Aktuality ze Suchých Lazců

vloženo - 26.10.2020

Básně příteli na rozloučenou od JUDr. Drahomíra Illíka

MAMINKA

I. Když jsem se narodil
matka mě na čelo políbila
a do kolébky uložila.

II. Do kolébky písně pěla
zpívala mi písně
později pohádky a pověsti
mi vyprávěla.
Život běžel jak potok čistý
úděl náš se stal jistý
však přišla bída, přišel hlad.
Osud mi určil
na dlouho odjed v dál
na rodiče jsem myslel
a často vzpomínal.

III. Vyrůstal jsem za zpěvu
Tvých písní
v radosti i tísni.
Maminka mě učila
jak rodný jazyk správně užívat.
Velký vrah a násilník
nám do čistého žití vpad
a světový požár
na planetě rozpoutal.
Celý svět povstal jak jeden muž
a udeptal tu bestii navždy už.
Pro nás se otevřel
život šťastný, tichý
a plný pozemských krás.
Však netrvalo dlouho.
Nemoc zlá a zákeřná
se vplížila do našeho žití
a zmařila naše životní plány.
Pak přišel temný den.
Maminka odešla a zůstal jen krásný sen.

Nyní stojím na hranici dvou světů
dovol k hrobu ti položit
kytici lučních květů
za všechny úsměvy
které jsi mi dala
za všechny slzy
které jsi pro mě vyplakala.
Tvůj syn!

MATEŘÍDOUŠKA

Mateřídouško něžný kvítku modravý
Zahřej a potěš mé srdce toulavý
Mateřídouško stále stejně voňavá
Proč někdo musí jít a jiný zůstává

Mateřídouško na závoji nevěsty
Mateřídouško počkej na mne u cesty
Mateřídouško něžný kvítku modravý
Zahřej a potěš mé srdce toulavý

Jsi vůní domova
Jsi vodou v horké dlani
Jsi čerstvou skývou chleba
Jsi stínem do nějž usednu

Mateřídouško něžný kvítku modravý
Připomeň dětství, keře šípku ve stráni
Mateřídouško vdechni vůni do věnců
Mateřídouško něžný kvítku milenců

Mateřídouško na závoji nevěsty
Počkej zas na mě někde u cesty
Mateřídouško něžný kvítku modravý
Zahřej a potěš mé srdce toulavý

Autor: JUDr. Drahomír Illík

zpět na seznam novinek

sdílet příspěvek na
Facebooku

příspěvek vložil
David Závěšický - kronikář