Přerovecká 21, 747 95
suche.lazce@opava-city.cz
info@suchelazce.cz
tel. 734 763 998.
Suché Lazce jsou městskou částí statutárního města Opava od roku 1979. Poloha Suchých Lazců vzhledem k městu Opava je v jihovýchodní části. Celková rozloha obce je 447,81 ha z toho je 306,63 ha orné půdy, 19,67 ha lesů a 58,25 ha zastavěné plochy. Nadmořská výška obce je kolem 245 m n. m. Nejvyšším bodem Suchých Lazců je vrcholek kopce Strážnice s nadmořskou výškou 364 m n. m. Terén lze charakterizovat jako pahorkatinu. Vlastní obec leží na
severním svahu a východním svahu kopce Strážnice. Mezi významné stavby v obci patří kaple Andělů Strážných, obecní dům, kulturní dům, budova základní školy, kaplička sv. Jana, moštárna, vodojem a hasičárna. Mezi dominantu obce patří vodní nádrž "Přehrada" Sedlinka o rozloze 7,4794 ha. Mezi významné osobnosti, které pochází z naší obce patřil prozaik a básník Fran Směja, který zde má i pamětní ceduli na rodném domě Přerovecká č.p. 101/39.
Počet obyvatel je dle sčítání z roku 2013 celkem 1033. V obci je základní škola s rozsahem vyučování 1-5 třída a mateřská škola. V Suchých Lazcích jsou 3 hospody, obchod se smíšeným zbožím, fotbalové hřiště, obecní hřbitov a na Strážnici areál střelnice. Městská autobusová doprava je v místě. Obec zajišťuje služby občanům jako Česká pošta, ordinace praktického lékaře a knihovna.
více najdete zde
Zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí[Pdf, 447 kB]
Ukládání obecních kronik do archivů – metodické stanovisko archivní správy MV [Pdf, 163 kB]
Metodický pokyn odboru AS MV ČR – Vyhotovování dokumentů na trvanlivém papíru [Pdf, 61 kB]
Doplnění metodického pokynu k vyhotovování dokumentů na trvanlivém papíru[Pdf, 193 kB]
Používání dokumentního inkoustu při provádění zápisů do matričních knih [Pdf, 85 kB]
Po listopadu roku 1989 přešla povinnost péče o kroniky na obce. Až v roce 2006 byl schválen nový zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí. Nabyl účinnosti 1. června téhož roku. Zrušil zákon č. 80/1920 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních a vládní nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních.
Kroniku obce, do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím, má vést každá obec. Jedná se o úkol, ne doslovnou povinnost, což však neznamená, že by kronika nemusela být založena.
Kronika může obsahovat přílohy v podobě písemných, obrazových nebo zvukových dokumentů, jež doplňují vlastní zápis, tzn., že jsou její nedílnou součástí.
Obec je povinna zabezpečit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu. Zápis se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok a o jeho obsahu rozhoduje obec.
Nahlížet do kroniky může každý ve vymezené době na obecním úřadě. Pokud je nahlížení umožněno do ručně psané kroniky nebo tištěné vázané papírové knihy s číslovanými listy, dohlíží kronikář. Občan obce starší 18 let i osoba, které zákon přiznává práva občana obce, může navrhnout písemně změnu, doplnění nebo opravu kronikářského zápisu. Obec na základě předložených návrhů podle okolností zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak změní.
Zákon nehovoří o strojopisu. Novinkou je, že "dozor" nad vedením kronik je plně v rukou obce.
Varování! Problematická dlouhodobá životnost.
Tisk se provádí laserovou tiskárnou dosahující nejméně 150 DPI (počtu bodů na jeden palec). Velká pozornost musí být věnována, aby nebylo použito žádné ukládání v umělohmotných obalech a vazbách. Neméně důležité je použití vhodného materiálu (viz níže).
Je velice reálné, že ve 21. století bude mít elektronické vedení kroniky širší uplatnění, neboť umožní vedení více exemplářů obsahově i formálně rovnocenných. Další argument o předcházení možných sporů mezi obcí a státním archivem při zákonném předávání je pochopitelný, i když existuje řešení i pro případ ručně psaných kronik (viz níže).
Důležité upozornění! Je nezbytně nutné zálohovat na nejméně dvou médiích. Po dokončení textu vždy vytisknout.
