Přerovecká 21, 747 95
suche.lazce@opava-city.cz
info@suchelazce.cz
tel. 734 763 998.
Suché Lazce jsou městskou částí statutárního města Opava od roku 1979. Poloha Suchých Lazců vzhledem k městu Opava je v jihovýchodní části. Celková rozloha obce je 447,81 ha z toho je 306,63 ha orné půdy, 19,67 ha lesů a 58,25 ha zastavěné plochy. Nadmořská výška obce je kolem 245 m n. m. Nejvyšším bodem Suchých Lazců je vrcholek kopce Strážnice s nadmořskou výškou 364 m n. m. Terén lze charakterizovat jako pahorkatinu. Vlastní obec leží na
severním svahu a východním svahu kopce Strážnice. Mezi významné stavby v obci patří kaple Andělů Strážných, obecní dům, kulturní dům, budova základní školy, kaplička sv. Jana, moštárna, vodojem a hasičárna. Mezi dominantu obce patří vodní nádrž "Přehrada" Sedlinka o rozloze 7,4794 ha. Mezi významné osobnosti, které pochází z naší obce patřil prozaik a básník Fran Směja, který zde má i pamětní ceduli na rodném domě Přerovecká č.p. 101/39.
Počet obyvatel je dle sčítání z roku 2013 celkem 1033. V obci je základní škola s rozsahem vyučování 1-5 třída a mateřská škola. V Suchých Lazcích jsou 3 hospody, obchod se smíšeným zbožím, fotbalové hřiště, obecní hřbitov a na Strážnici areál střelnice. Městská autobusová doprava je v místě. Obec zajišťuje služby občanům jako Česká pošta, ordinace praktického lékaře a knihovna.
více najdete zde
kronika: 1914-1946, kronika: 1945-1957, kronika: 1962-1965, kronika: 1966-1968.
stránkování v kronice 1945-1957
Odkaz na záznam v ZA Opava. Číslo NAD: 900
Pamětní kniha
Tato kniha má 120 listů.
Pamětní kniha
obce Suchých Lazců u Opavy
od osvobození slavnou rudou armádou v roce 1945.
Tato pamětní kniha je druhá, prvá pamětní kniha, u nás založena v roce 1920, je uschována v obec. archívu.
Prvou knihu kroniky založil řídící uč. Karel Šitavanc z čís. 2 a tuto až do roku 1929 vedl.
Druhým obecním kronikářem byl horník Antonín Malík z čís. 84.
Třetím kronikářem je Ant. Krejčí, skladník, nar. 9. 2. 1900 z čís. 13.
Str.1
Suché Lazce, obec
S osadou Kravařov tvoří jednu obec katastrální. Škola je v Suchých Lazcích od roku 1843, nyní je trojtřídní. Kravařov je přiškolen do Komárova.
Pošta je ve Štítině. Železniční stanice je Komárov i Štítina. Všech pozemků v obci je 522 ha.
Letmý hospodářský i politický přehled naší obce po prvé světové válce, od roku 1920.
V létě toho roku je u nás ustaveno Úsporné konsumní družstvo "Budoucnost" (hlavní sídlo v Ostravě), u nás zřízena prodejna čís. 119 v domě čís. 101.
Volby do Ústavního Národního Shromáždění, u nás odvolilo 485 občanů a sice takto:
221 hlasů sociální demokraté
223 hlasů strana lidová
37 hlasů strana agrární
4 hlasy čeští socialisté
Str. 2
1920
Z výsledků voleb je viděno, že my, dělníci, nevzali jsme si příklad ze Sovětského svazu, kde dělnická třída pod moudrým a obezřetným vedením Lenina a Stalina buduje socialismus. My zde, svou nejednotností a svým neuvědoměním, dostáváme se zvolna, ale jistě, pod panský agrární šroub.
Letos je u nás zřízena Obecní knihovna, první knihovník řídící učitel Šitavanc má s tím hodně práce.
1921
Podle sčítání lidu je v naší obci 1 057 osob, z toho:
481 mužů, 576 žen; Čechů 1 055, Němci 2.
Letos bylo u nás družstevně postaveno 5 rodinných domků a to čísla 114 až 118.
1922
Letos jsou družstevně postaveny další 3 rodinné dvojdomky a to od čís. 123 až 128.
