Aktuality ze Suchých Lazců

* Kol. Karel Stibor padesátníkem! V pátek 25. října se dožívá padesáti let života, dlouholetý živnostenský pracovník na Opavsku kol. Karel Stibor, řezník v Suchých Lazcích. Jubilant se narodil v Třinci (Trzinietz) z chudých rodičů a při své houževnatosti a píli se dopracoval slušných výsledků. Zároveň oslavuje 30 roků převzetí řeznické živnosti, kterou vede po celou dobu k úplné spokojenosti místních a okolních občanů. Kol. Stibor se vždy hlásil hrdě k živnostenskému stavu a neochvějně jej hájil a zastával. Byl dlouholetým předsedou bývalé živnostenské strany a dodnes rád vzpomíná na tyto stavovské práce. Jubilant může pohlížeti na své vykonané dílo s uspokojením a hrdostí. Pracoval na svém vytčeném úseku práce poctivě a řádně a dosáhl na něm nesporných úspěchů! Živnostnictvo na Opavsku přeje mu k padesátinám do dalších desítek let pevného zdraví, síly a spokojeného života. — Kř.

zdroj: Moravský deník, Datum vydání 25.10.1940, Číslo 252, strana 2. www.digitalniknihovna.cz, V původním článku je chyba ve jméně Ctibor, správně je Stibor! Viz Hřbitov Suché Lazce - hroby

Původ jména Engliš.
-ml- O původu jména Engliš, Jež se výskytuje v malém počtu na Opavsku, desud jsme nic nevěděli. Nyni jeho význam vysvětluje dr. Kovářík v knize "Penize a politika", jež je vlastně velkým portrétem šestinásebného ministra dr. K. Engliše, rodáka hrabyiiského, nyní guvernéra Národní banky čsl. Pisatel uvádí, že první význačný Engliš v českých dějinách vystupoval v XV. století za husitských bouří. Byl to husita, vlastním jménem Peter Payne, jemuž u nás pro jeho původ říkali Angliš nebo častéji Engliš. Tento Engliš zasáhl silně do tehdejšího vývoje náboženského i politického u nás. Nevíme a nemůžeme zjistiti, je-li snad nějaká souvislost mezi oním a naším novodobým Englišem. Je jisté, že Jméno Engliš neni u nás tuze obvyklé a patrně souvisí nositelé tohoto jména nějak s Anglií. Zda však byla souvislost u rodu našeho Engliše, nelze tak snadno vypátrat, lze-li to vypátrat vůbec. První zjištěná osoba z rodu nynějšího Engliše je jeho praděd František Engliš ze Suchých Lazců č. 17. Ten se narodil někdy v polovici XVIII. století právě v době, kdy Marie Terezie ztrácela převážnou část Slezska. O vzdálenější minulosti tohoto rodu matriky ničeho nepovídají. I když toto jméno vede k domněnce, že byla tu někdy v dávné minulosti jakási souvislost s Anglii, smíme podotknouti, že všechno co lze zjistiti o Englišově rodu, svědčí, že je to rod ryze a dokonale slezský. Když se Karel Engliš (nýnějši guvernér Národní banky) narodil, bylo jeho otci již 63 let. Karel byl třetím dítětem z druhého otcova manželství.

Zdroj: periodikum Pozor, Datum vydání 23.10.1937, Číslo 292, strana 3., www.digitalniknihovna.cz

Školští činitelé a interesovaná veřejnost slezská naléhá již několik let na vhodnou školskou úpravu tak zvaných moravských enkláv, 12 slezských obcí, které ve školských záležitostech jsou podřízeny okresnímu školnímu výboru v Moravské Ostravě, ačkoliv ve všech jiných oborech správních byly po převratu postupně připojeny k nejbližším slezským okresům. Moravské enklávy byly zřízeny v prvé polovici XIV. století, kdy byla některá manství vyňata z léna knížete Mikuláše Opavského a přidělena pravomoci biskupství olomouckého. Tyto slezské obce staly se tak bez přímého územního spojení s Moravou částí země moravské. Tyto poměry jsou neudržitelné a vedou k značným nesnázím, když na příklad obec Slatina ležící 6 a 1/2 km od Bílovce je ve školských záležitostech přidělena Moravské Ostravě, vzdálené 38 km, nebo Jaktař ležící u Opavy je ve školství podřízena rovněž Moravské Ostravě. Ministerstvo školství rozhodlo se konečně připraviti vládní nařízení, kterým hodlá přiděliti 11 moravských enkláv a to Jaktař, Lhotku u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Slavkov, Suché Lazce, Štáblovice, Uhlířov, Vlaštovičky, Dolní Životice a Deštnou (jedinou německou obec) k Opavě a 1 moravskou enklávu obec Slatinu k Bílovci — a podříditi je zároveň právomoci školských úřadů v Opavě, resp. v Bílovci. Při tom nastane ještě změna v tom smyslu, že v enklávách se zruší školské předpisy platné v zemi Moravskoslezské a nabudou platnosti dosavadní předpisy bývalé země slezské, které platí v okres., k nimž budou enklávy připojeny. Tím se škol. spr. zjedn. a sjednotí V enklávách nebude tedy platiti lex Perek, podle něhož musí na Moravě dítě navštěvovati školu podle své národnosti, kdežto ve Slezsku je možnost volného výběru školy. Není třeba míti obav, že by některé české děti v enklávách vstoupily event. do škol německých v případech germanisačního nátlaku hospodářského, protože enklavy jsou mimo německou obec Děrnou, která má německou školu, vesměs české a mají jen české školy.

