Aktuality ze Suchých Lazců

V Suchých Lazcích postavili novou školu a pan kaplan komárovský Ant. Suchánek ji v ponděli svatodušní posvětil. Škola je pěkná, velmi prakticky zařízena a líbí se všeobecně. Místním občanům i cizím. Pan světitel pak přednesl při svěcení řeč, jakých málo jsme slyšeli. Zasloužila, aby si jí povšiml každý učitel, jak možno je společně působiti knězi s učitelem, a jak pošetilo a zbytečno je často vyhledávati, co oba činitele rozděluje, nýbrž vie, co je pojí. Přítomní učitelé (snad až na jednoho pána) souhlasili se slovy řečníkovými a zřejmě je pochvalovali. Také řeč místního nadučitele p. Al. Otipky nesla se duchem smířlivým a vůči celé veřejnosti kladl velký důraz na náboženskomravnou výchovu dětí.

zdroj: Moravský deník, Datum vydání 14.6.1908, Číslo 137, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

V pondělí svatodušní konala se v Suchých Lazcích, obci patřící k moravským enklávám, která úplně je obklopena slezským územím, významná slavnost posvěcení nové školní budovy. Obec nepatří k nejzámožnějším, přece však odhodlala se postaviti novou školní budovu, tak pěknou a účelnou, že by mohla býti vzorem i jiným, zámožnějším, lidnatějším. Jeť málo škol tak prakticky postavených jako sucholazecká. Mezi účastníky slavnosti I šel o tom jeden hlas.
Krásné počasí svatodušního pondělí přilákalo mnoho i hostí do obce; zastoupeny byly všecky okolní vesnice a rozumí se, že v první řadě nescházeli páni učitelé. Suché Lazce samy byly vyzdobeny prapory, podobně i nová školní budova, kde zeleň a slavobrána doplňovaly slavnostní úbor. Před kaplí shromáždila se školní mládež i vedená p. nadučitelem A. Otipkou, družičky a velké i zástupy obecenstva, načež průvod, který vedl dp. kaplan Ant. Suchánek z Komárova, odebral se k nové Školní budově. Nejprve p. zednický mistr Lud. Vašek z Nov. Sedlic odevzdal klíče p. starostovi obce Jos. Luskovi, který přijal je jménem obce a dal ihned p. nadučiteli, jenž školní dvéře otevřel. Zatím vystoupil na připravené rečniště světitel dp. Suchánek, aby promluvil lidu shromážděnému o významu školy řeč, která našla ohlas na všech stranách. Byla to řeč, jakých málo kdy je slýchati. Pravil: „Stojíme před novou budovou. Vysoko vypíná se krásná a důkladná, jako by již svým zevnějškem chtěla projeviti svůj ušlechtilý a důležitý účel. A pro koho jste ji s tak velkým nákladem postavili? Postavili jste ji pro to, co vám je nejdražšího, své dítky, jako nehynoucí pomník své lásky a péče o ně. Vaše školní dítky mají býti z dosavadních starých a nedostatečných místnosti uvedeny do těchto prostranných a vzdušných prostor, aby zde čerpaly potřebné vzdělání pro další život. Ale dříve, než se tak stane, má býti nová budova církevně posvěcena a při svěcení máme Pána prositi, aby naplnil ji svým požehnáním, by svému vznešenému účelu vyhověla. Význam a důležitost školy obecné, národní, její nepostradatelnost a nenahraditelnost poznali nyní v Rusku. Nešťastná válka ruskojaponská připravila Rusko o tisíce mladých životů, nadělala tisíce vdov a sirotků, uvrhla slovanskou tuto říši do ohromných dluhů, bídy a zmatků. I tázali se vlastenci ruští, kde toho příčina. A musili si říci, že mimo jiné hlavní příčinou je malé, vlastně takřka žádné vzdělání ruského lidu, z něhož pochází ruský vojín. Japonec v této věci je na tom lépe než ruský vojín. Stavte školy, volalo se, ale pokladny vyčerpala válka. Obrátili se tedy provoláním na Šlechetnost. A hle! Paní a ženy ruské skládaly své šperky, skvosty a drahokamy a odevzdaly je na I stavby Škol, aby Školou daly lidu svému lepší budoucnost. Jako ryto Šlechetné ženy, tak i vy, občané zdejší, I dali jste, co bylo možno, abyste svým dětem postavili i novou školu. Nelekali jste se obětí, nelekali jste se práce, i necouvli jste před obtížemi. Nelitujte nákladu, neboť kapitál, který jste vložili do této budovy, ponese hojné úroky na vašich dětech. Šťastný národ, který má dobrou školu. Ona učí pravé moudrosti. „Pojď sem, dítě, uč se moudrým býti!" Tento cil a úkol, učiti moudrosti, dal škole arciučitel našeho národa Jan Amos Komenský. Člověk má dvě vlohy, kterými se liší od všeho ostatního tvorstva na zemi, totiž rozum a vůli. A tyto dvě vlohy je právě pěstovati úkolem školy, pěstovati rozum čili vzdělanost a pěstovati vůli čili vychovávat. ...