Také Konsumní družstvo Budoucnost postavilo si svou prodejnu, s bytem pro skladníka. Také kaple, postavená roku 1725, je letos obnovována a u ní zasazeny 2 lípové stromy.
Str. 3
1923
Stavějí Moravsko-Slezské elektrárny, na území našeho katastru, železné stožáry pro dálkové vedení elektrického proudu. Poválečná drahota a nedostatek zboží rychle ustává. Továrny na obuv "Baťa" ve Zlíně (Gottwaldov) rázem snižuje ceny obuvi o 50%.
1924
U nás provedená parcelace bývalého dvora v Kravařově. Obec pole ve výměře 15 ha obec odkoupila, mnoha obecním zájemcům po 0,50 ha odprodala a zbytek po 0,10 ha bezzemkům pronajala.
Dále také byla provedena parcelace Štítinského dvora, 50 ha půdy dostal také agrárník "Zika", který však kamenolom pod Strážnicí a les k němu přináležící, obci naší, která se o tento lom ucházela, nepostoupil.
Letos byly také u a pod Strážnicí započaté výzkumné práce pro zřízení obecního vodovodu, tyto práce neměly kladný výsledek. Pro celu naši obec vody tam je málo, proto budou výzkumné práce příštím rokem opakovány jinde.
Str. 4
1925
Naše obec má letos 139 čísel domovních popisných, k nimž budovy výměnků mají shodná čísla a; 898 obyvatel. Kravařov 38 čísel a 279 obyvatelů, úhrnem tedy 177 domů s 1177 obyvatelů, z nich 701 obyvatel ženský a 476 mužských. Řím. katol. je 1068, ostatní bez vyznání.
Započato s hledáním dostatku vody pro naši obec a to v lese nad Přerovcem v revíře Mokrolazeckém u hranice Pustopolomské.
1926
Pokusné hledání vody pro postavení vodovodu v Mokrolazeckém revíře dále pokračovalo. Pracovní povinností všech nás občanů, od 18 - 60 let, byla letos postavená nová cesta ke hřbitovu.
1927
Obecní volby, v nichž zásluhou dvou soc. dem. členů, kteří se k volbám nedostavili, zvolen byl starostou obce rolník a hostinský Josef Luska z čís. 17. Přípravné práce k zajištění vody pro vodovod převzala německá fa G. Rumpel z Teplic - Šanova.
Str. 5
1928
Vodovodní zkoumavné práce byly v Mokro-lazeckém revíře letos ukončeny. Zhotovení vodovod. projektu bylo za 35 000 Kč. Zadáno německé firmě G. Rumpel. Hledání a zkoumání vody stálo obec 65 000 Kč. Vodovod rozpočten asi na 750 000 Kč. Na jámě "Ida" v Hrušově zabit byl dlouholetý náš dělnický starosta, Jan Bialy.
1929
Veliké spousty sněhu a závěje až 2 m vysoké, pak kruté mrazy. 14. II. t. r. byl u nás naměřen - 42o mráz. Mnoho ovocných stromů zmrzlo. Polní zvěř byla skoro všecka zmrzlá, jen málo jedinců zůstalo, země byla až 80 cm hluboko zmrzlá.
4. VII. pak přišla nová pohroma a to větrná smršť, která v naší obci a hlavně v lesích mnoho škod nadělala.
1930
dne 10. VIII. t. r. zadána byla stavba vodovodu firmě "Gustav Rumpel" z Teplic Šanova za 411.168.05 Kč a to všemi hlasy obecního zastupitelstva.
Str. 6
Dozorem nad stavbou našeho obecního vodovodu pověřen a ustanoven byl Jan Prokša, asi 65letý zednický polír v. v. Jako technický poradce byl náš občan stavitel Alois Havlíček. Potřebné potrubí dodala rourovna "Manesman" ze Svinova. 24. 12. 1930 poprvé v naší obci začala téci voda ve vodovodě. Postaven pomník padlých z r. 1917 - 18. Při letošním sčítání lidu je u nás 1206 obyvatelů.
1931
Vodovodní náklad stoupl ze 411.000 na 883.000 Kč. Větrná smršť a silné zemětřesení na celém Opavsku. Celostátní začátek nezaměstnanosti a krise.
1932
Agrární hrabivostí a nenasytností je v celém našem státě silná nezaměstnanost, u nás je 116 dělníků bez práce. Tito nezaměstnaní živí se ponejvíce sběrem lesních plodin, které v Opavě za pár haléřů prodávají, aby jen měli pár haléřů na chléb dětem.
