Aktuality ze Suchých Lazců

Výsledky závodu SZBZ (Sokolovský závod branné zdatnosti) rok 1978

Mladší žáci do 10 let:
1. místo - Jaromír Gřešek
2. místo - Jan Pospěch
3. místo - Martin Meixner

Starší žáci od 10-15 let:
1. místo - Milan Slanina
2. místo - Miroslav Pchalek
3. místo - Miroslav Moša

Žačky:
1. místo - Šárka Morbicrová
2. místo - Blanka Věntusová
3. místo - Lída Zakoutcká

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Dne 19.3.1978 uspořádala ZO Svazarm střeleckou soutěž mezi složkami NF(Národní Fronty) "O nejlepší složku NF ve střelbě". Začátek této soutěže byl v 8:30 hodinna sřelnici. Každá složka vyslala 4 střelce, kteří tvořili jedno družstvo. Střílelo se 10 + 30 ran v leže bez opory. K dispozici byli dva zapůjčené dalekohledy. Střílelo se o putovní pohár, který obdrželo vítězné družstvo a první tři nejlepší jednotlivci obdrželi upomínkové předměty. Soutěže se zůčastnily 4 družstva, zbývající pozvané složky se nedostavily.

Výsledky soutěže:

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

V dubnu pořádal SVAZARM v naší obci Sběr železného šrotu.

zdroj: kronika ZO SVAZARM, Havlíček Stanislav

Místní výbor národní fronty v Suchých Lazcích, pořádá dne 26.2.1977 v sále Jednoty "Tradiční pochování BASY". Hudba OB ALT Suché Lazce. Vstupné 8,- Kčs. Začátek v 19:00 hodin, -konec kdo ví kdy-. Srdečně zvou pořadatelé.

Fotografie z basy 1977 najdete zde:

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

zdroj: Tomáš Vašek

Složky Národní Fronty v Suchých Lazcích Vás srdečně zvou na Pochování Basy. dne 9.2.1975 v sále RaJ. Začátek taneční zábvy v 18 hodin, Slavnostní obřad Chování basy bude ve 22 hodin.

zdroj: Tomáš Vašek

V dubnu 1974 zorganizovali členové SVAZARMu brigádu u nového obchodu Jednota.

Pochování basy únor 1974 (přesné datum není zatím známo)

zdroj: Tomáš Vašek

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

Pochování basy únor 1973 (přesné datum není zatím známo)

zdroj: Tomáš Vašek

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

Lazy, kde "chlop Křístek, Moravec věrný, pevný, bitý ... školu postaví moravskou murovanú" — Łaz — jako jméno obecné podle Bartoše "louka nebo pole při lese a po vší Moravě (i ve Slezsku a jinde) rozšířené jako vlastní jméno trati v rozmanité podobě (Láz, Lázek, Láze, Lázky ... a dále také příjmení Lazecký).
A odtud také místní jméno Lazv a Lazce (Mokré, Suché na Opavsku) Polních a lesních tratí od toho kmene je všude plno, tak Laze v Dolní Lhotě (13. 10. 1949 pí Kudelová "tym polam povědame Laze"), ve Velké Polomí Lazňa, kopec, dříve zajisté louka s lesem i na Chodsku: lan Vrba, soumrak Hadlasuc rodu II, 116: pod strání Dražinovské hory, kde se říká "V lazcích" a str. 117, "Klenci leží výš než končina Lazců" (u nás správný genitiv ze Suchých, Mokrých Lazec, nikoli Lazců).
Kmen "laz" je praslovanský a znamená "pole u lesa, mýtina" — ve slovenštině podobně laz, lazy, pol. łazy, odtud další příponou -jan, laz-jan-lažany. Není tedy divu při tomto původu z praslovanštiny, že i v Polsku podle slovníku Lindeho a podle Piotra Golase je v okresu bocheňském plno takových názvů pomístních i místních, někdy s posunutým významem "křoví, klestí, pařezy, kořeny". To je přirozený postup, že jazyk neustrne, nýbrž zasahuje stále víc do života v tom oboru. Jistě i v českých a slovenských zemích je plno těchto a jim podobných výrazů. Pro Čechy bychom se o nich dočetli ve sbírce Augusta Sedláčka "Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy". U obou národů je takových jmen tratí atd. nesčíslný počet, takže při té poměrné rovnováze bude těžko možno s určitostí zjistit, zda na pomezí obou těchto států je jen název provenience původně české či polské. Oba Jazyky jsou ve své tvořivosti stejně produktivni. Ostatně dlouhý dějinný vývoj a suverenita toho onoho státu mohly během staletí působiti na asimilačnl změnu národního uvědomění, nenápadný a přirozený to zjev u dvou národů tak si příbuzných, že zkoumá ni o tom, která národnost, v dobách dávných ještě přesně nevyhraněná a neodlišená, dala určitému místu určité jméno, bude asi velmi problematické.

