Aktuality ze Suchých Lazců

Zprávy o raněných a nemocných v první světové válce.

1) Šarže, 2) Jméno, 3) Vojenský sbor velitelství, ústav, 4) Pododdělení, 5) Rodiště, 6) Rok narození, 7) Způsob zranění nebo němoci. Zemřel, 8) Nynejší pobyt, 9) Poznámka
26.9.1914 - Ersatzreservist, Skuplik Reinhold, Landwehrintanterieregiment Nr. 15, 3. Kompagnie, Sucholasetz, 1887, Schuß in den Unterarm, Vereinsreservespita Nr. 1 in Troppau.
Náhradní záložník, Skuplik Reinhold, pěší pluk zemská obrana č. 15, 3. rota, Suché Lazce, 1887, střela do předloktí, klubová záložní nemocnice č. 1 v Opavě.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 26.9.1914, číslo 15, str. 88. www.digitalniknihovna.cz

23.10.1914 - Skuplik Reinhold, Inft., k. k. LIR. Nr. 15, 3. Kompanie, Sucholasetz, 1887, Schuß in den l. Unterarm, Ruhr, Landes krankenhaus in Troppau.
Skuplik Reinhold, vojín, k. k. LIR. č. 15, 3. rota, Suché Lazce, 1887, střelen do levého předloktí, Porúří, Státní nemocnice v Opavě.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 23.10.1914, číslo 39, str. 33. www.digitalniknihovna.cz

16.1.1915 - Stelmach Josef, Kan., FstAR. Nr. 2, 10. Kompanie, Sucholasetz, 1892, Schuß in den r. Fuß, Krankenhaus Wieden in Wien, IV.
Štalmach Josef, Kan., FstAR. č. 2, 10. rota, Suché Lazce, 1892, střela vpravo noha, nemocnice Wieden ve Vídni, IV.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 16.1.1915, číslo 220, str. 45. www.digitalniknihovna.cz

23.1.1915 - Konečny Alois, Inft., IR. Nr. 1, 1. Kompanie, Sucholasetz, 1892, Schuß in den l. Hand, ResSpit. in Brüx.
Konečný Alois, vojín, IR. č. 1, 1. rota, Suché Lazce, 1892, střelen do vlevé ruky, Oddech. v Bruxu.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 23.1.1915, číslo 237, str. 26. www.digitalniknihovna.cz

23.1.1915 - Kubin Gottlieb, TitKorp., IR. Nr. 1, 9. Kompanie, Sucholasetz, 1879, Kopfschuß, GarnSpit. Nr. 13 in Theresienstadt.
Kubín Gottlieb, TitKorp., IR. č. 1, 9. rota, Suché Lazce, 1879, průstřel hlavou, GarnSpit. č. 13 v Terezíně.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 23.1.1915, číslo 238, str. 24. www.digitalniknihovna.cz

21.1.1915 - Kubin Gottlieb. TitKorp., IR. Nr. 11, 9. Kompanie, Sucholasetz, 1879, Schuß in den Brust, VereinsResSpit. in Aussig
Kubín Gottlieb. TitKorp., IR. č. 11, 9. rota, Suché Lazce, 1879, střela do hrudi, spolek ResSpit. v Aussig.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 21.1.1915, číslo 232, str. 30. www.digitalniknihovna.cz

11.2.1915 - Reichel Leopold, Inft., IR. Nr. 1, 12. Kompanie, Sucholasetz, 1887, Schuß in den r. Brustseite, GarnSpit. Nr. 15 in Krakau.
Reichel Leopold, Inft., IR. č. 1, 12. rota, Suché Lazce, 1887, střela vpravo na hrudi, GarnSpit. č. 15 v Krakově.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 11.2.1915, číslo 281, str. 39. www.digitalniknihovna.cz

14.4.1915 - Halska Vincenz, Kan., Schw. HaubDiv. Nr. 3, Sucholasetz, 1883, krank. GarnSpit. Nr. 27 in Baden
Halska Vincenz, Kan., Schw. HaubDiv. č. 3, Suché Lazce, 1883, krank. GarnSpit. č. 27 v Badenu.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 14.4.1915, číslo 375, str. 20. www.digitalniknihovna.cz

