Aktuality ze Suchých Lazců

Místní jednota republikánského dorostu za spoluúčasti Republ. stranyčsl. venkova Kravařov, Suché Lazce, Komárov.
I. Zemědělský ples pořádaný v sobotu dne 9. ledna 1932 v sále pana G. Reichla v Komárově. Začátek o 7. hodině večerní. Vstupné za osobu 6 Kč i s daní. Hudba O.S.HČ.

Děvče neznámého původu bylo nalezeno u potoka 12.10.1930 v katastru Suché Lazce houbařem Ludvíkem Jelonkem. Příčina umrtí udušení - dle nálezu okr. úřadu v Opavě č. 37. Dítě pohřbeno 15.10.1930. Nález je evidován u okresního úřadu v Opavě ze dne 16.1.1931 čísl. 123/1-IV/9

Zdroj: viz kniha zemřelých str. 163.

Pamětní listina vytvořená 29.8.1930 na látkovém pergamenu při příležitosti postavení památníku padlých 1. sv války.

"Památní spis obce Suché Lazce a osady Kravařova
Napsal Antonín Malík čís. 84

Suché Lazce, moravská enkláva leží jihovýchodně od Opavy s osadou Kravařov (vulgs Hadrunek) ležící u silnice Opava - Hrabyň nad Komárovem k němuž je přifařena; Suché Lazce s Kravařovem tvoří jednu obec katastrální.
Mimo souvislé stavební celky jest 5 domků "Strážnice" nad obcí, u osady "Přerovec". Nejseverněji leží osamělá chalupa čís. 82 nyní Ludviky Havrlantové, bývala rybárna a domek přivozníka z dob, kdy navštěvován kostel v Kravaří.
Polit. obec celá přináleží okresnímu úřadu v Opavě. Suché Lazce mají r. 1930 148 číslovaných domů k nimž budovy výměnku mají shodná čísla a 1; a 6 novostaveb s 898 obyvateli. Kravařov 39. čís. s 279 obyvateli úhrnem 187 domů se 1.177 obyvateli, z nich 701 obyv. ženských a 476 mužů, katolíku 1168, bez vyznání 18, židovska 1. v čís. 25 Kravařov, ostatní vyznání českoslov. čechů 1176, 1 žid.
Škola v Suchých Lazcích jest od r. 1843. Nová škola stavěna r. 1907-08 ??abránem Žídkem nákladem 43127 K. 93 h. stavbu prováděl Lud. Vašek zednický mistr z Nových Sedlic na pozemku p. Frant. Halšky čís. 51. ve výměře 17 a 74 m. řídícím učitelem byl tehdy Al. Otýpka, starostou obce p. Jan Luska, předsedou školní rady p. Arnošt Kubín.
Pozemku v katastru Sucho-Lazeckém je 522 ha. 62 ary z nich měl velkostatek 57 ha. (dvůr Kravařov) po parcelaci 2. nedily 28. ha. 67 a. Velkostatek patřil r. 1871 Olomoucké kapitole, r. 1835 byl baron Otto z Banfeldu, před parcelací r. 1925 řádu německých rytířů.
Na pozemku rozparcelovaném stojí dnes 8 domků rodinných stavebního družstva, při stavbě vedl dozor Směja Čeněk z čís. 115 a 11 domků soukromých.
Spolků v obci jest 8 Pol. org. soc. demokratická, Těl. jednota dělnická, Hasičský sbor, Hospodářský Čtenářsko sek. spol. Palacký, Lidová Jednota, Osvětová komise, Živnostenská strana. Členů obecního zastupitelstva jest podle zákona poměrného zastoupení 18. Sociální dem. devět lidová a agrární 9. členové jsou P. Josef Luska starosta, Stuchlík Kar. místost. Valík Jan, Šrubař Max. Otýpka Zd., Kubín Arnošt, Štajer Jos., Laryš Frant. s čís. 14, Sedláček Jan, Holuša Čeň., Směja Čeněk s čís. 115, Morbicer Kar., Gřešek Frant, Skuplík Ludv., Skuplík Čeněk, ??? , Hanák Ant. Raichel Gustav. Členové školní rady Malík Antonín, ??? ???, Štajer josef, Stuchlík Karel, Holuša Čeněk. od r. 1919 - 1927 byl starostou sociální demokrat Jan Bialý v tomto r. byl zabit při práci na dole Ida jako horník.
Obchody v obci jsou dva "Budoucnost" Kubesa Petr, hostince 2 Luska Josef a Věntus Antonín. Řezníci 2. Maixner Ant., Stibor Karel. Auta 4. Kocián Frant., Onderka Rud., Štalmách Jos. čis. 86, Pfleger Čeněk. Pekaře 2. Pfleger Č. Petrsold Jan. Dobytka: 245 krav a jalovic, 36 koni, 337 vepřů, 245 koz, 16 chovných sviň. Úroda letošního roku byla moc dobrá podle úrody poměrně draho podle plodinové bursi ze dne 20. května 1930 pšenice za 100 kg 176 Kč, žito 94, ječmen 136, oves 95, brambory 55, seno 69, sláma 40. Krize v průmyslu jest veliká spousta nezaměstnaných, mzda dělníků pohybuje se okrouhle od 20ti až 45 Kč. Peníze jsou československé 5. hal. 10. hal. 50 hal. 1. Kč a 5. Kč kovové, papírové 10, 20, 50, 100, 1000, 5000, presidentem československé republiky jest p. G. Tomáš Masaryk 80. r. starý. Pomník tento postaven s milodarů všeho občanstva a příznivců vybráno se zbírek do dne odhalení které bylo 7. září 1930 obnos 7.000, pomník provedla fir. Ruger a spol. v Novém Bohumíně za vedení p. Vrány dílovedoucího u této fir. t.č. hostinský ve Štítině za obnos okrouhle 11.000 Kč, postaven byl 31. září 1930 za pomocí dobrých lidí, kteří se soucitu k padlým práci konali i darama i p. rolníci Rainhold Skuplík, p. starosta Jos. Luska, Vašek Jar., Sonek Edm., Laryš Jan dali povozy zdarma p. Fr. Žurek štěrk a písek, p. stavitel Ant. Havlíček potřebné lešení a členové strany soc. dem. a jiní práci při stavění s základech vše zdarma.
Protentokrát při slavnosti odhalení má obec. zastup. slavnostní řeč B. Čurda - Lipovský redaktor z Mor. Ostravy. Výbor pro postavení pomníku byl následující: Malík Ant. předseda soc. dem.,
Trubka Bohuš, pokladník soc. dem., Vašek Tomáš jednatel soc. dem., Kocián Frant. soc. dem. Morbicer Karel soc. dem., Otýpka Zd. soc. dem., Skuplík Rainhold agrárník, Laryš Jan agr., Krejčí Ant. čes. soc., Vašek Karel lidovec, Haiduček Adolf lidovec (vystoupil), Lacheta Jan vystoupil.
V Suchých Lazcích dne 28/ 8 1930"