zdroj: Národní osvobození dne 10.02.1937, ročník 14, číslo 35, www.digitalniknihovna.cz

Před porotou v Opavě zodpovídal se ve středu 38 letý Alois Kaňok z Dobré u Frýdku ze zločinu loupeže, veřejného násilí, z přestupku zákona o tuláctví a z četných přestupků jiných. Kaňok sloužil kdysi jako čeledín na statku v Suchých Lazcích u Opavy, odkud pak odešel, toulal se světem a poctivé práci se vyhýbal na hony. Bezpečnostní orgány jej znají i jako nebezpečného zločince z povolání. Kaňok byl v lednu letošního roku propuštěn z brněnské robotárny, kde ztrávil celý rok a podmínečně byl propuštěn na svobodu. Nato se uchýlil na Zlínsko, kde se živil žebrotou. Letos v červnu po několik dní na
polní cestě mezi obcemi Dvořiskem a Kravařemi u Opavy obtěžoval školou povinná děvčata.
25. června navštívil Kaňok Luskův a Věntusův hostinec v Suchých Lazcích, kde vypil několik sklenic piva a něco rumu, načež se vydal cestou do polí. U kříže na cestě mezi Komárovém a Suchými Lazcemi potkal učitelku Annu Šitavancovou, kterou zastavil. Nejdříve ji obtěžoval, načež se na ni vrhl, svalil ji k zemi a snažil se ji znásilnit. Šitavancová volala na pomoc, nikdo však volání neslyšel, ježto cesta byla liduprázdná. Napadená svedla s Kaňokem zápas a když tento viděl, že s ní ničeho nesvede, vytrhl jí tašku se 120 Kč z ruky a dal se na útěk do polí. Šitavancová hlásila případ četnictvu v Komárově a za čtyři hodiny po činu byl Kaňok v Koutech na Hlučínsku dopaden. Věci, které uloupil učitelce Šitavancové, byly u něho nalezeny. Porota ho uznala vinným a soud vyměřil mu 6 roků těžkého žaláře.

zdroj: Moravský deník, Datum vydání 9.10.1936, Číslo 235, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Okénko do sokolských jednot.
ef — Hrabyně, 2. července.
Sokol Štítina založil před nedávnem pobočku v Suchých Lazcích. Nové sokolské pobočce dostává se v jejích těžkých začátcích hojné podpory z okolních jednot. Sokol Štítina sehrál tam o svátcích velikonočních Langrovu „Jízdní hlídku" a Sokol Komárov v neděli 26. dubna veselohru „U bílého koníčka". Před divadelním představením dne 26. dubna vzpomněl památky Štefáníkovy smrti vhodným proslovem br. Jar. Řehulka ze Smolkova.
— Sokol Mokré Lazce má hodné členů a činovníků ze sousední obce Lhoty. V poslední době uvažují tito členové o založení vlastního sokolského hnízda ve Lhoté.
— V Horní Lhotě založena byla 21. května sokolská pobočka Dol. Lhoty. K založeni sešlo se 180 účastníků z Horní Lhoty, Dolní Lhoty, Velké Polomi, Pleané, Budišovic a Klimkovic. Schůzi řídil br. Josef Švidrnoch, starosta z Dolní Lhoty. Slavnostní projevy učinili br. ing. Běhounek za III. okrsek a s. M. Rosolová, ředitelka hospodyňské školy v Klimkovicích. Na programu byly také sborky pěveckého sdruženi Sokola Velká Polom, recitace a skupiny dorostenců a žactva z Horní Lhoty. Nová pobočka čítá 24 mužů a 12 žen. Starostou byl zvolen br. Frant. Hrbáč, náčelníkem br. Lad. Drastich a vzdělavatelem br. Kučera.
— Sokol Velká Polom konal slavnostní vamou hromadu na oslavu 251etšho trváni jednoty. Dlouholetý starosta br. Boh. Vašek vzpomněl v krásném projevu velikých obtíží mladých nadšenců, zakládajících jednotu v době, kdy germazusace na Opavsku byla na velikém postupu.