Důvodem používání papíru, jenž vyhovuje požadavkům ČSN ISO 9706 Informace a dokumentace – papír pro dokumenty – požadavky na trvanlivost, je obava z kyselosti, která způsobuje postupnou degradaci. Citovaná norma definuje přesně vlastnosti, které musí splňovat papír určený pro dlouhodobé uložení v archivech.
Předepsaná pravidla k obsahu kronik nejsou stanovena, ale naštěstí existuje dostatek pomůcek, podle kterých si každý kronikář má možnost ke své práci vytvořit co možná nejvíce vyhovující postup. Z metodického hlediska převažují tradičnídoporučení vztahující se ke starší a již neplatné legislativě, která lze samozřejmě upravit a využít i v současnosti.
Nový svazek kroniky obce by měl obsahovat tyto náležitosti:
Hlavní kronikářovou prací jsou roční zápisy současnosti. Využívá se metoda diáře, příručního sešitu s chronologickými i tematickými záznamy dělenými hesly, nebo kartotéční záznamy umožňující libovolnou manipulaci a doplňování. Výpočetní technika zaručuje více možností, rychlý přesun zpráv, úpravu a vkládání. Takto zpracovávané podklady pro koncept celoročního zápisu je nezbytně nutné pravidelně a poctivě zálohovat. Možní posuzovatelé by neměli zásadním způsobem zasahovat do celoročního záznamu. Jejich práce by se měla soustředit na hledání věcných chyb a možných opomenutí. Kronikáři by měla být ponechána tvořivá volnost.
Členění ročního zápisu může být různé. V malých obcích je opodstatněné spojit v jedné kapitole více oblastí dohromady, naopak ve městech je žádoucí podrobnější dělení. Je praktické, informačně vyvážené i estetické, když se základní struktura ročního zápisu příliš často nemění.
Názvy hlavních kapitol jsou psány přes celou stránku, po krajích se zaznamenávají vedlejší identifikační a výstižná hesla používaná pro lepší přehlednost.
Nedělitelnou součástí každé kroniky by měl být abecední rejstřík, a to jmenný, místní a věcný, jenž se zpracovává ke každému uzavřenému svazku kroniky.
Množství pamětních knih nebylo nepřetržitě vedeno. Proto v kronikách často chybí zpracování určitého období nebo události. Dodatečné zpracování, tzv. retrospektivní zápis, je samozřejmě možné. Postupuje se obdobně jako při zpracování ročního zápisu a za roční zápis se také nejčastěji zapíše. Retrospektivní záznam by měl být podepsán kronikářem, případně starostou obce.
Pokud je nutné učinit opravu, doplnění nebo nápravu nějakého údaje, informace či textu, je možný dvojí přístup.
Psaný text kroniky může být doplněn kresbami. Zvolena musí být technika nepoškozující papír a zaručující její trvanlivost. Autor by se měl vyvarovat používání barevných fixů a propisovací tužky.
Pokud chce kronikář doplnit zápis o novinový výstřižek, fotografii či jiné dokumenty doby a události, neměl by je v žádném případě nalepovat do kroniky. Nejvhodnější je vytvořit přílohu ke kronice a v kronice odkázat na konkrétní stránku nebo část přílohy.
Do příloh patří:
V současné době je možné zakoupit různé varianty alb. Vhodná je konzultace ve specializované prodejně pro sběratele a ani na obalech nešetřit. Základem je materiál pro dlouhodobé ukládání, který nezpůsobuje degradaci sebe ani ukládaného materiálu. Každý z nosičů informace by měl být popsán základními údaji:
Uvedené platí i pro fotodokumentaci, kdy jsou fotografie řádně popisovány bez použití fixů, propisovacích tužek, tzn. opět vhodnou obyčejnou tužkou příslušné tvrdosti. Životnost některých příloh je velice problematická a závislá na zvoleném materiálu, způsobu uložení, manipulaci a klimatickém prostředí. Obecně platí: používat doporučené kvalitní materiály (nekyselý trvanlivý papír, inkoust, vhodnou popisovací tužku, upřednostnění kůže před umělým materiálem, neutrální bezchlorové folie apod.), minimalizovat výkyvy teploty a vlhkosti (15-180C, 50±5%), u fotografického materiálu minimalizovat dobu, kdy budou vystaveny světlu.
Přílohy ke kronice tvoří její nedílnou součást a jejich evidence musí odvrátit možnou záměnu.