(následují podpisy a dvě razítka s čápem jedno obecní a druhé školní rady)

Vrána Roman sochař, Luska Josef t.č. starosta obce, Směja Čeněk, Antonín Malík, Krejčí Antonín, Čeněk Skuplík, Čeněk Holuša, Žídek Ludvík, Valík Jan, Gřešek Rudolf, Bohumil Trubka, Tomáš Vašek, Morbicer Karel, Kubica Adolf.

zdroj: kopie z kopirky od Dušana F. Konečného, zpracoval a přepsal D. Závěšický 3.11.2019, originál se nachází u občana, který nechtěl být jmenován.

Mohlo by Vás také zajímat:
Pomník padlých první a druhé sv. války v Suchých Lazcích
22.1.1916 - Seznam ztrát v tisku první světová válka
26.9.1914 - Zprávy o raněných a nemocných v první světové válce
 

Dne 17.11.2019 se podařilo popsat většinu osob na historické fotografii Sociální Demokracie Suché Lazce 1905 - 1930. Fotografie vznikla v roce 1930 (přesné datum zatím není známo). Fotografie je vyfocena před vchodem do zájezdního hostince U bílého anděla - Josefa Lusky (nyní Hostinec U Baly). Originál k okopírování zapůjčil Ferdinand Konečný (Dušan), u které bylo popsáno 27 osob. Další osoby byly posány z podkladů archívu obce a poznámek pana Františka Halšky. Zpracoval a popsal D. Závěšický. (je možné, že některé jména nemusí být správně - budeme rádi za uzpřesnění)

