Novinky [TXT_CATEGORY]

V září uspořádal klub důchodců Veselé berle zájezd na Štramberskou trúbu a při té příležitosti důchodci navštívili také automobilové muzeum a Lašské muzeum v Kopřivnici. Klub důchodců tímto děkuje sucholazeckému zastupitelstvu za finanční podporu, potřebnou k realizaci zájezdu.

Zdroj a foto: Stanislav Kaštovský

Před posvícením uspořádal klub důchodců brigádu zaměřenou na úklid prostranství před hřbitovem. Důchodci nezapoměli také na úpravu okrasných záhonů v obci. Obecní úřad Suché Lazce děkuje klubu důchodců za odvedenou práci.

Zdroj a foto: Stanislav Kaštovský

V červnu proběhlo na Strážnici v areálu Střelnice další setkání klubu důchodců Veselé berle. Každý z členů si přinesl ke společné smaženici potřebné ingredience. Důchodci si užili společnou zábavu a bylo postaráno i o občerstvení. Nezapoměli popřát vše nejlepší a hodně zdraví oslavencům paní J. Kuloviakové - 66 let, B. Sobolové - 73 let, M. Jedličkové - 73 let. Paní Zdenka Ulmanová společně s nimi oslavila krásných 85 let. K tomuto výročí ji všichni popřáli hodně síly a svěžesti, dobré zdraví a k tomu štěstí. Veselé berle děkují předsedovi AVZO panu O. Kubesovi za vstřícnost a propůjčení areálu k jejich společenské akci.

Na pravidelném setkání Klubu důchodců dne 12.5.2022 v salonku Hostince U Baly se uskutečnila beseda s pracovnicemi policie v Opavě. Por. Pavla Wellová a strážmistryně Zuzana Dietrichová důchodcům radily, jak se mají chránit a reagovat v krizových situacích, aby se nestali obětmi podvodníků.

Zdroj: Klub důchodců, Foto: Stanislav Kaštovský

V pondělí 9.5.2022 mělo jedenác členů Klubu důchodců příležitost navštívit sídlo společnosti MHDO, a.s. v Opavě. V dopravním podniku se jich ujal pan Michal Gilík, který je provedl celým areálem. Jeho výklad byl  zajímavý a poučný. Důchodci v závěru panu Gilíkovi poděkovali za příležitost, prohlédnout si podnik.

Zdroj: Klub důchodců, Foto: Stanislav Kaštovský

Celkem jedenáct členů Klubu důchodců se dne 26.4.2022 podílelo na úklidu a očištění okrasných záhonů veřejného prostranství u Zemědělského družstva, v parčíku Ve Dvoře, U Kašny a před restaurací Heja. Počasí brigádníkům přálo a měli dobrý pocit z vykonané práce.

Zdroj: Klub důchodců, Foto: Stanislav Kaštovský

Cesty

Chodníčky, pěšinky, cesty, kol vesniček rozsety,
po nich poutníci krokem znaveným, k domovu si cestu klestí.

Cesta dlouhým úvozem, nade širokým polem,
kde sedlaček s koníčky, jezdil se svým vozem.

Od kříže ke kříži, Boží muka zvaná,
kol nich vedly pěšinky, staletími lidmi vyšlapaná.

Jedna cesta plynula, kol staré Pískovny,
alej třešní tam stávala špačků k potěšení.

V té Pískovně byla tůňka malá, žádná voda jen žabince,
skládka odpadků a harampádí, navozili tam lidé z celé vesnice.

Pak přijely bagry s auty, hory, tuny hlíny navozili,
a celou Pískovnu i s třešněmi, v lány pole proměnili.

Ztratila se cesta mezi poli, zanikla i cesta ke Kudelovi,
vznikly široširé lány, aby se prý dobře prooraly.

Ještě jedna pěšinka, vedla širým polem,
byla malá, nízká, uzoučká, zelená travičkou a jetelem.

Po této cestičce k potoku se došlo, tam lidé na dekách sedávali,
bublání potůčku naslouchali, a blažené chvíle prožívali.

Cestička už není, zanikla pohlcena obilnými lány,
nezbylo nic jen vzpomínky, na krásné polní cestičky.

Cestička polní přece jedna zůstala, ta sedlická kol švestek,
vede vzhůru k Havlíčkům, do kopečka pěkně urovnaná.

Ještě jedna cestička, z té švestkové odbočuje,
ta se točí do oblouku, na Májové pokračuje.

Z Májové se také cesta do kopečka vine,
záhumením vzhůru pokračuje, kol Havlíčka a zahrad plyne.

Jedna polní cestička pod JZD byla, kol Císaře až k Sedlicům vedla,
byla krásná, rovná mezi poli, bez travičky, bez kamínků, mezi lány skrytá.