zdroj: Národní listy, Datum vydání 2.7.1936, Číslo 180, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Sokolovsko
V župě Moravskoslezské přibývá sokolských jednot. Župa Moravskoslezská je matkou velmi plodnou nejen pokud se týče trvalého přírustku členstva, ale i nových sokolských hnízd. Po Novém roce přibyly ke 104 jednotám další dvě pobočky. Stalo se ve stejnou neděli dne 23. února. Jsou to: Jistebník (mateřská jednota Košatka) v VII. okrsku a Suché Lazce (mateřská jednota Štítina) v okrsku I. Zejména I. okrsek (opavský) založil v poslední době řadu nových poboček a vznik dalších se ještě hlásí.

zdroj: Pozor - deník, Datum vydání 12.3.1936, Číslo 71, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Nová sokolská jednota na opavsku. V neděli 23. února 1936 založí Sokol Štítina pobočku v Suchých Lazcích. Ustanovující schůze se koná ve 2 h. odpoledne u Lusky.

zdroj: Pozor - deník, Datum vydání 20.2.1936, Číslo 50, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Suché Lazce. V neděli konal hasičský sbor valnou hromadu, na níž byli zvoleni staří funikcionáři v čele s obětavým starostou Arnoštem Kubínem, který je starostou již 25 let. Sbor slaví letos 50leté jubileum. Starosta sboru je 50 let členem. Letošního roku bude se pořádati jubilejní sjezd celé župy čtrnácté v Suchých Lazcích. Dne 2. února, bude pořádán ples. Vzpomenuto úmrtí člena Karla Stuchlíka, který byl členem 35 let.

zdroj: Moravský deník, Datum vydání 10.1.1936, Číslo 8, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Jak jsem při požáru spadl do studně.
Bylo to v ohně před více než 30 roky, když večer, chystaje se ze Lhoty k odchodu, kde jsem co obecní tajemník dokonal práce, uviděl jsem oknem nad Mokrými Lazcemi zář, podobnou vycházejícímu měsíci. Ihned mi však napadlo, že měsíc přece na západě nevychází, tudíž, že to je požár. Uháněl jsem co nejrychleji domů. Sotva jsem bez dechu doběhl do Mokrých Lazec, jeli naši hasiči se stříkačkou do Suchých Lazec. Já hned k nim přisedl. Zatím se požár velmi šířil. Dorazivše na místo požáru, shledal jsem, ze tamní velkostatek byl ve velikém nebezpečí, proto jsem nařídil statek ten stůj co stůj uhájiti. Ač jiskry a chomáče hořících došků (slámy) na stodolu a na broh slámy sršely, podařilo se nám po usilovném namáhání obě zachránili. Vida, že statku nebezpečí více nehrozí, odběhl jsem na protější stranu, abych se přesvědčil, zdaž tam nehrozí nebezpečí domku. Obešel jsem stavení a díval se, kam jiskry padaly. Udělám pár kroků do zadu a šup, letím do studně, otevřené bez zábradlí. Na štěstí tam plavala dvířka, na která jsem dopadl a se jen po kolena do ledové vody ponořil. V tomtéž okamžiku nahlédl jsem žebřík, po němá před mým příchodem vodu nabírali a jiskry zalévali. Já se ho hned chopil a šťastně se dostal zase na svobodu. Jemu a těm dvířkám mám k poděkování, že jsem se tam neutopil. Má hasičská horlivost si z této lázně nic nedělala. Teplá postel mé skřehlé tělo a hlavně nohy zahřála, takže jsem po ní následků nepocítil. František Glabazňa.

Zdroj: Slezský věstník hasičský, Datum vydání 1936, Číslo ?, strana 183.

Dne 2. února 1935 o půl 8. hod. večerní proběhne HASIČSKÝ PLES sboru dobrovolných hasičů v Suchých Lazcích. V sále br. Josefa Lusky. Hudba smyčcová - Vstupné za os. 5 Kč. K hojné účasti uctivě zve Sbor.