Popis členu na fotografii. Sociální Demokracie Suché Lazce 1905 - 1930.
1. - Pavlík?, 2. - Josef Pchálek, 3. - Kostka, 4. - Oldřich Holuša, 5. - Oldřich Trubka, 6. - Josef Slaný (strýc Fr. Halšky), 7. - Miluška Ulmanová, 8. - Václav Jelonek, 11. - Rudolf Gřešek, 12. - Emil Langer, 14. - Vlasta Gřešková, 15. - Milada Hrušková (Müll.), 16. - Trubková?, 17. - Zdena Halšková, 18. - Trubková, 19. - Bialá?, 20. - Jelonková?, 21. - Květuše Sosnová, 22. - Helena Illíková, 23. - Nanka Válková (Šeď.), 27. - Anna Lachetová, 28. - Anežka Kubínová, 29. - Anna Illíková, 30. - Jan Válek, 31. - Holuša, 32. - Josef Gřešek (Adolf?), 33. - Vincenc Skuplík, 35. - Josef Michalčík, 36. - Ervín Holeš, 37. - Pachl ?, 38. - Miloslav Slaný, 39. - Žídek, 42. - Vojtěch Gřešek, 43. - Antonín Kubín, 44. - Pchálek?, 46. - Laryš (Josef Friedel?), 47. - Vincek Gřešek, 48. - Emil Směja, 49. - Gřešková (Bekov.), 50. - Sosna, 52. - Rudolf Gřešek (Čeněk Směja?), 53. - Adolf Kubesa, 54. - Vladimír Halška, 55. - Halška (traf.), 56. - Jaroslav Carbol, 59. - Eliška Laryšová, 62. - Josefa Gřešková, 63. - Veronika Smějová, 64. - Štěpánka Laryšová, 65. - Bohuš Slaný, 66. - Anna Slaná, 67. - Bohumil Slaný, 68. - Vincenc Směja (Malík?), 69. - V. Smějová, 70. - Bialá, 71. - Anna Kubesová, 72. - Holušová, 73. - Jelonek (cestář), 76. - Vlastik Gřešek, 77. - Květa Žídková, 78. - Pchálková, 79. - Bož. Carbolová (Vaňková), 81. - Skuplíková, 82. - Smějová (Grafová), 83. - Holušová, 84. - Anežka Gřešková (Morbic.), 85. - Jiřina Langerová, 87. - Rudolf Janošek, 88. - Ludvík Žídek, 89. - František Šíma, 91. - Čeněk Směja, 92. - Oldřich Kubesa, 93. - Emil Langer?, 94. - Jarmila Kubesová, 95. - František Sosna, 96. - Dolfík Kubesa, 97. - Jeník Jelonek, 98. - Ludmila Žídková, 100. - Karel Morbicer, 101. - Ladislav Kubesa, 102. - Václav Slaný.

V neděli dne 27. ledna 1929. Začátek o 7. hodině večerní proběhne HASIČSKÝ PLES Sboru dobrovolných hasičů v Suchých Lazcích. V místnosti p. Josefa Lusky. Hudba místní smyčcová. Vstupné 5 Kč mimo daň. O hojnou účast prosí Sbor.

Záhadný případ: V pondělí ráno byl nalezen 29letý klempířský pomocník Josef Gustyn ze Suchých Lazců u Opavy zastřelen za svým domkem. Gustyn byl známý pytlák a měl prostřelená prsa. Vedle opodál ležela jeho brokovnice. Dosud se neví, jde-li zde o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu. Celý případ je předmětem horčného vyšetřování.

Poznámka: dle úmrtní knihy strana 161, zemřel Gusty Josef klempíř v Suchých Lazcích ženatý syn Gustyho Jindřicha dělníka v Martinově a jeho manželky Františky Englischovy. Zemřel náhle ve věku 26 let 10 měsíců a 2 dny na postřelení srdce. Pohřben na hřbitově v Opavě, minoristou P. Metoděj Novák.

Zdroj: periodikum Samostatnost, 11.1.1929, vyhledal: Fr. Šenk

Dne 22.5.1927 zemřela náhle na střelnou ránu do hrudníku v Opavě v lesíku za Hoštickou ulicí, 23 letá slečna - Olga Plachká služebná v Opavě, svobodná dcera Plachké Josefy, dělnice v Suchých Lazcích, dcera Plachkého Karla chalupníka v S. Lazcích.

Zdroj: Kniha zemřelých str. 158.

Dne 8.7.1926 došlo k tragédii když se Halška Karel studující 3. tř. Gymnázia v Opavě syn Halšky Richarda rolníka v Suchých Lazcích a jeho manželky Anny rozené Stoklasa Karel z Hlubotce nečekaně utopil v Pískovni v Suchých Lazcích. Pohřeb měl 10.7.1926 administroval farář Antonín Suchánek.