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 13.6.1908, Číslo 46, strana 1. www.digitalniknihovna.cz

Z Nových Sedlic. Za předsednictví pana starosty K. Stuchlíka konala odbočka Katolického lidového spolku v neděli zdařilou schůzi, k níž přijeli pp. řečníci ze Suchých Lazec. Tentokrát byla úplně klidnou. Se zájmem sledovali přítomní přednášku P. Kubáče z Raduně, který srozumitelným a poutavým způsobem vybízel k rozumnému čtení, abychom měli z četby co největší užitek. Snad mnohé dobré zrnko se ujme. Do výboru zvoleni: Stuchlík Karel předsedou, Dener Valentin místopředsedou, Gross Arnošt pokladníkem, Lacheta R. zapisovatelem, Onderka Ferd. knihovníkem, a členy výboru: Sedláček Ondřej, Světlík Frant., Graca Jakub a za ženské Hajdučkova Anna. Výbor se jistě přičiní, aby odbočka zdárně prospívala.

Ze Suchých Lazec. V neděli 29. března konala naše odbočka Katolického lidového spolku veřejnou schůzi, jíž súčastnili se skoro všichni členové i mnoho nečlenů. Zahájil a řídil ji pan starosta Luska. Přednášel radunský pan farář o četbě. Poukázal na důležitost četby v době nynější a vysvětlil, co čisti a jak čisti. Podal mnohé praktické pokyny a varoval před četbou krváků a knih i časopisů nemravných a nevěreckých, které jsou pro každého jedem. Zkáza naši mládeže je nejvíce následkem špatné četby — proto každý rozumný člověk, zvláště rodičové by měli proti ní povstati a nahrazovati četbou dobrou. Šetřiti na dobré knize, na dobrém časopisu bylo by skoro hříchem. Po krátkém povzbuzení komárovského paterka zvolen byl výbor odbočky: Předsedou Luska Jan, místopředsedou Sosna Jan, pokladníkem Plachký Ferdinand, zapisovatelem Skuplík Rainhold a členy výboru: Haiduček Adolf, Kubín Arnošt, Kaštovský František, Bala Karel a za ženské Plachká Jenovéfa. Práce je dost, tak jen s chutí do toho!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 4.4.1908, Číslo 29, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Noviny oznamují, že jakýsi Perci Maxim v New-Yorku vynalezl smrtící zbraň, která při výstřelu nedá žádné rány. U nás zase Vincenc Halška má zbraň, která vůbec nestřílí a přece je vstavu člověka zabiti. Zbraní touto demonstrováno dne 2. března na jednom dělníku, členu naší organisace, který se vracel ze zábavy domů. Vzdor očitým svědkům, zejména obecního strážníka, četnictvo se věcí nezabývá. Je podivný případ ten! Odsouzení hodný výrok učinila jistá Terezka, když se o případě onom dozvěděla. »Dám na mši, jestli ten demokrat umře«, pravila, ač breptá neustále »odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme«. Není to zvířeckost? Doufáme, že četnictvo se věci ujme a zabijáckého klerikála vypátrá. — Konečně varujeme šafáře Lonku před jeho hloupostmi, neboť by se mu zle vymstily. Nechť nezapomene, že byl dělníkem a může jím opět býti! Jelikož mu nikdo nic neděla, mohl by býti zticha. — Kámen se srdce spadnul našim nebeským kozám. Našli již náhradu za zemřelého zpěváka, což trvalo dosti dlouho, poněvadž se nikdo nechtěl funkce té ujmouti. již jsme se domnívali, že snad my jsme vinnými, neboť jsme to kdesi zaslechli. Leč milosrdný Bůh nedal pohromu na naši obec přijití a proto funkci zpěváka a snad i »forpetra« bude zastávat — představený. Kdybychom neměli smutných zkušeností z Mokrých Lazec, nechali bychom za tím účelem střílet z hmoždířů.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 20.03.1908, Ročník 2, Číslo 12, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Jak pojímá náš starosta svůj úkol, vidno z následujícího: Několik nerozumných 14—15 letých hochů udělalo si legraci. Vylezli na sloup, kde jsou hasičské hadice zavěšeny a upevnili tam kus hadru. Vidno, že to chlapecký kousek. Z toho povstalo vyšetřování, až konečně několik jich předvoláno na obecní »soud«, kde jim na návrh Jos. Hanáka diktována pokuta po 1 koruně. Že by zde přísná domluva měla lepší účinek, nikdo nebude popírat a je proto pokutování chudých hochů kabinetním kouskem našeho obecního úřadu. Oč levněji vyklouzli zlodějové při »dělení se« o majetek statkáře Kalpusa? — Konečně upozorňujem naše soudruhy na jich povinost vůči spolkové místnosti. Jak se zachoval pan Kubesa, je dosti známo a proto ví každý, jak se zařídit!