Další cesta pod dědinou, ke Komárovu putuje,
kol kříže a starých lip, na hlavní se napojuje.

Než se k lípám rozběhne, malou, krátkou, hrbolatou cestičkou
si ze Štěpnice přibere, pak spěchají ke Komárovu vesele.

Dvě cesty vedou kol hřbitova, jedna je upravena, vede k Podvihovu,
je hodně rozbitá a bolavá, od těžkých strojů a traktorů.

Z ní odbočuje polní cestička, přes pole, políčka a louky,
až do blízkého lesa Břeží nás zavede, mezi divočáky, srny a kolouchy.

Přes Strážnici vede tichá cesta, lesíčkem a loukami,
dole s kopce utíká, do daleka k vodojemu pospíchá.

Tam na ni čeká pěšinka, která k myslivecké chatě putuje,
nádherným výhledem do údolí, všechny poutníky očaruje.

Druhá cesta kol hřbitova plynoucí, byla krásná kdysi velice,
celá poseta bylinkami, kvítím a mateřídouškou vonící.

Ale ani tato cesta ušetřena není, lidského, hrubého zacházení
poježděná těžkými stroji, zanikla zcela krása její.

Známá cesta do Ulice zvaná, až ke Kuřinu pospíchá,
i ona je rozbitá a naříká, nad osudem všech cestiček.

Jak pomoci vám cestičky spanilé, staletími načaté a projité
lidské kroky a osudy vámi vedly, snad, aby lidé zase vám pomohli.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:

23.7.2021 - Báseň - Důchodci - Miluška Pchálková
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková
26.2.2021 - Báseň klubu důchodců - Veselé berle na únor 2021

Důchodci

My důchodci si žijeme
celý rok zábavou a prací,
na svých schůzkách zažíváme
krásné věci i legraci.

Od ledna až po prosinec
zažíváme v klubu srandy kopec.
Zvlášť výlety od dubna do září,
nám úsměv a očička prozáří.

V lednu je zima a padá sníh,
celá země nám sněhem zapadá,
stavíme doma sněhuláky,
pro milovníky zimy prima zábava.

V únoru jsou bály a divadla
a nám se lepší nálada.
Únor jsme pozdravili v pyžamovém hávu,
a tím vzdali hold maškarnímu pánu.

V březnu jsou ženy klubu
jak rozmarné vánky,
a muži se zase těší
na velikonoční radovánky.

V dubnu ožijí v klubu
schopné rychlonožky,
a s mapou v ruce šlapou
krkolomné stezky.

Květen je měsíc plný slávy,
a pod májovým květem
se nám točí hlavy,
ženy a dívky nám odhaluji svoje vnady.

Gulášfest nám v květnu vládne,
uvařit guláš, to není snadné.
Naše babky to zvládnou hravé,
a po našem gulášku každý rád sáhne.

V červnu a červenci
se plánuje malá dovolená,
potřebujeme posílit a opálit
svá znavená těla.

Srpen je doba žní, začíná sklizeň,
a my máme vždy velkou žízeň.
K chuti přijde orosené pivečko,
to máme rádi nadevšecko.

V záři ochutnáváme burčák a vínečko,
připíjíme si rádi na naše zdravíčko.
S přáteli si zazpíváme,
hold létu tím dáváme.

V záři na posvícení je velké pozdvižení,
předává se věnec dožínkový.
Koláče a buchty domácí,
po těch se v důchodcovskem stánku jen zapráší.

V říjnu příroda mění stromy i keříčky,
vítr a déšť nám šlehá tvářičky.
Ještě nás pohladí Babí léto,
záplavou hřibů a končí se léto.

Pochmurný listopad je také plný kytek
to máme přece svátky dušiček.
Pospícháme s úctou a kytičkou na svatá pole,
vzpomínat na doby zašlé a minulé.

Svatý Martin v listopadu,
přijede na bílém koni,
s Mrazíkem a Meluzínou
se prohání po zasněženém poli.

Přišel prosinec a s nim Mikuláš a čert,
všichni ví, že s nimi není žádný žert.
Anděl zvonečkem zazvoní
a vánoční čas se k nám přiklání.

Prosinec, ten tajemný měsíc v roce,
kdy se těšíme na Vánoce.
Štěstí a mír si všichni přejeme,
ve zdraví ať dobrý rok zase prožijeme.

A tak jsme celý rok schůzky
v klubu šťastně prožili,
a na další v novém roce,
abychom se všichni zase těšili.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Mohlo by Vás také zajímat:
2.6.2021 - Báseň - Sedlinka - Miluška Pchálková

Sedlinka

Pod Polomským kopcem
Sedlinka vody sbírá a pramení,
pak vysokým lesem k Dubině uhání
a mezi kameny vesele si prozpěvuje.