Zajímavosí je že se několik dní před ním 2.7.1926 utopil v řece Opavici také Nesbeda František ženatý šafář ve Slavkově syn Nesbedy Františka učitele v Tatenicích a jeho manželky Antoníny rozené Jan Hodnischer. Nesbeda František se narodil 27.9.1870 v Tatenicích okder Zábřeh na Moravě

Zdroj: kniha zemřelých str. 155 a 156

Chytilův úplný adresář Moravy a Slezska. Sv. 1, část 2, Slezsk. Autor: Alois Chytil, 1925

Suché Lazce.
Osada: Kravařov. Obyv. 1057; C. 1034, N. 11, 1. 3, ciz. 9.
F Komárov, P. Tf Štítina, Zst Štítina a Komárov, St Opava vých. nádr., pro osadu Kravařov Š Komárov.
Majetek obce: dům č. 9, škola, pastvin a cest 6-48 ha - Dluhy Kč 25.000 - Přirážky ob. 385% a 209% činž. - Dávka ze zábav Kč 5000.
Starosta: Bialý Jan, havíř - nám. Kubín Arnošt, obch. - radní: Směja Frant., důlní - Reichel Gustav, host. - Prokša Jan, chalup. - Malík Ant., horník - Ust. 30./9. 1923 - ob. taj. Šitavanc Kar. - ob. sl. Jelonek Ludv.
Místní školní výbor: př. Bialý Jan, chalup.
Obecná škola III tř.: spr. Šitavanc Kar. - učit.: Šitavancová Anna, def. - Černínova Marie, zat. - Janíčková Ludmila, ind.
Porodní asist.: Hranošová Marie - Skuplíková Hedvika.
Velkostatek: dvůr Kravařov, maj. Rád německých rytířů, viz Olomouc - Hanák Ant., šafář.
Rolníci: Bala Rudolf - Dener Tomáš - Halška Eduard - Halška Fr. - Halška Jos. - Halška Rich. - Halška Vine. - Hanák Rudolf - Kaštovský Jan - Laryš Jan - Luska Jos. - Meixner Ant. - Meixner Fr. - Plachky Jar. - Reichel Gust. - Skuplík Reinhold - Sonek Jan - Strakoš Alex. - Stuchlík Karel - Stuchlíková Dorota - Šeděnka Jos. - Steyer Jos. - Vašek Tomáš - Wítek Adolf.
Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro Suché Lazce a okolí, z. sp. s r. ob. Předst.: př. Válek Jan - čl: Směja Emil - Směja Čeněk - Slaný Bohumil, vs. zedníci - úč. Směja Čeněk - pokl Směja Emil - Podp. př. a úč. - Podíly ä Kč 100-.
Hostince: Luska Jos. - Pfleger Čeněk - Reichel Aus. - Věntus Ant.
Kolář: Měch Fr.
Kovář: Pchálek Jan.
Krejčí: Balla Jan - Luska Stan. - Meixner Frant. - Lysek Jos. - Pchálek Adolf.
Obchod: cukrovinkami: Nálepková Anna - Zídková Ant.,
dobytkem: Kubín Arnošt (černým) - Kubín Lnu1 v..{chov. vepři) - Píka Ant.,
drůbeží: Laryšová Lucie - Nálepková Anna 0 mlékem a máslem),
pivem: Hanke Bedř. (i sod. vodou) - Onderka Rud. - Volná Emilie,
srnís. zb.: Fil. potrav. družstva „Budoucnost" v Mor. Ostravě - skl. Jaroš Fr. - Murcek Jos. - Stuchlíková Hedv.
výrobky hospodářskými: Zídková Ant. (i drůbeží).
Obuvníci: Hán Štěn - Kašing Boh.
Podnikatel staveb: Lacheta Leop.
Řezníci: Meixner Ant. - Stibor Kar.
Stavitel: Laifert Gustav.
Stolař: Volný Jos.
Trafika: Hanke Bedř.
Spolkv a Dolit, org.: D. T. J. - Sb. dobr. has. - Hospodářský sp. - Div. sp. „Palacký" - Lidová venkov, omladina - Str.: soc. dem. - rep. - lid.

zdroj: www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazců. (Opožděno.) Dramatický odbor místní DTJ sehrál dne 19. a 26. srpna 1923 divadelní hru "Ondráš, pán Lysé hory" v přírodě. Hra byla provedena na vkusně upravené scéně celkem zdařile, o čemž svědčil potlesk obecenstva po každém dějství. Počasí nebylo příznivé, zvláště dne 19., také návštěva nebyla taková, jak bychom si přáli, ač jinak byla dosti dobrou. Nenašlo se dosti porozumění ve vlastních řadách, jak pro návštěvu, tak i pro svépomoc. Za obětavost náleží dík soudr. Em. Měchovi a Frt. Malíkovi z Pozdvihova a sl. Am. Vaškové a Hedv. Volné, jakož i všem členům dramatického odboru, kteří mají zásluhu o toto představení. Nedali se zastrašili žádnými překážkami a s chutí podjali se tak těžkého úkolu a také se zdarem jej uskutečnili. Máme ovšem ještě mnoho doháněti a proto do práce v nastávající divadelní sezóně, kdy se můžeme i v tom směru zdokonaliti. Zdar! Vychovatel.

zdroj: Jednotář, věstník VIII. kraje Dělnických tělocvičných jednot, Číslo 18, Ročník 4. digitalniknihovna.cz

Doplněno 29.10.2025

Divadlo v přírodě - „Ondráš a Juráš“ členové Soc. Dem. - Suché Lazce rok 1923. Popis lidí poslední řada zprava: 1. Směja Čeněk, 2. Josef Žůrek 3. Carbol 4. Antonín Malík.

