Přerovecká 21, 747 95
suche.lazce@opava-city.cz
info@suchelazce.cz
tel. 734 763 998.
Suché Lazce jsou městskou částí statutárního města Opava od roku 1979. Poloha Suchých Lazců vzhledem k městu Opava je v jihovýchodní části. Celková rozloha obce je 447,81 ha z toho je 306,63 ha orné půdy, 19,67 ha lesů a 58,25 ha zastavěné plochy. Nadmořská výška obce je kolem 245 m n. m. Nejvyšším bodem Suchých Lazců je vrcholek kopce Strážnice s nadmořskou výškou 364 m n. m. Terén lze charakterizovat jako pahorkatinu. Vlastní obec leží na
severním svahu a východním svahu kopce Strážnice. Mezi významné stavby v obci patří kaple Andělů Strážných, obecní dům, kulturní dům, budova základní školy, kaplička sv. Jana, moštárna, vodojem a hasičárna. Mezi dominantu obce patří vodní nádrž "Přehrada" Sedlinka o rozloze 7,4794 ha. Mezi významné osobnosti, které pochází z naší obce patřil prozaik a básník Fran Směja, který zde má i pamětní ceduli na rodném domě Přerovecká č.p. 101/39.
Počet obyvatel je dle sčítání z roku 2013 celkem 1033. V obci je základní škola s rozsahem vyučování 1-5 třída a mateřská škola. V Suchých Lazcích jsou 3 hospody, obchod se smíšeným zbožím, fotbalové hřiště, obecní hřbitov a na Strážnici areál střelnice. Městská autobusová doprava je v místě. Obec zajišťuje služby občanům jako Česká pošta, ordinace praktického lékaře a knihovna.
více najdete zde
Fotografie staletého dubu. Jedná se o velmi navštěvované místo s památným chráněným stromem. Fotografie jsou z 29.12.2004.
Informační tabule z roku 2004 říká:
Před nedávnem jste se na tomto místě mohli dočíst, že jsme získali ústní podání tradice, podle níž zasadil tento dub nedaleko žijící lesník, u něhož v hájence přespala jednu noc císařovna Marie Terezie, když navštívila tuto oblast po prohrané válce s Pruskem, v níž zrtatila podstatnou část slezska a došlo k novému vytyčování hranic. Byla zde prý se svojí dceroun Charlottou, podle níž pak lesník pojmenoval na pamě't zasazený tento dub. Ke ztrátě slezska došlo po prohrané první válce Prusko - Rakouské roku 1742. Zvítězil pruský král Bedřich Veliký. Definitivně byla ztráta slezska potvrzena carským mírem v roce 1748. Tedy někdy v té době se zde měla císařovna se svou dcerou Charlottou pohybovat.
Tolik tedy ústní tradice, která měla být potvrzena "dějinami hlučínska", které prý napsal před lety kantor ze Štítiny, jehož jméno ale nikdo nezná.
Tradice a příběh jsou sice pěkné, ale červíček pochybnosti zahlodal. A nyní tedy, co se podařilo zjistit pátráním v ostravském a hlavně opavském archívu:
Především se v žádné publikaci věnované dějinám slezska a hlučínska nepodařilo zjistit jediný údaj, že by se Marie Terezie pohybovala v naší oblasti, nebo že by se osobně účastnila vytyčování nových hranic. Taky je dost nepravděpodobné, že by přespala v hájence, když tak blízko jsou zámky Hradec nad Moravicí, Kravaře, Raduduň.
Moravu navštívila podle historických pramenů dvakrát a sice v letech 1748 a 1754. Vždy to bylo v Olomouci. V prvním případě přijela zkontrolovat průběh budování olomoucké pevnosti, ve druhém případě se přijela podívat na na již vybudované opevnění. Zda při tom zavítala do slezska se nikde neuvádí.
Pokud se týká její dcery Charlotty, je zjištění ještě převratnější 17.9.1748 porodila císařovna dcerku, která ale zemřela při porodu.(je uvedena i taková podrobnost, že se narodila nohama napřed.) Porodní bába ji ještě rychle stačila pokřtít a to připraveným jménem Charlotta karolina.
Tak praví historické prameny, které se nám podařilo získat.
Proč tedy Charlottin dub? Z předešlého vyplývá že roku 1748 v době návštěvy Olomouce byla Marie Terezie těhotná a čekala právě Charlottu. Rozhodli jsme se tedy zůstat věrni tradičnímu pojmenování třeba na památku tohoto děvčátka, které nemělo možnost poznat svět a jehož život byl přetržen sotva se v tomto světě objevilo.
Slavnostní křest dubu proběhl 1. ledna 2004 při turistické akci "Novoroční putování k Charlottinu dubu", kterou zamýšlíme podnikat v tomto termínu každoročně. Ať se ti tedy dube daří, ať se ještě další generace mohou těšit při pohledu na tvojí krásnou korunu. Klub českých turistů VOKD Ostrava Poruba.
Ale závěrem přece jen ještě něco - v "Národopisných paběrcích z hlučínska" píše Ludmila Hořká z Kravař Dvořiska o kulatém kameni v parku Kravařského zámku, u něhož podle pověsti obědvala Marie Terezie, když vedla válku o dědictví slezské. Zde prý také plakala, když slezsko ztratuila. Kámen je tam dodnes a říká se mu "zlatý stůl".