Novinky [TXT_CATEGORY]

Jeseníky

Jeseníky jsou hory krásné
drsné a nehostinné,
jen pár prochozených cest
může poutníka k vrcholům vést.

Hřebeny hor roztálé se vlní
a vrchol Praděd k nebesům vzhlíží
majestátní věž vysílače
do širého kraje svítí

Jaká nádhera a krása
je posadil se na vrchol skal
a pozorovat západ slunce
jak ho malíř příroda namaloval

Pod úbočím velkého Praděda
potůček malý vyvěrá
cestičku údolím si hledá
mezi kameny ho čeká velká změna.

Burácí on jeho bílou pěnou, voda sílí
v hloubce lesa šumí jeho hukot
přes balvany se valí a pobublává
a lidé dali jméno potůčku Bílá Opava.

Údolím tímto vedou cesty dvě
jedna náročná a strmě dolů vede
ta druhá je vlídná a krásná
obě nás zavedou ke Karlově Studánce.

Jak je svět krásný a bohatý
ukazuje velký kotel ten kar ledovcový
sníh se tu drží až do léta
ale potom tady vše rozkvétá.

V létě a s podzimní rosou
jeho strmé stráně rozkvetou
záplavou tisíců barevným květin
a děd praděd je chrání svým dechem.

V zimě, když zase hory sněhem zapadnou
zářícím leskem bílých plání
oči spatří zas krásu nesmírnou
a naše srdce znovu tou krásou okřejí.

Vezměte se za ruce
a projděte se zimní krajinou
příroda spí a odpočívá
a nové síly k jaru nabývá.

Až zavrzne zpěv skřivánka
a příroda otevře znovu svá vrátka
až vyskočí první jarní květinky,
a slunce zahřeje Zemi svými plamínky.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:

30.12.2023 - Zemřela paní Emílie Pchálková autorka slezských básní
23.1.2023 - Báseň - Jeseníky - Miluška Pchálková
20.12.2022 - Báseň - Vánoce - Miluška Pchálková
17.9.2021 - Báseň - Cesty - Miluška Pchálková
23.7.2021 - Báseň - Důchodci - Miluška Pchálková
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková
26.2.2021 - Báseň klubu důchodců - Veselé berle na únor 2021

Vánoce

Když podzimní chlad a mlhy
se drží nad krajinou
a vládu převezme paní Zima,
příroda tiše pod peřinou dřímá.

A v této bílé poetické době
k nám přicházejí Vánoce,
moci jsou tajemné a tiché
a teplo domovu odevšad na nás dýše.

Začíná všude vonět cukroví a vanilka
a zvoneček najednou někde zacinká
s Mikulášem a čertem
přijde k dětem andělská nadílka.

Pak přichází v roce nejkrásnější den,
který se Štědrým nazývá,
kdy pod stromečkem hodně dárků bývá
a radost všude se ozývá.

Na nebi té svaté noci,
třpytivé jasné hvězdy září,
z kostelů a kostelíčků,
se koledy a vánoční písně ozývají.

Svátky vánoční radostné,
lidé si přejí krásné Vánoce,
všichni se potkávají a veselí,
mnoho štěstí, zdraví si přejí.

Když za pár dnů se starý rok
k svému konci schýlí,
budeme slavit rok nový 2023
proto všichni buďte zdraví, šťastní lidé milí.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:

30.12.2023 - Zemřela paní Emílie Pchálková autorka slezských básní
23.1.2023 - Báseň - Jeseníky - Miluška Pchálková
20.12.2022 - Báseň - Vánoce - Miluška Pchálková
17.9.2021 - Báseň - Cesty - Miluška Pchálková
23.7.2021 - Báseň - Důchodci - Miluška Pchálková
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková
26.2.2021 - Báseň klubu důchodců - Veselé berle na únor 2021

Cesty

Chodníčky, pěšinky, cesty, kol vesniček rozsety,
po nich poutníci krokem znaveným, k domovu si cestu klestí.

Cesta dlouhým úvozem, nade širokým polem,
kde sedlaček s koníčky, jezdil se svým vozem.

Od kříže ke kříži, Boží muka zvaná,
kol nich vedly pěšinky, staletími lidmi vyšlapaná.

Jedna cesta plynula, kol staré Pískovny,
alej třešní tam stávala špačků k potěšení.

V té Pískovně byla tůňka malá, žádná voda jen žabince,
skládka odpadků a harampádí, navozili tam lidé z celé vesnice.

Pak přijely bagry s auty, hory, tuny hlíny navozili,
a celou Pískovnu i s třešněmi, v lány pole proměnili.