(předposlední řada zprava) 5. Holuša Čeněk, 6. Jelonek Č., 7. Směja L., 8. Žídek R., 9. Židek L., 10. Kostka J., 11. Kašpárek J., 12. Jelonek J., 13. Halška R., (první řada stojící zleva) 14. Žídková J., 15. Pchálek J., 16. Biala A., 17. Gřešek F., 18. Vašek Tomáš, 19. Myslivcová L., 20. Trubka J., 21. Trubka J., 22. Volná H., 23. Malík F., 24. Šímová E., 25. Jelonek L., 26. Slaný J., 27. Směja E., 28. Ryba R., 29. Havrlant J., 30. Jelonek Č., 31. Smějová U.?, 32. Ulmanová E., 33. Kašpárek A., 34. Vašková A., 35. Trubka T.,

Vašek T. – Ondráš
Směja E. – Juráš
Vašková - hraběnka

Další foto zdroj: sbírka Lumír Jelonek, D. Závěšický

Hlídka soc. dem. bezvěrců.

Suché Lazce. Sekce soc. dem bezvěrců pořádá dne 14. ledna 1923 o 5. hod. odpol. veřejnou přednášku se světelnými obrazy na thema: „Masaryk a jeho dilo", u obč. Lusky v Suchých Lazcích. Okolní org. žádáme, by nás v této akci podpořili. Vstupné libovolné.

zdroj: Opavan - list českoslov. sociálně demokratické strany ve Slezsku a Ratibořsku, datum vydání 11.1.1923, 4. ročník, číslo 2, str. 3, www.digitalniknihovna.cz

DOPISY.
Ze Suchých Lazec. Ještě před nedávnem platila DTJ. Suché Lazce za nejlepší a nejpřednější jednotu na Opavsku. Nesvorností několika soudr. byla jednota přivedena téměř k úpadku, než po usilovné práci členů a jiných soudruhů byla zase přivedena k životu. Dnes ustálily se v jednotě poměry tou měrou, že je možno zase se zvýšenou činností a výchovou závoditi s ostatními jednotami na Opavsku. Dne 26. prosince 1922 sehrála DTJ. v Suchých Lazcích krásnou hru ze života valašského lidu od Frant. Sokola-Tůmy „Soucit"; Kus byl sehrán bezvadně k úplné spokojenosti obecenstva. Zarážející ale bylo, že když režisér rozděloval úlohy, nemohl všem vyhověti, protože každý by chtěl úlohu nejlepší. Ctižádostivost a nesvornost není jednotáře důstojná a nevede nikdy k dobrému. Jest skutečně radost se dívati a práce těší každého pracovníka pro socialism, když vidí, jak krásně byl sehrán výše jmenovaný kus a také tři aktovky o Sylvestrovském večírku. Ale toto nebudiž Vám jednotáři konečným cilem, nýbrž pobídkou k úsilovné a neúnavné práci pro socialism.

zdroj: Opavan - list českoslov. sociálně demokratické strany ve Slezsku a Ratibořsku, datum vydání 11.1.1923, 4. ročník, číslo 2, str. 3, www.digitalniknihovna.cz

Psáno dne 3. července 1922

Kaple tato postavena byla r. 1725, přesnějších záznamů o její stavbě nemáme žádných.
Oprava tato provedena, tj. nová střecha věžka obloukovitý strop - starý byl nízký a rovný,- podlaha pavlač. Provedeno usnesení obecního zastupitelstva, finanční komisi a též na schůzi občanu.
Ceny materiálů; mzdy dělníků
1m3 dřeva 160 Kč; za hodinu zedník 3.50
1m3 desek 380 Kč; za hodinu tesař 4.50
1m3 fošen 550 Kč; za hodinu nádenník 2.80
1m2 břidly s přikrytím 22 Kč; za hodinu pokrývač 5.50
1000 cihel 350 Kč; za hodinu v městě zedník 5.50
1m2 dlaždiček 28 Kč; za hodinu v městě obkladač 5.50

Dovoz materiálu: Přivezli rolníci postupně - zdarma. Byla provedena zbírka na tuto opravu, sebralo se 4692 Kč z fondu pro opravu kaple, 826 Kč z odkazu Jana Lusky čísl. 19, 1000 Kč, ostatní z obecního rozpočtu poněvadž oprava tato bude stát asi 18 až 20 tisíc.
Stavbu tuto provádí Lacheta Leopold čís. 120 v Suchých Lazcích, podnikatel staveb.