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 13.03.1908, Ročník 2, Číslo 11, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Pozvání na dělnický vínek, který se koná v neděli, dne 1. března t.r. ve spolkových místnostech v Suchých Lazcích. Začátek o 4. hodině odpoledne. Vstupné: Pán 1K 20 haléřů, dáma 20 haléřů. O hojnou návštěvu prosí pořadatelé.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 28.02.1908, Ročník 2, Číslo 9, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. K našemu poslednímu dopisu je nutno něco připojit. Velikou vinu na neštěstí statkáře Kalpusa nese jeho »šafář« Adolf Sonek, který je povoláním zedník. O jeho zkušenostech v polním hospodářství vypráví si vrabci na střeše, ač na surovosti vůči dělníkům a ženám mu nescházelo. Kolikráte sbil chudáka jen proto, že nedělal tak, jak on ve své zpupnosti nařídil. Zejména čeledín by mohl o svém útrpění mnoho vyprávět. Nejraději vystupoval s puškou na rameně, aby tak dokazoval světu, že je pravým zálesákem. Ted ho snad brzy uzříme jiti s holí a pytlem k Mor. Ostravě a proto bude dobře, když si všichni jméno Sonek zapamatují. Možná, že mu někdo mravné kázání uspořádá.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 28.02.1908, Ročník 2, Číslo 9, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. (Už nastalo dělení.) Jak daleko sáhá u některých lidí láska k bližnímu a pomoc v neštěstí postiženému, vidno z případu, který se u nás 5. února na zdejším velkostatku přihodil majetník jeho pan Kalpus, který statek ten před dvěma lety koupil, octl se na mizině. Jakým způsobem, není mojí věci vyličovat. Dotyčný je znám co dobrák — člověk. Minulý týden odejel za nějakou záležitostí do Ostravy a nenadál se, co se za jeho nepřítomnosti stane. Sotva paty vytáhnul, nahrnuli se do statku lidé, kteří se o majetek statkáře počali děliti. Konstatujeme, že to nebyli »demokrati«, nýbrž sami praví křesťané a ti, kteří byli »rauberhauptmany« jsou členy křesťanko sociálního spolku, který byl u nás nedávno založen. Vyloupili vše. Nechali 7. přikázání doma a nosili, vozili, vodili a smýkali vše do svého domu. jedni brány, pluhy, vozy, kočáry, druzí stoly, postele s peřinami, umývadlo, divany, obrazy, skříně i pušky. Ze stodoly slámu, plevy, ohrabky, seno; ze sklepa zemáky. Drůbež, krávy, koně, ba i boudu psí chtěl jeden necita vzíti, leč na zakřiknutí jedné ženy, nechal tuto státi. Jistá občanka nepochybně měla zapotřebí svou zlou hubu zvážit, proto odnesla váhu decimálku. Ze všeho nábytku mu zbyla velká skříň s knihami, nepochybně se jich báli a jeden obraz. Nemožno ani uvěřit, avšak pravda přec. Když dotyčný statkář tuto pohromu uviděl, lítostně se rozplakal. Ne snad nad ztraceným majetkem, ale nad zlobou a necitností lidskou. Žádnému nic neudělal a těm, co byl něco dlužen, chtěl poctivě zaplatit. A těch věřitelů měl asi pět, leč »dělení«, súčastnilo se přes 20 osob, kteří vše tak vyprázdnili, že p. K. nezbylo nic jiného, než jiti na nocleh k p. B. Druhý den, když byli pobertové postrašeni, že budou trestáni, nosili vše zase zpět. Zda vše vrátili, co ukradli, domyslí se čtenář sám. Jejich štěstí, že pan Kalpus je dobrotisko, jinak by tito dělící se křesťané octli se za mřížemi.
— Když před 13 lety byla u nás první schůze sociálních demokratů, na níž mluvil řečník z Ostravy, co to bylo strachu, že nastane »dělení!« Jedna babička se dokonce modlila růženec ze strachu, že jí vše poberou. A ta samá stařenka plakala ted nad tím křesťanským, vlastně nekřesťanským dělením, nad nímž se musí každý zastydět. Vy dychtiví po cizím majetku, je o vás přec dostatečně známo, že nemáte kusa citu v těle! Byl by takového činu schopen sociální demokrat?