"Hoší statní jako jedle, každý v síle jako lev, zápasit jdou s ohně žárem, obětovat život – krev. Dnes však trubka jasně volá: přijďte s námi do kola, láskou jen se láska hlásí, která v srdci plápolá."

(zdroj: Jan Steyer, připravil D. Závěšický)

Delší čas řádili neznámí lupiči na Opavsku a Bílovecku. Měli nejvíce spadeno na obchody a hostince. Tento týden se podařilo přijít jim na stopu. Je to 20členná tlupa, rekrutovaná z Jakubčovic a okolních vesnic, tak zvaná Hinarova. Byli prý všichni pozatýkáni. Při prohlídce bytů bylo u nich nalezeno množství likérů, tabákových výrobků, šatstvo, prádlo, drůbež, zbraně, jízdní kolo a různé zboží za několik tisíc Kč. Bylo toho několik povozů. Lupiči také řádili v Suchých Lazcích, kde vykradli p. řídícího ve škole, p. Sbilkovi odcizili prádlo a drůbež a jiné věci, na Přerovci hostinského Židka.

zdroj: Moravský deník, Datum vydání 13.1.1935, Číslo 11, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Omráčen a popálen bleskem. Lesní p. Biefel (Ferdinand Büfel) v Přerovci na Opavsku byl v lese na obchůzce. Pri tom byl postižen bouří.Pojednou udeřil blesk, kterým byl lesní omráčen a popálen.

zdroj: Pozor - deník, Datum vydání 20.5.1934, Číslo 118, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Ze soudní síně. Krucifix, dáš ten klín ...
Jeden z téměř denních zjevů u krajského soudu v Opavě je, že pytlák zasedá na lavici obžalovaných pro zločin nebo přečin veřejného násilí na osobě vrchnostenské, při výkonu jeho služební povinnosti. — Dne 8. března 1934 v 8 h. dopoledne přistihl hajný Biefel (Ferdinand Büfel) z Nových Sedlic na služební obchůzce lesem Dominika Pospěcha, 20letého mladíka ze Suchých Lazcú na Opavsku, při lesním pychu. Pospěch pomoci klínu vykopával pařezy a ukládal je na hromadu, aniž zasypával vzniklé díry v zemi. Hajný podle předpisů ho vyzval, aby odložil klín, zahrabal hlínou díry a vzdálil se z lesa. Pospěch však se rozzuřil, vzal do ruky sekeru a oháněje se ji volal na Biefla: "Krucifix, dáš ten klín sem, nebo ..." Hajný na mířil na něj puškou. Tento však proti pušce postupoval vpřed. Hajný nechtěje použiti střelné zbraně, couvá! dozadu před sekerou v ruce Pospěchově. Konečně ze zoufalé situace byl vysvobozen revírníkem Slovákem, který pomohl hajnému v osobni obraně a také Pospěchovi z lesa. Pospěch se k činu doznal velmi kajícně a vyslovil také politování nad tím, že byl tak surový vůči hajnému, omlouvaje se, že byl krajně rozčílen. Byl odsouzen na 1 měsíc do těžkého žaláře podmínečně na dva roky.

zdroj: Pozor - deník, Datum vydání 8.5.1934, Číslo 120, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

Vodovod v Suchých Lazcích byl postaven firmou Rumpl, která oferovala stavbu za 450.000 Kč. Na konec předložila účet na 930.000 Kč a celkový náklad činil pak 1,180.000 Kč. Ač byla stavba velmi nákladná, je vodovod za sucha bez vody.

Zdroj: Moravský deník, Datum vydání 18.04.1934, číslo 91, ročník: 18, strana 2. www.digitalniknihovna.cz

Auto v přikopu a selata na procházce. V Zákřově u Tršic setkalo se auto Jistého obchodníka s dobytkem ze Suchých Lazců s nákladním že lezničním autem z Olomouce. Sucholazečské auto se selaty sjelo až na pokraj rozbahnělého příkopu a převrhlo se do něj. V autě byli tři osoby, ale nikdo neutrpěl žádné zraněni. Selata se rozběhla vesnicí a trvalo to hezkou chvíli, nežil byla pochytána a uložena do vozu. To vše odnesl přechodným zkřivením jen blatník.

Zdroj: Svoboda - moravskoslovenský deník, Datum vydání 11.3.1934, Číslo 59, strana 5., www.digitalniknihovna.cz