5.3.1915 - Halska Vinzenz, Kan, Schw. HD. Nr. 3, Batt. 2, Sucholasetz, 1883, krank, ResSpit. in Pörtschach a. See
Halska Vinzenz, Kan, Schw. HD. č. 3, Batt. 2, Suché Lazce, 1883, nemocný, ResSpit. v Pörtschach a. Jezero.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 5.3.1915, číslo 330, str. 17. www.digitalniknihovna.cz

17.3.1915 - Bialy Franz, Jäg., FJB. Nr. 16, Marschkomp., Sucholasetz, 1888, Typhus, ResSpit. Nr. 2 in Klosterbruck
Bialy Franz, lovec, FJB. č. 16, pěší rota, Suché Lazce, 1888, Tyfus, ResSpit. č. 2 v Klosterbrucku.

Zdroj: Gemeinsames Zentralnachweisebureau, 1914-1918, dne: 17.3.1915, číslo 341, str. 8. www.digitalniknihovna.cz

Ani obec Suché Lazce nebyla v roce 1914 ušetřena před živelnou pohomou. Ve čtvrtek 6.8.1914 odpoledne kolem 17 hodiny začalo poprchávat a následně na to se strhnul veliký liják a v někoika minutách byla celá okresní silnice, která vede přes S. Lazce pod vodou. Uprostřed silnice se hnal 30 cm vysoký proud vody, který se odplavil až za hodinu po průtrži mračen. V sobotu 8.8.1914 následovala další bouřka s přívalovým deštěm, né tak silná a silnice byla pod vodou podruhé. Z obou přívalových dešťů a následných podovní a záplav nevznikly na polnostech veliké škody. Pouze v místech, kde měla voda veliký spád, odnesla čerstvě zoranou půdu a místy poškodila několik parcel odplavením. Louky v dolinách a nížinách byly zaplaveny. Polní obecní cesty byly také poškozeny.

zdoj: Školní kronika č.1. str. 88, zapsal nadučitel Alois Otýpka

Přepadení. V těchto dnech vracel se pekařský pomocník Fr. Svachula z Opavy s prázdným povozem z Velké Polomi po odvedeni pečiva domů. Nedaleko Přerovce zadržen byl z nenadáni 3 muži, vystoupivšími z lesa a vyzván, aby jim vydal všecky peníze, které má u sebe. Svachula měl přes 200 korun, ale neuposlechl jich vyzvání. Uhodil do koně a ujížděl. Útočníci utíkali za vozem a pokoušeli se zastaviti ho. Jeden z nich vypálil na Svachulu dvě rány z pistole, z nichž jedna šla mimo, kdežto druhá ho zasáhla na levé ruce. Teprve v Přerovci zpozoroval, že není více pronásledován. Zajel rychle do Opavy a učinil o případu oznámení. Krátce na to musel být dodán do nemocnice, aby mu byla z ruky odstraněna koule. Pachatelé útoku nebyli dosud vypátráni.

zdroj: Lidové noviny, 20.6.1913, Ročník 21, číslo 167, strana 5. http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/

Jak se dělají mučedníci.
„Lidové Noviny" přinesly minulý týden sensační lokálku, jak ostravská okres, školní rada rozvádí učitelské manžely. Ustanoví prý učitele manžela na jiné místo, kdežto jeho ženu učitelku neustanoví s ním na stejnou školu. Případ ten falešně podaný, týká se známého politického chameleona učitele Šitavance ze Staré Vsi. Člověk ten natropil se neplech a intrik ve Staré Vsi až běda. Byl pokrokářem, socialistou a když myslel, že mu to pomůže k nadučitelství, stal se klerikálem. Tím se zhnusil ve Staré Vsi všem. Proto byl na vlastní žádost přeložen ze Staré Vsi do Suchých Lazců u Opavy. Do Such. Lazců měl nastoupit 1. březnem, on však sám žádal, aby se mohl přestěhovati již 15. února. I této jeho žádosti bylo vvhověno, ač se to dost těžko dalo provést.’ Okr.' školdozorce sám ještě se mu postaral o byt v Suchých Lazcích. Po p. Š. přišla jeho choť se žádostí, aby byla s mužem do Suchých Lazců přesazena. Poněvadž je ve St. Vsi definitivně ustanovena, byla upozorněna na to, co sama měla vědět, že předem musí podat žádost za přidělení škole v Suchých Lazcích. Kdyby byla pí. Š. této rady hned uposlechla, bylo by se podniklo vše, aby se mohla s manželem svým 1. března do S. Lazců stěhovat. Okresní Školní rada tu ničeho nezavinila, naopak vyšla zmíněným manželům ve všem ochotně vstříc. Nepříjemnosti, které je stihly, zavinili sami. Pan Š. mohl se stěhovat až 1. března, mohl počkat na přeložení své choti, avšak on sám si vymohl stěhování již v polovici února. Proto nemá p. Šitavanc nejmenšího práva hráti sobě před veřejností na mučenníka ve škole. Kdo mu věří, lapá stín.

