Sucholazecký Mlýnek

Sucholazecký Mlýnek

Rybniční mlýn na Přerovci, který se nacházel na potoku Sedlinka existoval prokazatelně již od 15. století a pravděpodobně ještě mnohem dříve viz Spor pánů Stítinských s pány Sucholazeckými o les a rybník nad Novosedlicemi. Skládal se ze dvou vodních zdrojů, horní a dolní rybník. Horní rybník byl prodstatně větší a sloužil jako zásobárna vody pro dolní rybník napojený na rybbiční mlýn. K mlýnu vedlo několik příjezdových cest, jedna vedla z ulice Přerovecká (dodnes existuje), další vedla z ulice na pískovně (nyní je zaoraná, ale je stále vedena v mapách katastu), další vedla k ulice Hlavní od Nových Sedlic (dodnes existuje).

Historie mlýna z období:

Novověk - do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
13. 1. 1600 Pertolt Tvorkovský z Kravař na Raduni vyznává, že přijal léno Suché Lazce s mlýnem, rybníky a vším příslušenstvím od Melichara Pirnesa z Pirnu, děkana olom. kapituly, kanovníka brněnského a vratislavského a rady biskupa olomouckého.

Novověk – do zrušení poddanství (1620–1848)
V polovině 18. století byl mlýn ve vlastnictví Antonína Schoberta (1704-1794). Dalším mlynářem v Suchých Lazcích byl Antonín Böhna, který zemřel 30. května 1793 ve věku 50 let. Za něho při číslování domů dostal mlýn čp. 66. Kolem roku 1790 došlo v Suchých Lazcích k přečíslování domů a mlýn dostal nové čp. 75. Po Antonínu Böhnovi následoval jeho syn Kašpar Böhna (1780-1819), který byl ženatý s Mariannou Billerovou, dcerou mlynáře z Branky. Sňatkem s Františkou, dcerou Kašpara Böhny vyženil sucholazecký mlýn Josef Kantor, syn mlynáře z Panského mlýna v Kylešovicích, který se na mlýně připomíná v letech 1845-61. Po něm pak převzal mlýn jeho syn Antonín Kantor. (zdroj: Vodní mlýny na Opavsku (bakalářská diplomová práce) Pavel Solnický 2006)

V r. 1833 se na mlýn oženil Josef Ignác Kantor, vzal si dceru Kašpara Beny a mlýn převzal r. 1845. Po něm převzal v r. 1861 mlýn jeho syn Antonín Kantor. Antonín Kantor ze Suchých Lazců odstěhoval do Frýdku-Místku-Bahna mezi lety 1862-1868.

Novověk – od zrušení poddanství (1848–1913)
1890 - Mlýn byl uzavřen z důvodu dovozu kvalitnější mouky tak zvané buchtové z území Uher.

První republika (1919–1938)
Prvorozený syn Valentina a Mariany Denerových, Tomáš, se narodil 21.12.1877 v Nových Sedlicích, v domě č.p. 28 (zemřel 7.8.1963 v Suchých Lazcích). Vyučil se zedníkem a procestoval kus světa. Sloužil v 1. světové válce. Po válce se usadil v rodném kraji, a 20.4.1920 si vzal za manželku vdovu Hedviku Palicovou, rozenou Strakošovou ze Suchých Lazců, narozenou 9.10.1896 v Polance (zemřela 12.4.1988 v Suchých Lazcích). Hedvika měla z prvního manželství syna Josefa Palicu, nar. 1915 po smrti svého otce, který padl v l. světové válce. V době, kdy Hedvika hospodařila sama jako vdova, přijala na pomoc Alžbětu Byrtusovou. Tomáš se přiženil na větší hospodářství, zvané sucholazecký Mlýnek. Handloval s dobytkem a koňmi a těžil písek ve vlastní pískovně. O hospodářství a rodinu se starala hlavně manželka Hedvika s pomocnicí Alžběty.
V roce 1934 došleo ke změně vlastnictví Mlýnku č. 75, kdy Manžele Tomáš a Hedvíka Denerovi prodali (V průběhu let byl Mlynek zadlužený, a v roce 1934 v dražbě prodán.) svoji usedlost suchoLazecký mlýnek, manželům Františku a Gabrieli Kudelovým z Čavisova, za 100.000 Kč,o rozloze 7 hektaru polí a luk. Nový majitel osadil z větší častí pozemek ovocnými stromy ze své vlastní ovocnářské školky.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1966 - Bývalý vodní mlýn, který měl vodu z rybníku a který byl napojen na potok Sedlinku. Steré budovy jsou všechny zbořeny až na stáj, která byla opravena, nyní od r. 1958 na tom místě je postavená nová obytná budova a v r. 1956 místní JZD postavilo drůbežárnu pro 250 ks slepic.
(Z obecní kroniky)