Záznam životních potřeb
1 liter mléka 3 Kč; 1q rži a žita 320
1 kg másla 40 Kč; 1 q pšenice 250
1 Kg cukru 7 Kč; 1q ječmene 220
1 kg mouky režné 4.10 Kč; 1q ovsa 300
1 kg mouky žitné 5.20 Kč; 1q sena 350
1 kg masa hovězího 14 Kč; 1q slámy 120
1 kg masa vepřového 24 Kč; 1m uhlí 56
1 kg slaniny u řezníka 32 Kč
1 kg slaniny v konzumu 20 Kč
1 kg sádla v konzumu 19 Kč

Drahota tato jest co následek světové války z r. 1914 až 1918. Poněvadž rok 1921 byl suchý a příliš parný a roku 1922 taktéž suchý jest velký nedostatek vody, která se dováží z potoka u Přerovce. Obecní zastupitelstvo se skládá z 18ti členů v němž mají politické strany zastoupení: Českoslov. sociální demokraté 8 členů, lidovci 5, agrární 2, občanská strana osady Kravařova 3 členy.
Příštímu občanstvu provolává "Práci zdar!"
Starosta obce Bialý Jan, chalupník čís. 24, horník a zvolen co zástupce dělnictva a méněmajetných.

Mohlo by vás také zajímat:
- Historické fotografie kaple Andělů strážných Suché Lazce
- aktuality kategorie Historické aktuality

zdroj: kopie z kopirky od Dušana F. Konečného, zpracoval a přepsal D. Závěšický 2.11.2019, kde se nacházi originál: není známo

XI. obvod DTJ. konal 5. června 1922 vycházku do Dobroslavic. Následkem deštného počasí dostavily se jenom tyto jednoty: Plesná s 30 členy, Chabičov s 38, Velká Polomí s 31, Horní Lhota s 2.5, Malá Lhota a Čabysov s 26. Místní hudba odvedla žactvo na výletistě a zpět, když před tím žáci a žačky DTJ. Plesná přednesli básně. Taktéž žačky DTJ. Chabičov-Háj přednesly za dozoru svého vychovatele řadu recitací. Všichni byli odměňování potleskem. K veřejnosti pak promluvil soudruh obvodní vychovatel Stepán! Řezač, který se zmínil o místních svízelných poměrech, hlavně u výchovy žactva. Mládež se pak rozešla domů. Ne množství, ale obětavost a pohotovost zde působila. Žactvo z Horní Lhoty a Čabysova vykonalo kus obětavého pochodu tam a zpět v děši — zatím co členové blízkých jednot zůsíali doma. — Třetí tajná obvodní vycházka (západní jednoty), konala se v neděli 11. června a brala se dvěma proudy. První proud tvořila jednota Nové Sedlice, která vyšla ráno o 6. hod. a ubírala se přes Komárov a Kylešovice ku Šibeničnímu vrchu za Opavou, kde měla čekat na Kateřinky. Šli s doprovodem hudby. Proteze Kateřinky byly půl hodiny zpožděné, nechali písemnou zpravu na stromě a ubírali se ku Brance.