Ztratila se cesta mezi poli, zanikla i cesta ke Kudelovi,
vznikly široširé lány, aby se prý dobře prooraly.

Ještě jedna pěšinka, vedla širým polem,
byla malá, nízká, uzoučká, zelená travičkou a jetelem.

Po této cestičce k potoku se došlo, tam lidé na dekách sedávali,
bublání potůčku naslouchali, a blažené chvíle prožívali.

Cestička už není, zanikla pohlcena obilnými lány,
nezbylo nic jen vzpomínky, na krásné polní cestičky.

Cestička polní přece jedna zůstala, ta sedlická kol švestek,
vede vzhůru k Havlíčkům, do kopečka pěkně urovnaná.

Ještě jedna cestička, z té švestkové odbočuje,
ta se točí do oblouku, na Májové pokračuje.

Z Májové se také cesta do kopečka vine,
záhumením vzhůru pokračuje, kol Havlíčka a zahrad plyne.

Jedna polní cestička pod JZD byla, kol Císaře až k Sedlicům vedla,
byla krásná, rovná mezi poli, bez travičky, bez kamínků, mezi lány skrytá.

Další cesta pod dědinou, ke Komárovu putuje,
kol kříže a starých lip, na hlavní se napojuje.

Než se k lípám rozběhne, malou, krátkou, hrbolatou cestičkou
si ze Štěpnice přibere, pak spěchají ke Komárovu vesele.

Dvě cesty vedou kol hřbitova, jedna je upravena, vede k Podvihovu,
je hodně rozbitá a bolavá, od těžkých strojů a traktorů.

Z ní odbočuje polní cestička, přes pole, políčka a louky,
až do blízkého lesa Břeží nás zavede, mezi divočáky, srny a kolouchy.

Přes Strážnici vede tichá cesta, lesíčkem a loukami,
dole s kopce utíká, do daleka k vodojemu pospíchá.

Tam na ni čeká pěšinka, která k myslivecké chatě putuje,
nádherným výhledem do údolí, všechny poutníky očaruje.

Druhá cesta kol hřbitova plynoucí, byla krásná kdysi velice,
celá poseta bylinkami, kvítím a mateřídouškou vonící.

Ale ani tato cesta ušetřena není, lidského, hrubého zacházení
poježděná těžkými stroji, zanikla zcela krása její.

Známá cesta do Ulice zvaná, až ke Kuřinu pospíchá,
i ona je rozbitá a naříká, nad osudem všech cestiček.

Jak pomoci vám cestičky spanilé, staletími načaté a projité
lidské kroky a osudy vámi vedly, snad, aby lidé zase vám pomohli.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:

30.12.2023 - Zemřela paní Emílie Pchálková autorka slezských básní
23.1.2023 - Báseň - Jeseníky - Miluška Pchálková
20.12.2022 - Báseň - Vánoce - Miluška Pchálková
17.9.2021 - Báseň - Cesty - Miluška Pchálková
23.7.2021 - Báseň - Důchodci - Miluška Pchálková
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková
26.2.2021 - Báseň klubu důchodců - Veselé berle na únor 2021

Důchodci

My důchodci si žijeme
celý rok zábavou a prací,
na svých schůzkách zažíváme
krásné věci i legraci.

Od ledna až po prosinec
zažíváme v klubu srandy kopec.
Zvlášť výlety od dubna do září,
nám úsměv a očička prozáří.

V lednu je zima a padá sníh,
celá země nám sněhem zapadá,
stavíme doma sněhuláky,
pro milovníky zimy prima zábava.

V únoru jsou bály a divadla
a nám se lepší nálada.
Únor jsme pozdravili v pyžamovém hávu,
a tím vzdali hold maškarnímu pánu.

V březnu jsou ženy klubu
jak rozmarné vánky,
a muži se zase těší
na velikonoční radovánky.

V dubnu ožijí v klubu
schopné rychlonožky,
a s mapou v ruce šlapou
krkolomné stezky.

Květen je měsíc plný slávy,
a pod májovým květem
se nám točí hlavy,
ženy a dívky nám odhaluji svoje vnady.

Gulášfest nám v květnu vládne,
uvařit guláš, to není snadné.
Naše babky to zvládnou hravé,
a po našem gulášku každý rád sáhne.

V červnu a červenci
se plánuje malá dovolená,
potřebujeme posílit a opálit
svá znavená těla.

Srpen je doba žní, začíná sklizeň,
a my máme vždy velkou žízeň.
K chuti přijde orosené pivečko,
to máme rádi nadevšecko.

V záři ochutnáváme burčák a vínečko,
připíjíme si rádi na naše zdravíčko.
S přáteli si zazpíváme,
hold létu tím dáváme.