Kol břehu sedlinky je Dubina,
temný hezký les, prorostlý mýtinami a olšinami,
kde v květnu houfy konvalinek prokvétají,
rosa ranní a tráva před sluncem je chrání.

Omamná vůně květů jejich
lesním tichem se šíří,
ale tuto nádhernou krásu
jen bublavá Sedlinka vidí.

Dále Sedlinka svými vodami uhání
a svým tajemným hlasem volá,
do údolí kol Myslivny a Zamčiska,
dál a dál, až k samotě Jankovců.

Tam vzhůru až do temného lesa,
tam k mokřadům Záleší zvaném,
kde pramínky potůčku ožívají
a do světa temným lesem se vydávají.

Svým silným pramenem tu ožívá
veselý potůček Ohrozima,
cestou do údolí na sever
všechny malé potůčky svolává a sbírá.

Dál na lukách širých zelených
bublá si kol chaloupek zasněných.
Tam dole je řeka Opavice,
která jejich vody do své náruče přitiskne.

Ale i potůček malý v mokřadu Záleští
svým pramínkem vyprýští,
nemá jméno, plyne si jen tak
a s radostí se dívá do oblak.

Jankovcům na pozdrav zamává,
pár pramínků bratříčků cestou posbírá,
břehy jeho krášlí květy a kapradí
a on je v pravém létě vodou osvěží.

Celou cestou vesele poskakuje,
až na Přerovec doputuje,
tam na něj milovaná Sedlinka čeká,
aby s ní potůček plynul dál do daleka.

Otevřené údolí Štítinka zvane,
tam Sedlinka jako panna plyne.
Tráva tam svěží, zelená a vysoká,
posetá tisíci květy rozkvétá.

Časně z jara tam kvetou petrklíče a sasanky
v křovinách i velké psí fialky,
v travách na lukách kopretiny,
kohoutky, zvonky i žluté jako slunce blatouchy.

Za horkého léta pak k potůčku
chodí všechna lesní zvířátka,
na lukách se pasou srnky,
stáda ovcí, koz i kůzlátka.

Takovou krásu kdysi Sedlinko,
člověk s Tebou rád viděl.
Pak ale stromky kol toku tvého
sklopily smutně hlavu svou.

Tvůj zurčivý tekoucí proud
proměnili lidé v jezero temné,
a na břeh Tvůj teď v každé době
jen mlčenlivý rybář usedne.

Jsi tichá a pokorná, Sedlinko,
ale vody Tvé v jezeře i radost přinášejí,
kačenky a labutě bělostné
tam houfy svých dětí vyvádějí.

Lidé ve vlnách Tvých koupáním
svá těla ovlažují,
a večerní ticho červánky uchvátí,
a slyšet je jen žabek kuňkání.

Možná, že i za měsíčního svitu
tančíci víly nad Tvými vodami,
ale jen člověk vnímavý
tu tichou krásu objeví.

Z hospůdky U Heja na břehu vysokém
hlahol dnem i večerem lidský se line,
pohledem na vody Tvé zčeřené,
každé srdéčko pookřeje.

Ty ale, Sedlinko, dál spěcháš,
osud přírody Ti velí plynout dál,
a tam dole pod hrází,
Tvůj bystrý tok znovu ožívá.

Tvá proudící voda zas zelené břehy omývá,
bubláš a prozpěvuješ,
k řece Opavici upaluješ.
Tam vody své odevzdáš větší sestře své
a k moři pak spějte v objetí společně.

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Koronavirus

Koronavirus letí světem,
Vysmívá se nemocem
celá planeta se diví kde se virus tento vzal,
a lidstvu velké starosti přidělal.
Zdravotníci mají plné ruce práce
stále se jim plní všude nemocnice.
Zdravotníkům patří poděkování a snad i řád,
celý národ děkuje a ma je moc rád.
Víra a naděje světem táhne
ať ten zlý zas odtáhne
život ať je zase pohodou,
a na tuto dobu všichni ať zapomenou.
Ať každé ráno všichni přivítáme zase jaro a sluníčko,
zpěv ptáčků a květy v zahradách, na lukách i polích,
to potřebuje na světě každá duše i srdíčko.

Klub důchodců - Veselé berle

autor: - Emilie Pchálková, Suché Lazce - Májová 17.