Všechny obchody jsou přeplněné zbožím, ale koupit není zač.
Str. 7
1933
Postavený vodovod byl letos obcí převzat. Náklad dostoupil výše 1.033.000 Kč.
V našem státě je letos 833.09 nezaměstnaných dělníků. Krutá zima, hlad a bída pořád trvá.
1934
Náš osvoboditel, president T. G. Masaryk dožívá se 84 let. On, syn kováře, tedy dělníka, dívá se, jak statisíce dělníků, jsouce bez práce, hladoví. V obci v čís. 138 zřízená poštovna.
1935
V naší obci letos postaven nový plot okolo hřbitova. 22. 5. silné krupobití, úroda s 50% zničená. Nezaměstnanost dosud trvá! Dítky chodí do školy bez knih, rodiče nemají peněz na zakoupení potřebných pomůcek.
14. 12. T. G. Masaryk odstoupil. Nově zvolený president je Dr. Edvard Beneš.
1936
Stavba nové kaple v obci. Krise a nezaměstnanost mizí v celém našem státě.
Str. 8
1937
Počet všech popisných čísel naší obce dostoupil během posledních let počtu 164. Vlivem posledních světových událostí staví se okolo celé naší hranice (státní) železobetonové bunkry = vojenské opevnění; i na katastru naší obce jsou tato opevnění urychleně stavěna. 14. 9. 1937 smrt Masaryka.
1938
pro nás tak nešťastný rok. Mobilisace našich branných sil a pak přichází nešťastný "Mnichov". 9. X. t. r. obsadili Němci celé naše pohraničí bez boje. U nás zničili celou naši obecní knihovnu, námi tak pracně pořízenu. Knihami topili v Chemické továrně v Komárově.
Celou správu naší obce do svých rukou převzali Němci, úřadování jen německy, školní vyučování jen německy a všude rázem vidíme jejich černožluté špičaté nápisy. Konzumní družstvo "Budoucnost" likvidováno. Dosazen soukr. obchodník "Drastich" z Kravařova.
Str. 9
1939
Na podnět pí Štěpánky Laryšové z čís. 14 dožádaly se na "Landratě" v Opavě, že naše školní děti budou vyučovány u nás ve škole Česko-německý.
Naši čeští občané Čeněk Lysek, Bedřich Hanké a Josef Slaný stávají se zaměstnanci německého obecního úřadu. Prvý jmenovaný je při výdeji všech potravinových lístků "enek", které hned z jara začínají.
1940
"Gestapem" jsou zatčení tři naši občané a sice: Bohumil Můra, Jan Měch a Antonín Trubecký, oba poslední z Kravařova. Zatčení jsou pro protiněmeckou činnost.
1941
Němci, majíce už skoro polovinu Evropy obsazenou, dne 22. 6. t. r. přepadli bez vypovězení války veliký Sovětský Svaz Socialistických Republik. Rusové nečekaným silným náporem ustupují. Nám zde je velmi, velmi těžko, vždyť Rusové, poslední naše naděje, že by prohráli? Ne! 22. S. zabil se pádem s vysokého továrního komínu náš občan 27letý Jaroslav Illik ze Strážnice č. 1.
Str.10
Rolníci všechny své hospodářské výrobky musejí odevzdat do zřízených skladišť a mlékárny v Opavě, silně se proto vzmáhá černý obchod, za 1 vejce, které dříve stálo 0,80 Kč, platí se i 10 Kč. Je krutá zima. Němcům v Rusku už není veselo.
1943
Německými úřady byli u nás násilně vystěhováni tito naši občané: 1.) Rudolf Balla z čís. 22. 2.) a Frant. Šindlář z čís. 17. Z Kravařova Antonín Trubecký a Jan Měch. Na jejich usedlosti dosadili Němci své lidi a to přestěhovalé Němce z Volyně. 3 bratři Kaukové a Kravczik poslední hospodařil na gruntě Trubeckého v Kravařově. Na podzim r. 1940 zavřený náš občan Bohumil Můra je z vězení propuštěn a musil ihned nastoupiti práci v Opavě. Na podzim t. r. jsou gestapem zavřeni Oldřich a Josef Vitek, Josef Kostka, první jmenovaný se ale brzy vrací z vězení domů, ostatní dva jsou převezeni do pověstného koncentračního tábora "Dachau" v Německu.