Druhý proud DTJ. Suché Lazce vyšel takéž o 6. hod. ráno a při cestě z Podvíhova přidala se část této jednoty k ním, načež polní cestou brali se ku Raduni za doprovodu hudby. V Raduni připojili se k ním jednotlivci této jednoty a celý proud ubíral se dále přes Vršovice (kde zůstali téměř všichni doma (k vůli posvícení) a Chvalíkovice ku Brance. Ve skále před Brankou byl půlhodinový odpočínek. V Brance se srazily oba proudy a počkaly na Kateřinky a Hradec-Podolí, odkud se pak v mohutném proudu v 10 hodin dopoledne s dvěmi hudbami a dorostenskými prapory brali do restaurace před nádražím, kde byl do 11. hod. koncert. Tam došly pak Žimrovice. Soudruzi z Hradce přinesli rudý prapor a v půl 12 hod. dop. dorazily jednoty před tělocvičnu jednoty v Hradci. Žactvo si prolhédlo zámek, v němž pro déšť zůstalo do 2. hod a kolem 3. hod., když již značná část jednot po zábavě, recitacích a básních v Hoffmanově sálu odjela, šly zbývající jednoty v průvodu s hudbami do Žimrovic. Tam přibyla třetí hudba a v mamfestačním průvodu přes vesnici a zpět přicházíme na vyletiště, kde nás po rozejití se překvapil déšť. V Žimrovicích prohlédl si naše žactvo senátor soudr. Dr. Witt a tajemník Pulec, načež nastal rozchod. Účast jednot na vycházce: Suché Lazce 35, Podvihov 14, Vršovice-Raduň 17, Kateřinky 20, Žimrovice 36, Nové Sedlice 50, Hradec-Podolí 41. Z toho členů 82, členek 12, dorostenců 20, dorostenek 5, žáků 75 a žaček 20. Krojovaných členů 15. Dohromady 215 příslušníků DTJ, mimo asi rovněž tak velkého počtu soudruhů a příznivců z pol. organisací. Vedoucí byli: z členstva soudr. Směja, z členek soudr. Kubešová Jos., žačka Šimonová Emma, všichni ze Suchých Lazců, dorost vedl soudr. Vicha z Hradce, žáky soudr. Rygel z N. Sedlic. Obětavost všech, jak hudebníků, soudruhů ze Suchých Lazců a Nových Sedlic, tak pořadatelů byla při tomto podniku neocenitelná. Účastníci, od žactva a žaček počínaje a členstvem konče, byli úplně spokojení a nic si nedělali z celodenního vysilujícího pochodu. Nové Sedlice a Suché Lazce došly domů kolem 8. hod. večerní. Máme za sebou podnik, který vzbudil všude pochopitelný rozruch. Nebýt odpoledního deště, byla by manifestace ještě účinnější. Ukázali jsme se zase jednou — že jsme zde, že žijem a rostem ku prospěchu všeho dělnictva. Buď dík všem, kdož jste se o zdar vycházky přičinili. — Za obvodní výchovný sbor Drozdek L.

zdroj: Jednotář, podnázev: věstník VIII. kraje Dělnických tělocvičných jednot, Datum vydání 5.6.1922, Číslo 12-13., strana 6, 7. http://camea.svkos.cz

BESÍDKA. AD. E. VAŠEK: Bezručův rodokmen.

"Zpomínám: Opa... břehem topoly ...
do mostu sivých spěl poli pruh ...
tam šel před lety děd můj po poli
a rukou těžkou obracel pluh.

Smím věřit lidem učeným oněm,
co praví: "žití vrací se v kruh" —
půjdu též jednou ta hnědým koněm,
nad čelem slunce, pod rukou pluh?"
(Petr Bezruč v básni "Pluh".)