Ve čtvrtek třetího září uskutečnil klub důchodců Veselé Berle zájezd, který organizoval pan S. Kaštovský a J. Kuloviaková. Ekologickou výletní lodí jsme se projeli po Slezské Hartě, pak byl společný oběd v Nové Pláni v restauraci u Jelena. V Jiříkově jsme navštívili Pradědovu galerii, kde byla spousta vyřezávaných soch v nadživotních velikostech, betlémy a nechybělo krásné okolní prostředí. Po celý den nám přálo krásné slunečné počasí. Touto cestou děkujeme obecním zastupitelům, že jsme mohli tento zájezd uskutečnit. Účastníci zájezdu byli spokojeni, odnesli si krásné zážitky a také poděkovali organizátorům této vydařené akce.

autor článku a foto: Jindřich Louda

Klub důchodců Veselé Berle uskutečnil 11.6.2020 po Koronavirové krizi přátelské setkání na Strážnici. Popřáli jsme oslavencům hlavně zdraví. Oslavenci nám přichystali bohaté pohoštění a nechyběla ani štamprlička. Rovněž jsme se dali do opékání buřtů. Dobře jsme se bavili a rozcházeli jsme se s dobrou náladou. Těšíme se na další setkání.

autor článku a foto: Jindřich Louda

V měsíci březnu jsme na našem setkání klubu důchodců Veselé berle oslavili MDŽ. Pan Lubomír Tichopád nám připoměl vznik tohoto svátku a ženám poděkoval za vše co pro své rodiny dělají a ještě se podílejí na činnosti klubu. Paní Helena Volná, Ludmila Hečková, Anna Loudová předvedly krátký program k tomuto svátku. Program připravila paní Miluše Pchálková. Popřáli jsme oslavencům v tomto měsíci. Mezi nás přišel také náš pan starosta Petr Orieščík a předal s úsměvem ženám přáním všeho dobrého a květiny. Naše ženy to potěšilo a za květiny poděkovaly.

autor článku: Jindřich Louda; foto: Stanislav Kaštovský

Ve dnech 15.2.-16.2.2020 se uskutečnila výstava "Sucholazecké poklady z půdy" pod záštitou našeho zastupitelstva. Hlavním organizátorem a otcem myšlenky byl pan David Závěšický s pomocí pana Radima Palzera. Ve vesnici probíhal útok na půdy a vytahovaly se opravdu poklady. Náš klub důchodců Veselé Berle děkuje, že se mohl podílet na přípravě a průběhu celé této vydařené akce. Členky klubu se dobře postaraly o návštěvníky a připravily pro ně bohaté občerstvení i s dokonalou obsluhou.

autor článku a foto: Jindřich Louda - klub důchodců

Mohlo by Vás také zajímat:
- fotogalerie - Sucholazecké poklady z půdy únor 2020

Klub důchodců, obecní úřad a dobrovolníci připravují výstavu Sucholazecké poklady z půdy.

Výstava se koná v sobotu 15.(9 - 18 h.) a neděli 16.2.2020(14 - 18 h.) v kulturním domě. Občerstvení: káva, čaj, buchty, pálenka.

Zapojit se může každý!!
Stačí jen zapůjčit na výstavu některý z níže uvedených starožitných předmětů. Každá položka bude evidována takže bude zajištěno vrácení majiteli. Pro větší předměty zajistíme také odvoz. Předměty by měly být starší než rok 1980. Například:
Vybavení domácnosti: klikové kafe-mlýnky (dřevěné i kovové), mlýnky na maso, hmoždíře, váhy (miskové, visací), hliněné nádoby a formy na pečení (bábovky, srnčí hřbet, vánočka), keramické vázy všech druhů, porcelán (malované hrníčky, misky, dózy na cukr a mouku, pepřenky), svícny (kovové, keramické, ozdobné), kovové formičky na pečivo a cukroví, žehličky všech typů, ručně vyšívané prostírání a nástěnné selské dekory (dávaly se na zeď u postele), dózy, teriny, vázy, ozdobné sošky (lidí a zvířat), proutěné ošatky a koše, skleněné vázy, skleničky, čajové soupravy, korbely, různé typy nádob (plechové, dřevěné, keramické), staré lahve s keramickým a drátěným uzávěrem, louskáčky na ořechy, valchy, necky, ubrusy, ...
Psací stroje, šicí stroje, staré rádio přijímače, staré televizory, gramofony, gramofonové desky, staré fotoaparáty, kuřácké náčiní (dýmky, tabatěrky, zapalovače), holičské soupravy (břitvy, žiletky, štětky), hodiny (nástěnné, příruční, cibule), bižuterie, ...
Dobové fotografie (fotografie lidí, obce, skupinové fotografie), historické dokumenty (rodný list, výuční list, domovský list, apod..) historické průkazy (pracovní knížka, občanský průkaz apod.), staré obrazy místních i neznámých autorů (ze selskou a náboženskou tématikou), modlitební kříže a svaté obrázky, staré knihy a pohlednice, ...
Zajímavé hudební nástroje (staré housle, klarinet, kytary apod.), staré židle, truhlice, skříňky, petrolejové lampy a různá svítidla (možná i malý kredenc)

Předměty přineste ve čtvrtek 13.2. od 16-19 hodin nebo v pátek 14.2. od 16-20 hodin.

Výstava je inspirována stejnojmennou novosedlickou výstavou z roku 2016.