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 21.02.1908, Ročník 2, Číslo 8, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Inzerát: Valentin Rychta hostinský v Suchých Lazcích.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 24.01.1908, Ročník 2, Číslo 4, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Do Suchých Lazec! V neděli, dne 26. ledna t. r. koná se Dělnický ples. Kdo se chceš výtečně pobavit a vytančit, přijď! O hojnou návštěvu žádají Pořadatelé.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 24.01.1908, Ročník 2, Číslo 4, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. v neděli, 22. prosince konala se u nás křesťansko-sociální schůze, na níž měl dán býti povel ku založení katolické jednoty. Jako řečník vystoupil páter Suchánek z Komárova, který vykládal, proč se jednoty zakládají. Je prý nutno, aby katolíci hájili svá práva, totiž víru, národnost a vlast. Veliký měl strach o mládež, aby se nezkazila v dnešní nevěrecké společnosti. Na pátera Kozelku si ovšem nevzpoměl, neboť by musel vypočísti těch 30 děvčat, které zprznil, ač mu byla svěřena. Dokazuje dále, že v Černové na Slovensku si lid hájil sv. víru a národnost i tehdy, kdy krev tekla. Neřekl však nic o tom, že to byl arcibiskup Pahrvy, na jehož podnět kněží doprovázeli 16 četníků-vrahů ku prosazení madaronských choutek arcibiskupových, že žádost Hlinky, slovenského kněze, k arcibiskupovi Skrbenskému o podporu a ochranu Slováků, byla zamítnuta a on sám ani k audienci připuštěn nebyl. To vše nám neřekl, neboť to mluví o opaku jeho povídačky, zrovna tak jako tvrzení, že se o politiku starali nemá spolek katolický. Na to vystoupila zbožná ovce Kubínová, která myslí, že bude jen jeden ovčinec a jeden pastýř. Myslí-li to i na socialisty, nevíme, že však by jí ve stádě lépe slušelo, o tom jsme přesvědčení. Konečně přišel i Hajduček s jeho troškou do mlýna a vyčinil nám chlapů nevzdělaných. Sám na sebe se při tom ovšem nedíval. K odpovědi na všechny tyto povídačky a nesmysle přihlásil se ke slovu soudr. Kantor, což vyvolalo hroznou vřavu mezi nebeskými kozami. Jen s velkou námahou mohl několik vět pronésti, kde poukázal na ty různé přítelíčky dělnictva a jejich organisace, na činnost poslanců, klerikály tak podporovanými, Rolsberga a jiných. Tu lásku k pracujícímu a hlaďovícímu lidu osvítil poněkud jiným světlem, což panstvu milým nebylo. Nevadí, však se již postaráme, aby lid klerikály poznal ve vší jejich nenávisti a brutalitě k němu. Strhneme mu škrabošku s tváře, aby ta pravá podoba se ukázala.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 03.01.1908, Ročník 2, Číslo 1, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. V neděli 22. t. m. (22.12.1907) konal u nás Katol. lidový spolek první schůzi, která byla velmi četně navštívena. Zahájil ji a řídil člen výboru Katol. lidového spolku, p. Luska, starosta sucholazecký. Proč zakládáme spolek lidový, a jak v něm chceme pracovati, vysvětlil P. Komárovský. Vše se organisuje, nutno, abychom i my katolíci se organisovali pod praperem Kristovým. Lidový spolek chce spojití všecky lidi dobré vůle, všecky vrstvy národa, ať jsou to rolníci nebo dělníci, obchodníci nebo řemeslníci, aby je duševně povznášel ve dvojím směru: národním a náboženském. Cíle toho chce dosíci přednáškami, jež občas budou konány a tiskem vydány. Nejvyšší čas, abychom se probudili a spojili! Přednáška byla se zájmem sledována, i přítomní soc. demokraté chovali se zcela slušně. Je mezi nimi dosti lidí řádných, kteří myslí to poctivě s dělnictvem — a ti časem jistě prohlédnou, až poznají spády a poctivost svých vůdců. Ku konci řeči přišel jeden organisovaný — a beze vší příčiny počal křičet, nadávat a vyhrožovat. Takový boj je nečestný — máme-li jiné mínění, jen si je povězme otevřeně, ale slušně, jak to učinil jeden z přítomných socialistů. Tak jedná řádný a rozumný člověk. Přes všecko zbraňování přihlásilo se ku odbočce 63 členů a při příští schůzi počet jich jistě vzroste. Agitujte mezi známými a odebírejte hojně "Naše Slezsko." Spojme se a nedejme se!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 28.12.1907, Číslo 103, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Díkůvzdání.
Ctěný místní spolek sociálně demokratické organisace v Suchých Lazcích obdaroval zdejší školu výtečným darem 33 obrazů pro názorné vyučování, pak elektrický stroj — v ceně přes 100 K.
Konajíce milou povinnost vyslovujeme šlechetným dárcům a ctitelům školy za tento skvělý dar naše nej vřelejší díky a voláme z hloubí srdce: Zaplať a odměň Pán Bůh!
V Suchých Lazcích 18. prosince 1907.
Jan Bořucký, učitel.
Alois Otýpka, nadučitel.  