zdroj: Duch času (orgán strany sociálně-demokratické), Datum vydání 21.2.1912, Ročník 14, Číslo 15, strana 3-4. www.digitalniknihovna.cz (Poznámka redakce: tendenční článek)

Trestáni vdaných učitelek. O našem mor. zemském výboru i o zemské školní radě máme úsudek dávno ustálený. Samosprávné úřady ty, jichž povinnosti je, hájiti v prvé řadě zásady spravedlnosti, zdá se, že vyhledávaji každé příležitosti, kde by mohly uplatnili své strannické choutky - a pomstiti se. Tentokráte pociťuji osten msty (hlavně klerikálni) vdané učitelky. Případ učitelky pani Šitavancové ze Staré Vsi je do nebe volající. Vinou klerikálnich agitátorů dostal se p. učitel Karel Šitavanc do Suchých Lazců ve Slezsku. Jeho manželka, literní učitelka, ponechána na starém působišti a nařízeno ji, že musí na místě setrvati. Podotknouti dlužno, že tim vážně ohroženo je beztak chatrné zdravi oné pi. učitelky. Žena, která vychovává děti vlastni i děli svých spoluobčanů, zasluhuje obdivu a úcty. V zemi, v niž vládla by spravedlnost a úcta ku práci, musila by žena taková dojiti nejvyššiho vyznamenáni. U nás na Moravě se trestá a to trestem nejkrutšim, který si nijak nezadá s mirovskou trestnici. Odlučuje se od manžela a děti a ohrožuje se její život, jakož i štěstí celé rodiny. Můžeme uvésti i jiné připady, kde život vdaných učitelek byl úmyslně ze škodolibosti a msty ohrožován. A což jiného je úsilí klerikálních poslanců a jich spřeženců, aby se vdaným učitelkám nedostalo žádného drahotniho přidayku? Není to též msta? Jak křiklavě nespravedlivě zachovali se ti, kdož odhlasovali, že vdané učitelky nic nedostanou, dokazuje tento případ: Učitelka vdala se za soukromého i úředníka. Mají 4 děti. Manžel dnes je bez služby (nikoliv vlastní vinou). Celá rodina prožívá dny nejtrpčí bídy. A proto nedostane nic! Oh, té klerikální spravedlnosti! Kde zůstalo učeni, že svátost stavu manželského je největší svatosti v Kristu? Dnes proto, že je nékteré učitelky přijaly, budou trpět a dopadá na ně hněv a msta! ...

zdroj: Časopis Pozor 15.2.1912 č. 33.