V záři na posvícení je velké pozdvižení,
předává se věnec dožínkový.
Koláče a buchty domácí,
po těch se v důchodcovskem stánku jen zapráší.

V říjnu příroda mění stromy i keříčky,
vítr a déšť nám šlehá tvářičky.
Ještě nás pohladí Babí léto,
záplavou hřibů a končí se léto.

Pochmurný listopad je také plný kytek
to máme přece svátky dušiček.
Pospícháme s úctou a kytičkou na svatá pole,
vzpomínat na doby zašlé a minulé.

Svatý Martin v listopadu,
přijede na bílém koni,
s Mrazíkem a Meluzínou
se prohání po zasněženém poli.

Přišel prosinec a s nim Mikuláš a čert,
všichni ví, že s nimi není žádný žert.
Anděl zvonečkem zazvoní
a vánoční čas se k nám přiklání.

Prosinec, ten tajemný měsíc v roce,
kdy se těšíme na Vánoce.
Štěstí a mír si všichni přejeme,
ve zdraví ať dobrý rok zase prožijeme.

A tak jsme celý rok schůzky
v klubu šťastně prožili,
a na další v novém roce,
abychom se všichni zase těšili.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:

30.12.2023 - Zemřela paní Emílie Pchálková autorka slezských básní
23.1.2023 - Báseň - Jeseníky - Miluška Pchálková
20.12.2022 - Báseň - Vánoce - Miluška Pchálková
17.9.2021 - Báseň - Cesty - Miluška Pchálková
23.7.2021 - Báseň - Důchodci - Miluška Pchálková
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková
26.2.2021 - Báseň klubu důchodců - Veselé berle na únor 2021

Sedlinka

Pod Polomským kopcem
Sedlinka vody sbírá a pramení,
pak vysokým lesem k Dubině uhání
a mezi kameny vesele si prozpěvuje.

Kol břehu sedlinky je Dubina,
temný hezký les, prorostlý mýtinami a olšinami,
kde v květnu houfy konvalinek prokvétají,
rosa ranní a tráva před sluncem je chrání.

Omamná vůně květů jejich
lesním tichem se šíří,
ale tuto nádhernou krásu
jen bublavá Sedlinka vidí.

Dále Sedlinka svými vodami uhání
a svým tajemným hlasem volá,
do údolí kol Myslivny a Zamčiska,
dál a dál, až k samotě Jankovců.

Tam vzhůru až do temného lesa,
tam k mokřadům Záleší zvaném,
kde pramínky potůčku ožívají
a do světa temným lesem se vydávají.

Svým silným pramenem tu ožívá
veselý potůček Ohrozima,
cestou do údolí na sever
všechny malé potůčky svolává a sbírá.

Dál na lukách širých zelených
bublá si kol chaloupek zasněných.
Tam dole je řeka Opavice,
která jejich vody do své náruče přitiskne.

Ale i potůček malý v mokřadu Záleští
svým pramínkem vyprýští,
nemá jméno, plyne si jen tak
a s radostí se dívá do oblak.

Jankovcům na pozdrav zamává,
pár pramínků bratříčků cestou posbírá,
břehy jeho krášlí květy a kapradí
a on je v pravém létě vodou osvěží.

Celou cestou vesele poskakuje,
až na Přerovec doputuje,
tam na něj milovaná Sedlinka čeká,
aby s ní potůček plynul dál do daleka.

Otevřené údolí Štítinka zvane,
tam Sedlinka jako panna plyne.
Tráva tam svěží, zelená a vysoká,
posetá tisíci květy rozkvétá.

Časně z jara tam kvetou petrklíče a sasanky
v křovinách i velké psí fialky,
v travách na lukách kopretiny,
kohoutky, zvonky i žluté jako slunce blatouchy.

Za horkého léta pak k potůčku
chodí všechna lesní zvířátka,
na lukách se pasou srnky,
stáda ovcí, koz i kůzlátka.

Takovou krásu kdysi Sedlinko,
člověk s Tebou rád viděl.
Pak ale stromky kol toku tvého
sklopily smutně hlavu svou.

Tvůj zurčivý tekoucí proud
proměnili lidé v jezero temné,
a na břeh Tvůj teď v každé době
jen mlčenlivý rybář usedne.

Jsi tichá a pokorná, Sedlinko,
ale vody Tvé v jezeře i radost přinášejí,
kačenky a labutě bělostné
tam houfy svých dětí vyvádějí.

Lidé ve vlnách Tvých koupáním
svá těla ovlažují,
a večerní ticho červánky uchvátí,
a slyšet je jen žabek kuňkání.