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
Kronikářský zápis nesmí rozsahem uváděných osobních údajů zasahovat do soukromého života osob nepřiměřeným způsobem.
Pokud kronika obsahuje soupisy místních občanů, k jejichž zpracování v kronice bylo nutné získat souhlas subjektů údajů, je nutný jejich souhlas i ke zpřístupňování osobních údajů pořizováním výpisů, opisů nebo kopií takového soupisu nebo k jeho zveřejňování jako zákonem nestanovené součásti kroniky na webových stránkách obce.
zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů
Uvedené platí pro díla výtvarná, ale i pro fotografie a záznamy na nosičích. Využití části textového autorského díla lze vyřešit řádnýmcitovaným odkazem. Pokud bude například jako příloha kroniky sloužit videozáznam, audiovizuální dílo ve smyslu zákona č. 273/1993 Sb., o audiovizi,pořízená třetí osobou, případně videokazeta s nahrávkou filmového díla, ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je potřebná uzavřená smlouva s autoremnebo oprávněným držitelem autorských práv.
K citlivým otázkám bezesporu patří ukládání pamětních knih a obecních kronik do místně příslušného státního archivu. Je nutné uvědomit si, že kronika není majetkem kronikáře, ale budoucím majetkem státu, o který se stará do doby předání obec.
Platilo a platí, že kroniky mají trvalou hodnotu a splňují tak zákonné podmínky k prohlášení za archiválie.
Archiválie je definována jako takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií. Patří mezi dokumenty, které musí být podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vždy předloženy k výběru za archiválie, jsou součástí Národního archivního dědictví.
Územní samosprávné celky (obce a města) a organizační složky územních samosprávných celků, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 ke jmenovanému zákonu o archivnictví, mají za povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií. A kroniky jsou jmenovány v příloze č. 2 jako dokumenty, které budou podle obsahu vždy předloženy k výběru za archiválie. Jsou archiváliemi, které se zařazují do I. kategorie. Výběr archiválií ve skartačním řízení, který provádí místně příslušný státní archiv z dokumentů veřejnoprávního původce a z dokumentů jeho právního předchůdce, je postup, při kterém se vyřazují dokumenty, jimž uplynuly skartační lhůty a jež jsou nadále nepotřebné pro činnost původce. Za řádné provedení skartačního řízení odpovídá původce nebo jeho právní nástupce. Tyto subjekty jsou povinny umožnit příslušnému archivu dohled na provádění skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení. Skartační řízení se provede v kalendářním roce následujícím po uplynutí skartační lhůty dokumentu. Skartační řízení může být po dohodě s příslušným archivem provedeno i později, pokud původce dokumenty potřebuje pro další vlastní činnost.
Pro města a obce je závazná i prováděcí vyhláška č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, a to bez ohledu na oblast přenesené nebo samosprávné působnosti. Města a obce se řídí schváleným spisovým řádem, nebo jiným předpisem, upravujícím výkon spisové služby, jehož nedílnou součástí je spisový a skartační plán, v němž nemohou a nesmí kroniky chybět. V současnosti mají kroniky metodikou stanovený skartační znak "A" (archiválie) a skartační lhůtu 10 let od uzavření svazku, což vychází z dlouholeté zkušenosti a legislativy.
Jak vyplývá i z rozboru Archivní správy Ministerstva vnitra České republiky, nebylo rozhodující, zda vedení kroniky byl výkon samostatné působnosti obce či působnosti na ni přenesené státem. Kroniky patřily k povinné úřední agendě orgánů samosprávy.
Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že obec se řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy, vydanými ústředními orgány k jejich provedení. Mezi tyto zákony a předpisy bezesporu v současnosti lze zařadit i citovaný zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí, a zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Ponecháme-li stranou zákonná ustanovení, apel na dodržování zákonů a platných nařízení státu, je potřebné snažit se pochopit i ty oponenty, kteří argumentují, že kronika má být nedílnou součástí života obce a v obci i uložena. Praxe některých státních okresních archivů ukázala vhodné praktické řešení – kompromis, kdy archiv pořídil duplikát kroniky a dal ji obci. S možnostmi výpočetní techniky vzrostla nabídka archivu a daleko větší šance na zachování a rozšíření kronikářovy práce. Předávání obecních kronik do státního okresního archivu probíhá po vzájemné dohodě. Osvícení představitelé obcí umí archivní nabídky využít ku prospěchu svých obyvatel a prezentace historie své obce.
