto včelstev příští rok odevzdat 1.80 kg medu za cenu 22.50 Kčs za 1 kg. Jinak úřední cena medu v obchodech je 30.- Kčs za 1 kg.
Schůzky v místě včelaři neprovádí; spíše naléhavé věci důvěrník Martínek informuje členy jednotlivě. Za zmínku však stojí, že až do roku 1960 mohl každý organizovaný člen posílat na veterinární ústav vzorky včel na vyšetření běžných nemocí včel. Po tomto roce tato výhoda byla

Str. 157

odebrána a vyšetření se nedělá. Vyšetření bylo bezplatné. V současné době však okolní státy urgovaly tuto skutečnost s protestem, že choroby je možno přenášeti v blízkosti pohraničí přelety včel a proto se dějí státní nápravní opatření ve všech pohraničních okresech a to etapově.
Prevence se dělá tak, že na jaře v roce zdarma včelaři v kraji Ostrava a všechny pohraniční okresy a obce léčivo (tekutinu) značky BEF, kterou musí všichni včelaři provést preventivní léčbu všech včelstev.
Léčebná kůra trvá asi 3 měsíce. K podzimu však budou odebrány vzorky k vyšetření. Hodně napadená včelstva budou utracena. Méně napadená se musí doléčit, ale už na vlastní náklady. Léčit včelstva musí všichni, organizovaní i neorganizovaní. Ještě zmínka o včelím vosku. Staré voštiny se vykupují v Opavě. 1 kg za 18 Kčs. Nové mezistěny pro stavbu voštin stojí 60 Kčs 1 kg. Na 1 kg mezistěn je asi 12 ks v rozměrech 39 x 24, které jsou zatím nejběžněji používány, ježto veškeré úle byly vybaveny na tuto míru, která byla státně doporučena. Převážná většina včelařů však ještě na rámku 29 x 24 z roku 1963 (písemně dodal Rud. Žůrek mladší).

Str. 158

Myslivost:
Lidová myslivecká společnost je sdružena. K naší obci byl přidružen katastr komárovský a katastr podvihovský. Z těchto tří obcí je teď jedna: Lidová myslivecká společnost pod jménem Suché Lazce.
Počet všech členů je 23. Z toho S. L. 10, Komárov 8, Podvihov 5, předsedou Jos. Nejdl z Opavy. Všichni členové jsou organizováni v odbočce "Háj". Roční členský příspěvek činí 70 Kčs na jednoho člena.
Stav zvěře: je celkem dobrý. V naší honitbě je stálou užitkovou zvěří: zajíc, srnčí, bažant, velmi slabý stav koroptví, v poslední době se vyskytuje v mokřinách okolo tratí též bobřík pižmový. Též se stává, že přes náš revír probíhávají i divočáci, kteří se však započítávají do škodné, které je u nás dosti. Často se vyskytují: lasička, liška, kuna a dravci pernatí: káně lesní, káně rousná, jestřáb slepičkář, vrány a vrány šedivky, též straky. Největší ale škodnou v revíře jsou toulaví psi a kočky; ti jsou-li na polích spatřeni, jsou bez milosti odprásknuti. Jinak škodná byla dostatečně hubena. V hubení škodné byla naše L. M. S. vyhodnocená na druhém místě a též odmě-

Str. 159

něna peněžitou částkou.
Hony v letošním roce se konaly v měsíci listopadu a to 2x na bažanty a 2x na zajíce. Srnčí se střílí na čekané. V revíru bylo na kontingent dodáno asi 100 ks zajíců, 80 bažantů a 30 ks srnčí.

Naše lesní stromoví:
Všechny lesy jsou státní, též i družstevní. V obci je 7.92 ha družstevního lesa (bývalý selský les) zvaný "Břeží", je ale hodně řídký a částečně už nově osazený. Též pod "Strážnicí" je malý kousek smrkového lesa asi 35 let starého.
"Nade mlýnkem"zvaná je asi 50 let i 80 let stará, je pouze smrková, ojediněle osazena borovicí a též i modřínem, dále hlouběji je les už přes 100 let starý a ten je míchaný jedlí. Část zvaná "Nad Přerovcem" je též les asi 80 let starý. Přechodem fronty v roce 1945 lesy hodně utrpěly, takže některé

Str. 160

části musely býti znovu vysázeny. Les "U Dubu" námi i na mapě zvaný je už přes 100 let starý, hlavně smrky, jedle, borovice a modříny, po kraji břízy.
Les zvaný "Dubina" je však ponejvíce smrkový (dubů tam už není).
Všechny lesy jsou hodně vykáceny, jsou probrané a řídké. Okolo potoků "Sedlinak" a "Hošťata" zvaných roste stromoví: vrbové, olšové, březové, makyta i líska.
Lesy jsou polně a svědomitě vysazovány a doplňovány. O to se starají: Lesní správa Hrabyň a 2 lesníci, kteří celou výsadbu s potřebným počtem stálých lesních dělnic (z obce asi 10) vedou a o ni se starají.
Výsadba lesů, ačkoliv to není práce lehká, je po celý rok vykonávána ženami; semena vypěstovaná v "Lesní školce" se po patřičné době vysazují.
Kácení stromů provádějí jen muži a to motorovou pilou. Se dřevem musíme ale hodně šetřit, to teď už je vzácné. Na stavby se dostane jen na povolení dle plánu. Dřevo je nahražováno žel. Nosníky a želbetonem neb cih. plotnami. Na palivo je jen dřevo méně hodnotné (to z probírky lesa) a haluzí! (pně málo)

---

---