Ze Suchých Lazec 28. března 1911. (Divadlo.) Krásnou a ušlechtilou zábavu poskytli nám opět ochotnici sucholazečtl hrou „Paličova dcera", kterou sehráli 26. března v neděli. Věru nikdo nelitoval času a peněz, které položil na oltář bohyně Thálie. Obecenstvo zaujímal ne tak obsah hry sám, jinak zajímavý — naše děvušky, které hrají, již se o to postarají, aby sdělily svým kamarádkám, jak se ti a ti mají „moc rádi" a jak to na konec s nimi „moc dobře" dopadne — ale zajímal nás hlavně způsob, jakým byl kus sehrán. Tentokrát se zase naši hoši a naše děvuchy drželi a ukázali, že oni také něco dovedou, jen když chtějí. A dobré vůle bylo viděti u všech mnoho. Zvláště naše děvušky chtěly tento večer, jak se zdá, předstihnout naše hochy a v celku se jim to také skutečně povedlo, jak byl jeden hlas mezí diváky. Snad proto, že zápas jejich byl snažší, ježto úloh ženských bylo daleko méně, nežli mužských. Vdova Jedličková počínala si a hovořila, tak přirozeně, tak nenuceně, že ani dost málo neupomínala svou hrou na to, že úloha její je hrána dívkou sotva 19letou, která ke všemu hrála poprvé. První její vystoupení je velice slibné a zasluhuje vší chvály a uznání. Rovněž zámožná plátenice Kat. Šestáková, jejíž jedinou pochoutkou k šeobecnému potěšení byl šnupec, byla podána krásně a k všeobecnému uspokojení. Stejně Rozárka, upřímná, pravdomluvná a poctivá dívka venkovská, a naproti ní Bětuška, dívka rázná, závídějící této její lásku & krásu, byly podány věrně. Bezvadně byla sehrána úloha Valenty, venkovského šumaře, a stejně úloha mladého indiána, Prokopa a úloha Pavla Kolínského. Antonín mohl do své hry vložiti trochu více citu a ohně, ač jinak se líbil. Z menších úloh bavil naše obecenstvo svým rázným vystupováním řezník Martin Toužímský, bratr Bětuščin. Svým komicky vážným, v pravdě soudcovským vzezřením, vzbuzoval si úctu a respekt úředník hrdelního soudu Jablonský. Ale málem bych zapomněl na starého Melichara, hrobnfka. Z celého jeho vystupování bylo zřejmo, že úloha ta byla v rukou starého a osvědčeného ochotníka. Také ostatní menší úlohy, o kterých se zde nemohu šiřeji rozepisovati, byly sehrány pěkně. Souhra sice sem tam na některých místech vázla, ale celkový dojem, který jsem si odnášel domů, byl více nežli uspokojivý. Ochotníci sucholazečtí ukázali, že by byli s to sehráti i jiné těžší hry, a to s úspěchem. Večer ten vystoupilo, jak jsem pozoroval, mnoho nováčků s takovým zdarem, že nelze pochybovati o jejich zdatnosti na poli tom. Jen trochu více chuti a obětavosti! Mnoho štěstí do budoucna a na brzké shledáni. Také jeden.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 5.4.1911, Číslo 27, strana 2. www.digitalniknihovna.cz

Dne 13. ledna 1911, Periodikum - Duch času, Podnázev: orgán strany sociálně-demokratické

číslo 4, Strana 6.
Slezsko. V neděli dna 15: t. m. konají se následující schůze:
...
Suché Lazce. O půl 4. hod. odpoledne v host. p. Kubesv důvěrná schůze, na níž bude pojednáno o po litické situaci a organisačních otázkách.
...
Suché Lazce. O 3. hod. odpol. důvěrná. Ref. posl. soudr. Pavlán

zdroj: svkos.cz, ISSN: 1805-5990; čČNB: cnb002220288

Slezský sněm, XLIV zasedání 37. schůze 22.10.1910 ...

Okresnímu silničnímu výboru opavskému povoluji se na stavbu silnic podpory: z Raduně do Komárova 6800 K, z Žimrovíc do Domoradovic 8100 K, z Litultovic do Lhotky za část II. celkem 3200 K, ze Suchých Lazec na Přerovec 5400 K.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 29.10.1910, Ročník 41, Číslo 85, strana 1. www.digitalniknihovna.cz