Možná, že i za měsíčního svitu
tančíci víly nad Tvými vodami,
ale jen člověk vnímavý
tu tichou krásu objeví.

Z hospůdky U Heja na břehu vysokém
hlahol dnem i večerem lidský se line,
pohledem na vody Tvé zčeřené,
každé srdéčko pookřeje.

Ty ale, Sedlinko, dál spěcháš,
osud přírody Ti velí plynout dál,
a tam dole pod hrází,
Tvůj bystrý tok znovu ožívá.

Tvá proudící voda zas zelené břehy omývá,
bubláš a prozpěvuješ,
k řece Opavici upaluješ.
Tam vody své odevzdáš větší sestře své
a k moři pak spějte v objetí společně.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:

30.12.2023 - Zemřela paní Emílie Pchálková autorka slezských básní
23.1.2023 - Báseň - Jeseníky - Miluška Pchálková
20.12.2022 - Báseň - Vánoce - Miluška Pchálková
17.9.2021 - Báseň - Cesty - Miluška Pchálková
23.7.2021 - Báseň - Důchodci - Miluška Pchálková
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková
26.2.2021 - Báseň klubu důchodců - Veselé berle na únor 2021

Koronavirus

Koronavirus letí světem,
Vysmívá se nemocem
celá planeta se diví kde se virus tento vzal,
a lidstvu velké starosti přidělal.
Zdravotníci mají plné ruce práce
stále se jim plní všude nemocnice.
Zdravotníkům patří poděkování a snad i řád,
celý národ děkuje a ma je moc rád.
Víra a naděje světem táhne
ať ten zlý zas odtáhne
život ať je zase pohodou,
a na tuto dobu všichni ať zapomenou.
Ať každé ráno všichni přivítáme zase jaro a sluníčko,
zpěv ptáčků a květy v zahradách, na lukách i polích,
to potřebuje na světě každá duše i srdíčko.

Klub důchodců - Veselé berle

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:

30.12.2023 - Zemřela paní Emílie Pchálková autorka slezských básní
23.1.2023 - Báseň - Jeseníky - Miluška Pchálková
20.12.2022 - Báseň - Vánoce - Miluška Pchálková
17.9.2021 - Báseň - Cesty - Miluška Pchálková
23.7.2021 - Báseň - Důchodci - Miluška Pchálková
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková
26.2.2021 - Báseň klubu důchodců - Veselé berle na únor 2021

MAMINKA

I. Když jsem se narodil
matka mě na čelo políbila
a do kolébky uložila.

II. Do kolébky písně pěla
zpívala mi písně
později pohádky a pověsti
mi vyprávěla.
Život běžel jak potok čistý
úděl náš se stal jistý
však přišla bída, přišel hlad.
Osud mi určil
na dlouho odjed v dál
na rodiče jsem myslel
a často vzpomínal.

III. Vyrůstal jsem za zpěvu
Tvých písní
v radosti i tísni.
Maminka mě učila
jak rodný jazyk správně užívat.
Velký vrah a násilník
nám do čistého žití vpad
a světový požár
na planetě rozpoutal.
Celý svět povstal jak jeden muž
a udeptal tu bestii navždy už.
Pro nás se otevřel
život šťastný, tichý
a plný pozemských krás.
Však netrvalo dlouho.
Nemoc zlá a zákeřná
se vplížila do našeho žití
a zmařila naše životní plány.
Pak přišel temný den.
Maminka odešla a zůstal jen krásný sen.

Nyní stojím na hranici dvou světů
dovol k hrobu ti položit
kytici lučních květů
za všechny úsměvy
které jsi mi dala
za všechny slzy
které jsi pro mě vyplakala.
Tvůj syn!

MATEŘÍDOUŠKA

Mateřídouško něžný kvítku modravý
Zahřej a potěš mé srdce toulavý
Mateřídouško stále stejně voňavá
Proč někdo musí jít a jiný zůstává

Mateřídouško na závoji nevěsty
Mateřídouško počkej na mne u cesty
Mateřídouško něžný kvítku modravý
Zahřej a potěš mé srdce toulavý

Jsi vůní domova
Jsi vodou v horké dlani
Jsi čerstvou skývou chleba
Jsi stínem do nějž usednu

Mateřídouško něžný kvítku modravý
Připomeň dětství, keře šípku ve stráni
Mateřídouško vdechni vůni do věnců
Mateřídouško něžný kvítku milenců

Mateřídouško na závoji nevěsty
Počkej zas na mě někde u cesty
Mateřídouško něžný kvítku modravý
Zahřej a potěš mé srdce toulavý

Autor: JUDr. Drahomír Illík