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 20.12.1907, Číslo 35, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. (Výstraha.) Upozorňujeme občanku Sontákovou, že je v jejím vlastním zájmu nutno, aby si dala pozor na hubu. Mohlo by se jí státi, že by se octla na 48 hodin za mřížemi, aby tam přemýšlela o slušnosti a nadávkách, které chrlí na lidi, dosud jí neznámé. Poctiví lidé toho vždy nesnesou, aby je titulovala výrazy, jako je »chachaři« a podobně. Myslí-li dále, že náš list je čertovství, je to její věcí a my nemáme nic proti tomu, pakliže při spatření jej se třikráte pokřižuje, nesmí ale zapomínat, že to čertovství může vězet i v její zelenině a cukroví. Vždyť si přece čert v ničem nevybírá. A zda pak toto její zboží půjde na odbyt, nevíme. Proto jen pozor! Byli bychom neradi, kdyby bylo třeba užiti různějšího opatření, abychom měli pokoj.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 29.11.1907, Ročník 1, Číslo 32, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Velkou starost o nás má polír Sosna a poněvadž mu nejsme asi po chuti, nadává. Slyšeli jsme již tolik nadávek, z nichž je »chachar« ta nejušlechtilejší, že se bojíme, aby tento muž nepropal nebezpečné zuřivosti. Radíme vám, »vážený« pane, by jste se ušetřil, vždyť si z vás i malé děti dělají rekraci a obraťte raději vaši pozornost jinam. Tak ku př. byste nás mohl zbavit těch škodných myší, což by se nám zamlouvalo, ale o věcech, jimž vy nerozumíte, pomlčte. Činí to divný dojem. Nadávkami se nic nedocílí, věříte? Hleďte, my činíme nárok na slušné zacházení s námi, poněvadž nechceme, aby pověsť naší obce utrpěla. Proto také musíme i p. starostovi něco říci. Vše, co se u nás stane, je připočteno na vrub socialistům. Prší-li, jsou vinni »socani«, je-li hezky delší čas, nebo netáhne-li někomu kůň, pak jme to opět my, kteří jsou příčinou toho. Vy se smějete? Ano, tomu je vskutku tak. Vždyť i
poškození stropu ve škole máme na svědomí naší výchovou. Či je v tom klerikální výchova ? My jsme o tom přesvědčení. Chcete důkazy? Z jaké rodiny to byli ti kluci, kteří činili škandál pod okny jednoho občana, aneb co ukradli to pivo ? Tož vidíte p. starosto, jaká je to výchova. A což ty nadávky v jedné rodině, o nichž si celá obec vypráví a za něž by se i starý dragoun styděl? A kdo pak vám to vynadal, nevíte o tom? Věřte nám, p. starosto, socialisté ještě dosud podobných kousků nevyvedli. Proto když mluvíte o výchově, ohlédněte se předně kolem sebe a pak již vám chuť ku kritice přejde.  - Socialista.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 01.11.1907, Ročník 1, Číslo 28, strana 4. www.digitalniknihovna.cz