Vypsání stavby.
Pro stavbu 2.973 km dlouhé okresní silnice II. třídy z Kravařova přes Suché Lazce do Přerovce zadají se cestou nabídkovou i s dodávkou potřebného
materiálu tyto práce:
I. Práce pozemní: 4450 m3.
II. Stavby umělé: 1 železný most o 3,18 m světlosti, 9 kusů rourových propouští, 732 m podélných stok o 20—50 cm světlosti a 50 kusů přejezdných žlábků.
III. Zřízení jízdní dráhy: 1.600 m obrubných kamenů, 12.000 m3 kamenného podkladu, 2.000 m3 tlučeného štěrku a uválení jízdní dráhy.
IV. Vedlejší práce: 2000 m2 příkopního dlážděni, 1300 m okrajnfch kamenů a 10 kusů patníků.
Od vysokého slezského výboru zemského schválené plány a podmínky jsou vyloženy k nahlédnuti v kanceláři okresního výboru silničního v Opavě.
Vzorníky pro zadací rozpočty vydávají se tamtéž. Práce se zadají za jednotné ceny a na přeměření.
Lhůta k dokončení 15. října 1910 pro trať 0—20 a 1. července 1911 pro trať 20—30.
Řádně sestavené nabídky podati dlužno do 12. května 1910 do 11 hodin dopoledne u okresního silničního výboru v Opavě.
Kdo práce obdrží, složi 5% nabízené sumy jako záruku. Za okresní silniční výbor v Opavě (venkov) Tomáš Lnsar, v. r.
1850

Zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 30.4.1910, číslo 34, ročník: 41, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Poučnou schůzi konala naše odbočka katolicko-lidového spolku dne 19. prosince. Členové dostavili se v hojném počtu, až na některé pohodlné, přišlo i dosti nečlenů, ač jich mohlo přijít ještě více, nebo přednáška hodila se pro všechny bez rozdílu. Přítomné uvítal pan starosta Luska a udělil slovo P. Suchánkovi, který obšírně promluvil o spořivosti, o její důležitosti pro jednotlivce, rodinu i národ. Rozumná spořivosť je matkou nejen zámožnosti, ale i poctivosti, střídmosti a štědrosti, je základem blahobytu a spokojenosti rodiny. Národ náš neumí spořiti — v Dánsku má každý 2. člověk vkladní knížku, v Německu 4. a u nás — teprv až 12. Jsme marnotratnými příliš a proto národ náš nemá té moci a váhy, jakou by míti mohl. Práva politická a kulturní, která národ chudý musí často i krví dobývati, národu zámožnému přinášejí na stříbrném tácku. Jsme otroky kapitálu, protože sděděný i vydělaný groš lehkomyslně rozhazujeme. Třeba rozhodné nápravy! Uvedl různé způsoby střádání a odporučoval přítomným, zvláště přítomnému děl-nictvu. Ku konci rozpředl se rozhovor o naší Zádruze. Doufáme, že přednáška bude míti dobrý účinek. Bylo by žádoucno, aby členové katolických organisací pilně navštěvovali schůze, a také odebírali a četli katolické časopisy. U nás je ještě velice málo pochopení pro dobrý tisk — snad od nového roku se to napraví. Heslem naším budiž: V každé katolické rodině aspoň jediný katolický časopis!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 25.12.1909, Číslo 101, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

1909/7 Opavský týdeník - Do Hadruňku 22. července. (Hostinský Reichel) dal označit svůj hostinec novým jen německým nápisem „Reichels Gasthaus". Je to veřejná urážka české národnosti, když hostinský v obci, kde žádných Němců není, a který výhradně jen na české hosti poukázán jest, svůj obchod jen pro Němce označí. Považuje snad nás p. Reichel za tak národně vlažné, že si takovéto veřejné potupy své národnosti všímati nebudeme, anebo snad chce tím na jevo dát, že o české hosty nestojí? Mohl by to zkusit jít do nějakého německého místa a tam si vyvěsit na obchod jen český nápis, co by se mu tam tak asi stalo! Vyzýváme p. Reichla, vlastně jeho nájemce Hertla, aby provokativní nápis odstranil anebo aspoň dvojjazyčným nahradil, sice to za svou potupu považujem a věděli bychom pak, že Reichlův hostinec pro české hosty není, o české peníze nestojí a že ho obtěžovati nemáme.