Zdroj: Vlastivědný časopis, Datum vydání 1970, strana 12., 13. www.digitalniknihovna.cz

ČSOZS - (Česko Slovenský Ovocnářský a Zahrádkářský Svaz) (svaz zahradkářů) v Suchých Lazcích pořádá 21.6.1969 na počest desetiletého trvání svazu Taneční zábavu, která se bude konat v sále U Anděla.
Dále zveme všechny občany a členy svazu ČSOZS na lékařskou předášku s filmem a ochutnávkou zeleninových jídel, která se bude konat 27. června 1969 v 19:30 hodin. Srdečně zve ČSOZS.

Mohlo by vás také zajímat:
Zahrádkaři Suché Lazce historické fotografie

Druhá výstava ovoce v Suchých Lazcích se konala dne 14.10.1962 v sále Jednoty. Výstavu zorganizovala místní organizace svazu zahrádkářů. Výstava  byla dle zhodnocení předsedy Ondráška vzorně provedena. Byla vzorně uspořádaná, což bylo také kladně zhodnoceno panem Bubeníkem z akr. organizace ČsOZS Opava.
Výstavu připravil organizační výbor ve složení: přítel Graca Oldřich, Vítek Adolf, Ondřejek Eda, Ilík Raimund a Luska Stanislav. Plakáty zajistí přítel Ondřejek, který zároveň pozval národní školu v Suchých Lazcích a  místní organizace Komárov a Štítinu. Zajistil také informování občanů v místním rozhlase. Jako pomolog pro určování odrůd byl zajištěn př. Parobek z Opavy. Výstava byla otevřena v neděli od 9-18 hodin a v pondělí dopoledne (pro nár. školu). Sběr ovoce probíhal v pátek v pondělí v odpoledních hodinách.

Ve dnech 14. a 15.10.1961 připravili členové ČSOZS - (svaz zahradkářů) první výstavu ovoce v naší obci, která byla v zasedací síni MNV. Členové výboru již ve čtvrtek 12.10. připravili vkusnou výzdobu místnosti. Propagace (plakáty a místní rozhlas) byla zajištěna panem Václavem Světlíkem st.. Na výstavěl byl přítomen také pomolog z okresu, který pomohl identifikovat odrůd. Vstupné na výstavu bylo dobrovolné. První výstava zaznamenala velký úspěch.

V neděli 3.4.1960 se konala brigáda ke zkrášlení obce uspořádaná na počest 15. výročí osvobození naší republiky. Zůčastnilo se ji 10 členů ČSOZS -  (svaz zahradkářů), kteří celkem odpracovali 45 hodin.

Plány hasičkého sboru v Suchých Lazcích v minulosti rozhodně nebyly malé. Dokladem toho je náčrt hasičské zbrojnice z února 1958. Požární zbrojnice měla být na parcele č. 18 naproti současné požární zbrojnice (ulice Ve dvoře, na parcele pana Lumíra Jelonka). Existovaly dvě variantní řešení budovy. 1. Drahší verze tzv. "Volný návrh" s odhadem nákladů 450 tis. Kčs byl řešen jako přízemí, patro a podkroví. (viz vizualizace 1. varianta ) Rozměr budovy u tohoto řešení počítal s velikostí půdorysu 21 x 10,9 metrů a výška věže měla dosahovat 14 m.

Naproti tomu levnější 2. variantní řešení "typ s podkrovní úpravou" který vycházel z přízemí a podkroví a náklady zde byly odhadovány na 350 tis. Kčs. (viz vizualizace 2. varianta.)Tohle řešení mělo mít půdorys 16,2 x 12,9m a výška věže měla činit 12 m. Plány byly navrženy v měřítku 1:200.

Nakonec došlo pravděpodobně vlivem nedostatku finančních prostředků k méně honosné třetí variantě (Pořizovací cena 121 789,65 Kčs). Což je škoda i pro obec, protože budova nabízela více místností, které by se daly využít i pro kulturní využití občanů. Výstavba nové požární zbrojnice probíhala v letech 1973 - 1976 viz fotogalerie.

zdroj: plány - fond Fr. Halšky č. FR-HAL-00041-2016; článek připravil D. Závěšický 

Odměny vzorným chovatelům.
-tš- ONV v Opavě odměnil Josefa Balu ze Suchých Lazců za vzorné drženi a chováni plemetiného kozla částkou 500 Kčs. Josefa Hubálka z Chlebičova odměnil za chov uznané čistokrevné drůbeže - A třídy - 1000 Kčs a Bohumíra Šuláka z Oder za vzornou drůbež - B třídy 790 Kčs.

Zdroj: Nová svoboda - deník Komunistické strany Československa pro ostravský kraj, Datum vydání 8.1.1948, Číslo 6, strana 4., www.digitalniknihovna.cz