Ve Státním okresním archivu Ústí nad Orlicí, vnitřní organizační jednotce Státního oblastního archivu v Zámrsku, byla zahájena digitalizace kronik podle závazného pokynu ředitele SOA v Zámrsku. Jejím cílem je zhotovování studijních reprodukcí archiválií, které nahrazují a chrání originály. Základním účelem digitalizace archiválií a vybraných dokumentů je ochrana před poškozením a ztrátou a neméně významné je rovněž zvýšení jejich přístupnosti a využitelnosti prostřednictvím prostředků dálkového přístupu. Přednost mají archivní kulturní památky a nejvíce badatelsky využívané archiválie. Kroniky jsou samozřejmou prioritou. Jsou vytvářeny dvě sady obrazových dat, a to záložní ve vyšší kvalitě, uložené ve formátu TIFF nebo PNG, a ve webové kvalitě pro prezentaci na internetu uložené ve formátu JPEG.
Kroniky jsou před vlastní digitalizací připraveny kontrolou a případným doplněním a realizací foliace (číslování listů) nebo paginace (číslování stránek), nově zásadně arabskými číslicemi. Knihy jsou snímány obvykle na 300 dpi, části knih (obrázky a detaily) až na 600 dpi. Každý digitální snímek archiválie je povinně popsán metadaty, což je jednoznačně určený kód nutný k nezpochybnitelné identifikaci, tzn. k vyhledávání a citaci. Metadata jsou ukládána ve formátu XML.
Zpřístupnění digitálních reprodukcí SOkA Ústí nad Orlicí na internetu se uskutečňuje prostřednictvím úložišť SOA v Zámrsku. Jako ochranný prvek digitalizované archiválie slouží vodoznak. Základními úložišti jsou externí datová úložiště, server a Rayd disky. Záložní úložiště všech digitálních dat ze všech pracovišť SOA v Zámrsku je umístěno na dvou na sobě nezávislých a dostatečně oddělených místech.
Kroniky se svými přílohami jsou svědectvím, které jsme povinni zachovat budoucím generacím. Je nutné mít neustále na zřeteli, že kronika s přílohami patří k nenahraditelnému materiálu, jehož možné poškození je nenapravitelné a nenahraditelné.
(autor: Radim Dušek)
Hlášení rozhlasu - středa 27.11.2024:
1) Studénka Drůbež bude v Suchých Lazcích ve čtvrtek 28.11.2024 od 11:30 do 11:45 hodin za Jednotou nabízet k prodeji Kuřice různých barev,brambory žluté na uskladnění 13kč kilo, česnek,cibule na uskladnění, krouhané zelí 10kg 180kč, loupané ořechy 10dkg 28kč,krmné směsi a vitamíny. Nabídka prodeje se může změnit.
Hlášení rozhlasu - úterý 26.11.2024:
1) Obecní úřad MČ Suché Lazce srdečně zve všechny občany na tradiční rozsvícení vánočního stromečku, před obecním úřadem, které se uskuteční v sobotu 30. 11. 2024 od 17:00 hodin. Bude pro vás přichystán vánoční program a poté začne samotné rozsvícení stromečku.
1.12.2024 od (9:00) hodin:
Místní přebor členů AVZO ve střelbě z malorážky na 30 ran
1.12.2024 od (16:00) hodin:
Adventní koncert v kapli Andělů strážných - Petr Urbánek a Nenko Slavov.
3.12.2024 od (18:00) hodin:
Od 18:15 hodin proběhne v kulturním domě, "17. zasedání MČ Opava - Suché Lazce" (zastupitelstvo S.L.). Pozvánka.
6.12.2024 od (17:00) hodin:
Od 17:00 h v kulturním domě se koná "Valná hromada SDH 2024" (SDH Suché Lazce).
12.12.2024 od (16:00) hodin:
Zpívání dětí ZŠ a MŠ v kapli Andělů strážných v Suchých Lazcích, pořádá (škola za podpory faráře).
zobrazit všeMáte již vyříznou administraci k nově vybudované kanalizační přípojce? Hlasujte kliknutím na jednu z možností.
Celkem hlasů: 28 | Hlasování začalo: 14.8.2024 00:00 | Hlasování končí: 11.12.2024 00:00 | všechny ankety