1. Tyto dojemné a výrazné verše Bezručovy byly mi pobídkou, že Jsem — o velikonocích r. 1918 prohlédl matriky na komárovské faře (u Opavy), jež jdou nazpět do počátku 18. století, abych zjistil dokumentárně skutečný podklad jeho velikolepé básně. Výsledky, jež pokládám za důležité pro leckterá vysvětleni básníkova života i díla, ponejprv zdezděluji s veřejností. Kořeny Bezručova rodu tkví v selské půdě slezského venkova. Teprv otce Bezručův, prof. Antonín Vašek (+1880 v Brně) náleží svým působením městu.
2. Bezručův rodokmen bylo mně možno vystopovati zpět až k r. 1707, kdy Jakub, vlastni syn "zbožně zemřelého" Václava Puchara z Velkých Hoštic (na dnešním Hlučlnsku) bere si za manželku Magdalenu, vlastní dceru Jana Vaška z Komárova. Jan Vašek byl by tedy nejstarší předek Bezručův, pokud je možno vysledovati v matrikách komárovských.
3. Syn Janův Joachim žení se r. 1721 (10. XI.) s Kateřinou Sosnovou a má celkem 6 děti (Kateřinu, Jana, Šebestiána, Rosinu, Evu a Marinu). Šebestian jako mladší hospodaří na zahradnickém gruntu na č. 32 a umírá 1779 u věku 52 let, kdežto jeho otec Joachim zemřel 6 let před tím jako stařec 86letý (pochován 2. května 1773).
4. Jan Vašek, který se ujal gruntu a oženil se (3. května 1750) s počestnou pannou Marinou, legitimní dcerou Jiřího Horáka, měl od r. 1751 až 1766 rovněž 6 děti, Jakuba (* 1751), Jana (* 1754), Annu, Marinu, Theresil a Jiřího (* 1766). Z těchto synů Jan dle Praskových Rodáků z Opavska a Frýdecka z r. 1885 vysvěcen na kněze r. 1782, načež byl kooperatorem v Opavě a v letech 1799 - 1801 správcem ve Špachově (Leskovci), kdež zemřel. Z ostatních dvou synů okupuje však statek
5. Jiří Vašek, neboť dne 13. listopadu 1787 se žení jako 21letý s Marii Annou, dcerou Ignáce Sosny, 19letou, a má pak v letech 1789 - 1801 sedm dětí: Veroniku, Jakuba, Prokopa, Jana, Kateřinu, Prokopa, Lukáše, Šimona, Marianu.
6. Z těchto synů se oženil Jan, narozený roku 1792 jako 28letý dne 14. listopadu 1820 s Terezii, dcerou Martina Plachkého, domkaře ze Suchých Lazec se schválením rodičů, bylať nevěsta — 15letá. Tuto Terezii jsem ještě poznal r. 1890, když jsme se do sídla svých předků, do Komárova, přestěhovali z Hrabyně, kde otec byl nadučitelem. Terezie Vašková zemřela brzy po té.
7. Je zajímavé, že jak Jakub, narozený r. 1751, tak Jakub Prokop, narozený r. 1790, z Komárova mizí. Je skoro jistě, že jeden z těch Jakubů se přestěhoval do Háje, do selské kolonie, vzniklé z pozemků opavského kláštera Klárisek, jako v nekrologu o prof. Antonínu Vaškovi (v Op. Týd. 1880) psal Vinc. Prasek. Který by to tedy Jakub byl, na tu chvíti nepodařila se ml dosuď zjistit. Dopsal Jsem v té věci prof. Zukalovi, jenž s prof. A. Vaškem, otcem Petra Bezruce, působil v Opavě od r. 1863, byl jeho dobrým přítelem, zastával ho v redakci a zanášel se i podrobně kulturní historii slezskou. Prof. Zukal mi mezi Jiným odpověděl: "O rodičích prof. Vaška nic nevím. Tolik jsem slýchal, že háječtí V-ové pošli z Komárova. Zapsáno mám, že r. 1789 ještě v Háji nebyli, ale r. 1807 již tam měl usedlost Jakub Vašek, tuším děd prof. Antonína." Fakt, že v Háji, přifařeném do Velké Polomí, seděl Jakub Vašek, potvrdil mi na mou žádost svými výpisky z velkopolomské matriky bratranec JUDr Ladislav Vašek (t. č. v Praze), bohužel, výpisků pro tu chvíli nemám po ruce, takže nemohu uvésti podrobnosti. Jednalo by se tedy, který to Jakub Vašek založil hájeckou linií, zda ten, který se narodil r. 1751, či jeho synovec, narozený r. 1789. V prvním případě byl by Jiří (nar. r. 1766, zemř. 1839), v druhém případě pak Jan (nar. r. 1792) dalším udržovatelem linie komárovské.
8. Přítel Bezručův, nadučitel Čeněk Kanclíř ve Slezském letáčku, vydaném k padesátým narozeninám Petra Bezruce v Opavě, konstatuje že "nemálo trápí stařečky (tak si totiž dá říkat náš básník), že v Komárově č. 5, kde byli jeho předkově, jsou nyní Sonntatagové — Nordmarkářl". Byl bych rád. kdybych mohl zhostit našeho milého básníka toho trapného pocitu, že byl asi mylně informován, nebot na gruntě č. 5 seděli Vaškové, pak že se tam přiženil komárovský rektor Chlápek a nyní že drží grunt Vicherkové, kteří jej byli odkoupili. Ale ani na onom domnělém gruntě nesedí už Sonntagové.

Z bájecké linie narodil se tedy mezi 11 dětmi i prof. Antonín Vašek, buditel svého lidu, slezský Havlíček, který v letech 1861 - 1865 vydával roztomilý a první český časopis ve Slezsku "Opavský Besedník". Prof. Zukal píše: »Když jsem přišel do Opavy (1863), vzal mě prof. Vašek k sobě do bytu, přepustiv mi jednu jizbu. Pomáhal jsem mu při vydávání "Op. Besedníka*, který však koncem r. 1865 pro finanční nesnáze zanikl. R. 1866 se prof. V. oženil, načež jsme se bytem rozešli. Prof. V. byl povahy přímé, sokolského vzletu, měli jsme se velmi rádi ..."
Když prof. Antonín V. ještě v Olomouci studoval, vzbuzoval respekt u spolužáků, poněvadž byl prý velký a nebojácný Slovan. Když pak byl profesorem, rád se toulal po polích a honil zvěř. Proto se mu opavští Němci chtěli nejvíc pomstit, když jeho honícímu psu Fylaxovi usekli ocas ...
V Opavě také — rok po svatbě — 15. září 1867 narodil se Vladimír, jako syn prvorozený, básník to Petr Bezruč. Další jeho sourozenci jsou: Ladislav, Olga, Otakar, Helena a Antonín.

Zdroj: Svoboda - moravskoslovenský deník, Datum vydání 25.3.1922, Číslo 72, strana 1., 2., www.digitalniknihovna.cz