Aktuality ze Suchých Lazců

V únoru 23.2.1980 se konalo tradiční Pochování basy. Akci pořádal ZO SVAZARM (účastnilo se 20 členů SVAZARMu) a další občané. (foto: B. Janošek).

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

• 

  23.2.1980

• 

• 

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

ZO SVAZARMu Suché Lazce tě zve v neděli 13.5.1979 na Běh nové svobody. Místo konání Areál zdraví - Podvihovský Mlýnek, sraz účastníků k hromadnému odchodu v 7:30 hodin před budovou kulturního zařízení MNV. Kategorie od kojence do 100 let. Délka tratě 5000m, rychlost běhu libovolná. Startovné 10 Kčs.

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Jako každoročně, uspořádal SVAZARM první táborový oheň na počest osvobození obce Suché Lazce. Na dovozu dřeva a postavení táboráku se v odpoledních hodinách podílelo 10 členů SVAZARMu. Táborak byl postaven na volném místě TJ Sokol. Kolem 18. hodiny začal večení program a volná zábava. Na hřišti se čepovalo pivo zakoupené z pohostinství Jednota.

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Dne 29. října 1978 v 10 hodin se uskutečnilo na fotbalovém hřišti TJ Sokol fotbalové utkání ZO SVAZARM vs TJ Sokol. Tento zápas byl odvetou jarního utkání. Terén hřiště nebyl zrovna prvotřídní a v některých místech se dalo chodit i po suchém trávníku. Družstvé TJ Sokol hrálo ve svých "erárních" červených dresech které již lecos pamatovaly. Družstvo Svazarmu nastoupilo ve svých domácich kombinézách a oteplovačkách. Po tvrdem boji nakonec porazil SVAZARM favority TJ Sokol 4:2 a byla tak napravena jarní porážka.

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Tyto dvě akce akce (Svazarmovský den a Sportovní odpoledne) proběhly současně hend po "Benátské noci" v neděli 6. srpna 1978 v odpoledních hodinách. Bylo to výhodné jak pro pořadatele(nemuseli znovu zajišťovat stoly a židle) tak pro účastníky. Plánovaný začátek akce byl ve 14 hodin, ale unavení návštěvníci z minulého dne se dostavili trochu později. Přicházející návštěvníci, byli již z dálky vítání tóny nočního kvarteta ESTER, které pouštělo decibely do širokého okolí.

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Dne 4.6.1978 v 8 hodin se konalo třetí kolo závodu OSL. Výsledky soutěže:

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Výsledky závodu SZBZ (Sokolovský závod branné zdatnosti) rok 1978

Mladší žáci do 10 let:
1. místo - Jaromír Gřešek
2. místo - Jan Pospěch
3. místo - Martin Meixner

Starší žáci od 10-15 let:
1. místo - Milan Slanina
2. místo - Miroslav Pchalek
3. místo - Miroslav Moša

Žačky:
1. místo - Šárka Morbicrová
2. místo - Blanka Věntusová
3. místo - Lída Zakoutcká

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Dne 19.3.1978 uspořádala ZO Svazarm střeleckou soutěž mezi složkami NF(Národní Fronty) "O nejlepší složku NF ve střelbě". Začátek této soutěže byl v 8:30 hodinna sřelnici. Každá složka vyslala 4 střelce, kteří tvořili jedno družstvo. Střílelo se 10 + 30 ran v leže bez opory. K dispozici byli dva zapůjčené dalekohledy. Střílelo se o putovní pohár, který obdrželo vítězné družstvo a první tři nejlepší jednotlivci obdrželi upomínkové předměty. Soutěže se zůčastnily 4 družstva, zbývající pozvané složky se nedostavily.

Výsledky soutěže:

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

V dubnu pořádal SVAZARM v naší obci Sběr železného šrotu.

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Místní výbor národní fronty v Suchých Lazcích, pořádá dne 26.2.1977 v sále Jednoty "Tradiční pochování BASY". Hudba OB ALT Suché Lazce. Vstupné 8,- Kčs. Začátek v 19:00 hodin, -konec kdo ví kdy-. Srdečně zvou pořadatelé.

Fotografie z basy 1977 najdete zde:

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

zdroj: Tomáš Vašek

Složky Národní Fronty v Suchých Lazcích Vás srdečně zvou na Pochování Basy. dne 9.2.1975 v sále RaJ. Začátek taneční zábvy v 18 hodin, Slavnostní obřad Chování basy bude ve 22 hodin.

zdroj: Tomáš Vašek

V dubnu 1974 zorganizovali členové SVAZARMu brigádu u nového obchodu Jednota.

Pochování basy únor 1974 (přesné datum není zatím známo)

zdroj: Tomáš Vašek

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

Pochování basy únor 1973 (přesné datum není zatím známo)

zdroj: Tomáš Vašek

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

Lazy, kde "chlop Křístek, Moravec věrný, pevný, bitý ... školu postaví moravskou murovanú" — Łaz — jako jméno obecné podle Bartoše "louka nebo pole při lese a po vší Moravě (i ve Slezsku a jinde) rozšířené jako vlastní jméno trati v rozmanité podobě (Láz, Lázek, Láze, Lázky ... a dále také příjmení Lazecký).
A odtud také místní jméno Lazv a Lazce (Mokré, Suché na Opavsku) Polních a lesních tratí od toho kmene je všude plno, tak Laze v Dolní Lhotě (13. 10. 1949 pí Kudelová "tym polam povědame Laze"), ve Velké Polomí Lazňa, kopec, dříve zajisté louka s lesem i na Chodsku: lan Vrba, soumrak Hadlasuc rodu II, 116: pod strání Dražinovské hory, kde se říká "V lazcích" a str. 117, "Klenci leží výš než končina Lazců" (u nás správný genitiv ze Suchých, Mokrých Lazec, nikoli Lazců).
Kmen "laz" je praslovanský a znamená "pole u lesa, mýtina" — ve slovenštině podobně laz, lazy, pol. łazy, odtud další příponou -jan, laz-jan-lažany. Není tedy divu při tomto původu z praslovanštiny, že i v Polsku podle slovníku Lindeho a podle Piotra Golase je v okresu bocheňském plno takových názvů pomístních i místních, někdy s posunutým významem "křoví, klestí, pařezy, kořeny". To je přirozený postup, že jazyk neustrne, nýbrž zasahuje stále víc do života v tom oboru. Jistě i v českých a slovenských zemích je plno těchto a jim podobných výrazů. Pro Čechy bychom se o nich dočetli ve sbírce Augusta Sedláčka "Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy". U obou národů je takových jmen tratí atd. nesčíslný počet, takže při té poměrné rovnováze bude těžko možno s určitostí zjistit, zda na pomezí obou těchto států je jen název provenience původně české či polské. Oba Jazyky jsou ve své tvořivosti stejně produktivni. Ostatně dlouhý dějinný vývoj a suverenita toho onoho státu mohly během staletí působiti na asimilačnl změnu národního uvědomění, nenápadný a přirozený to zjev u dvou národů tak si příbuzných, že zkoumá ni o tom, která národnost, v dobách dávných ještě přesně nevyhraněná a neodlišená, dala určitému místu určité jméno, bude asi velmi problematické.

Zdroj: Vlastivědný časopis, Datum vydání 1970, strana 12., 13. www.digitalniknihovna.cz