Zdroj: 1909/7 Opavský Týdeník, vyhledal: Fr. Šenk

Ze Suchých Lazec. Ve čtvrtek 20. května konala naše odbočka katol. lidového spolku schůzi veřejnou. Účastenství bylo slabší, než jindy, sluníčko mnohé vylákalo do přírody. P. Buček, katecheta z Opavy promluvil o pojišťování starobním, nemocenském a úrazovém. Je-li pojišťování třeba, kdo má býti pojištěn a jak má býti provedeno — na tyto otázky odpověděl obšírně. Probral návrh vládní, vytkl některé nedostatky a podal přiměřené opravy strany katolické. Ku konci pěkné a obsažně řeči, povzbuzoval, aby žádný se nespoléhal na pojištění vládní, nýbrž aby každý sám hleděl se pojistili pro budoucnost rozumným šetřením. Zvláště rodičové by měli učiti mládež hned od mladit — čemu člověk v mládí nenavykne — později se nenaučí. — P. Suchánek přidal několik příkladů o spořivosti a vybízel ku svépomoci. Projevil přání, aby všichni členové schůzí se sůčastňovnli, beztoho se konají zřídka, neměl by ani jediný scházeti. 

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 29.5.1909, Číslo 42, strana 9. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. V neděli 7. února 1909 konala naše odbočka lidového spolku valnou hromadu. Má 77 členů a skoro všichni se jí súčastnili. Po zprávě jednatelské a pokladniční zvolen starý výbor jednohlasně. P. Suchánek probral důležitější události, povzbuzoval, abychom vždy a všude rozhodně vystupovali, jako národovci i křesťané a statečně se hájili. Oznámil, že v neděli 14. t. m. bude v Opavě valná hromada a je povinností naší, abychom co nejhojněji se jí súčastnili. Pan předseda Luska zmínil se o Zádruze, vysvětlil její důležitost a výhody. Rozpředl se rozhovor a výsledek bude, že mnoho členů lidového spolku v Suchých Lazcích stane se též členy Zádruhy. Žádá to naše národní čest. Schůze byla pěkná, přihlásilo se několik nových členů a mladší projevili přání, aby odbočka hrála divadla. Pilně spláceny příspěvky. Zájem o spolek roste, každý clen se přičiň, abychom mohutněli. Třeba též časopisů katolických, těch je dosud u nás málo!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 13.02.1909, Číslo 12, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 17. ledna. 1909 (Abrahamoviny místního starosty.)

Dne 20. ledna slaví obec naše opět památný den. Náš vážený a ctěný starosta p. Jan Luska dovršil 50 rok svého života. Je to významný bod v životě lidském a veškerá čest tomu, který směle může o sobě tvrditi: nežil jsem nadarmo, povinnosti jsem přesně a svědomitě vykonával. Náš p. starosta může býti s výsledkem dosavadních let spokojen. Nežil darmo. Pomníkem jeho nad jiné trvalým jest budova nové školy, jež jest výsledkem jubilantovy odborné znalosti, pečlivosti, houževnaté přičinlivosti a prozíravosti. Jeho přičiněním založena hospodářská besídka, on jest z prvních zakladatelů hasičského sboru a dosud jeho věrným členem. Neméně přičiňuje se nyní o stavbu tak důležitě a potřebné nové okresní silnice pres Suché Lazce. Kéž dopřeje Všemohoucí našemu p. starostovi ještě mnohá léta života v dosavadním zdraví, kéž jemu zachová chuť k práci, kéž vzpruži v našich občanech ducha svornosti a pak mnohé se uskuteční, o čem dosud se jenom snilo.

Zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 20.1.1909, číslo 6, ročník: 40, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Hledá se. Již od 20. listopadu (1908) pohřešuje se Josef Kubín ze Suchých Lazec. Je slabomyslný. Šel do lesa na Přerovec se snídaním a někam zašel. Je mu 40 let, postavy prostřední, chudý, vlasy i oči černé. Šaty na sobě měl obnošené, na hlavě hasičskou čepici, botky šněrovací. Je velice bázlivý a lidí se štítí. Kdo by snad ho viděl neb o něm něco věděl, prosí se snažně, aby podal zprávu Marii Kubínové v Suchých Lazcích.

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 5.12.1908, Ročník 3, Číslo 98, strana 6. www.digitalniknihovna.cz