Držitelé mlýna(nemovitosti) v chronologickém sledu:
- Antonín Schobert
- Antonín Böhna (do roku 1793) pak vdova
- Kašpar Böhna (1805 – 1819)
- Josef Kantor (od 1833 do cca 1862)
- Tomáš Dener (*21.12.1877 +7.8.1963) (od 1920 do roku 1934)
- František Kudela (*16.4.1898 +20.4.1945) (od roku 1934)
- Ing. František Kudela (*29.3.1934 +4.4.2018) (do roku 2017)
- manželé Vrtiškovi (cca od 2018)

Zmínky o sucholazeckém mlýnku v kronikách obce Suché Lazce

kronika 1914-1946 část 4. Str. 34 1929 - Oslavy : Oslavy konala strana soc. dem., která rozvinula nový prapor a oslavila 10 let družstva Budoucnost. Slavnost rozvinutí praporu konala se dne 1929 "ve Mlynku" p. Tomáše Denera č. 75 za účastí 7 pol org. soc. dem zástupců okresu a kraje.

kronika 1914-1946 část 6. Str. 55 1935 - Změny držby majetku v obci na č. 75 : Manžele Tomáš a Hedvíka Denerovi prodali svoji usedlost tak zvany "Sucho-Lazecký" mlynek manželům Františku a Gabrieli Kudelovým z Čavisova, za obnos 100.000 Kč, ve vyměře 7 hektaru roli a luk. Nový majítel obsadil zvětši častí pozemek ovockými stromy ze své vlastní ovocnařské školky. Dále ma zářízené velkovčelařství, vlastní přes 100 včelstev

kronika 1914-1946 část 7. Str. 70 1937 - 5 září znovu přišly deště, nepřetržitě lilo až do září, všechny nižíny byly zaplavene vodou, v potoku Šačince vystoupila voda ze břehu louky, sousedicí pole a statek pana Frant. Kudele ve Mlynku č. 75.

kronika 1914-1946 část 9. Str. 70 1945 - Přechodem fronty v dubnu 1945 vyhořele obytné domy ... číslo 75. Kudelová Gabriela ( mlynek ) ...

kronika 1945-1957 část 7. Str. 65 Pohromy: V prvé polovině měsíce května postihly náš kraj a naši obec silné a dlouhotrvající deště. Dne 11. 5. 1951 musel zasáhnouti náš místní hasič. sbor pod vedením br. Frant. Halšky a ta u soudr. Karla Bendy ve "mlýnku". Bylo nutno zajistiti hospodářské i ohybné budovy, které stojí v těsné blízkosti potoka "Sedlinky", který se rozvodnil tak, že obklopil budovy jmenovaného do šíře 400 - 500 m.

kronika 1945-1957 část 8. Str. 78 1952 - Různosti: Při jarním tání byla veliká povodeň na usedlosti u Karla Bendy ve "mlýnku" byly hospodářské budovy nebezpečně povodní ohroženy i obytné budovy byly našimi hasiči zajištěny.

kronika 1945-1957 část 19. Str. 181 1956 - Drůbežárna: Je zřízena u družstevnic s. M. Bendové v t. zv. Mlýnku u potoka, kde též jsou chovány i kachny.

kronika 1962-1965 část 11. Str. 101 1963 - Kuřín: JZD má chov slepic, nosnic, na třech místech, jako dříve: ve mlýnku u družstevníka Bendy Karla, u místopředs. JZD Halšky Jindř. v čís. 51 a na družstevním poli za čís. 113.

kronika 1966-1968 část 1. Str. 1 1966 - Mlýnek hon č. 19=1.20 ha3,50 ha luk. Jak víme, za naší paměti ještě stávala v místě nyní již zbořených budov palárna. Pálila se tam zdejším občanům kořalka ze rží. Bývalý vodní mlýn, který měl vodu z rybníku a který byl napojen na potok Sedlinku. Staré budovy jsou všechny zbořeny až na stáj, která byla opravena, nyní od r. 1958 na tom místě je postavená nová obytná budova a v r. 1956 místní JZD postavilo drůbežárnu pro 250 ks slepic.

1919 - 1976 kronika TJ část 1. Str. 1 ... A takové veřejné vystoupení se v jednotě pořádaly každý rok. Buď byla akademie na jevišti v sále nebo veřejné cvičení na hřišti venku. Svoje hřiště jsme ještě neměli, a tak jsme pořádali veřejné vystoupení u dobrých lidí na větších zahradách. Nebo u p. Denera ve mlýnku nynější p. Bendová ...

článek připravil: David Závěšický, zdroje: http://vodnimlyny.cz, kroniky obce, http://vademecum.archives.cz (RR), rodinný strom Denerů, rodinný strom Kantorů.

Mohlo by vás také zajímat:
- Spor pánů Stítinských s pány Sucholazeckými o les a rybník nad Novosedlicemi
- Lokalita MLÝNEK původ názvu

sdílet článek o Sucholazeckém Mlýnku na
Facebooku

článek zpracoval pro web
David Závěšický (4/2019)