Masný kříž a původ dalších křížů v okolí

Původ a historie Masného kříž

Dne 6.10.1940 byl vysvěcen komárovským farářem P. Janem Hrnčiříkem nový kamenný kříž, místo dřevěného, v poli u cesty k potoku Hošťata v místě, kterému se říká "U masného křiža". Mastný byl rolník na sucholazeckém gruntu čp. 19.
Jiná verze uvádí, že šlo o rolníka, který "masno" prodával své výrobky.

Kříž, umístěný na polní cestě ze Suchých Lazec do Raduně, Podvfliova nebo i do Komárova, bývá všeobecně nazýván "Masný kříž". Název se vysvětluje tím, že byl pořízen sucholazeckým sedlákem, který se jmenoval Masný nebo Mastný a byl snad majitelem gruntu nynějšího čísla popisného 19 (dnešní majitel p. Steyer). Druhá verze je, že jej postavil sedlák, který prodával tzv. "masno", tj. draze své výrobky. V dnešní době se příjmení Mastný nebo Masný v S.Lazcich nevyskytuje. Aby se vyjasnila která verze pojmenování kříže je pravděpodobná, bylo nutné nahlédnout do rodných matrik komárovské farnosti do doby alespoň v 18.stol. Matriky té doby jsou v Zemském archivu evidovány pod čís. OP-VIII-1 a OP-VIII-3. Bylo zjištěno, že příjmení MASSNÝ, MAHSNT, MASHNY v Suchých Lazcích existovalo. V matrikách je uvedeno v různém provedení (viz výše), ale jde jasně o jedno a totéž příjmení což dokazuje fakt, že matka narozených je v jednotlivých rodových větvích vždy stejná. Výpis z matrik:

Z tohoto zjištění vyplývá, že i když se příjmení píše často nejednotně, jde o jedno a totéž. Z uvedeného je jasné, že v Suchých Lazcích toho času byly dvě větve Masných, z čehož jedna větev (Andreas a Susana) měla jen dcery, takže je možné, i když ne vyloučené, že tato (pokud vlastnila zdejší statek čp. 19) časem zanikla, tzv. "po přeslici". Bohužel v té době se v matrikách neuvádělo číslo popisné domu narozených dětí (jak tomu bylo mnohem později). Neuváděla se ani profese otce ani dívčí jméno matky a místo, odkud pocházela. Nelze tedy zatím doložit, zda tito "Masní" sídlili na gruntu čp. 19, jak se z ústního podání také traduje a později se tam přiženil rod Lachetů. Další matriky jsem nestudoval neboť šlo jen o to, zda takové příjmení v Suchých Lazcích vůbec existovalo, což se potvrdilo. Druhá verze, že jde o lakomého sedláka proto není pravdivá a je jen lidovou zkazkou.

Není vyloučeno, že narození (dle výše uvedených matrik) potomků rodu Lacheta mají skutečně souvislost s rodem Masných. Dokladem může být fakt, že se narodili:

Vzhledem k tomu, že údaje v matrikách jsou z hlediska jasné identifikace neúplné, lze se jen domnívat, že dcera Andrease Masného, Clara, zdědila grunt čp.19, na který se Mathias Lacheta přiženil. Rod Lachetů rovněž pochází za Suchých Lazec a víme, že hospodařil na tomto gruntě před současnými vlastníky.

Dnešní pohled na "Masného kříž" a okolí. Foto 8/2002. Lípy vysázeny v dubnu roku 1974 p. Adolfem Gřeškem.

Doplnění informací (11.6.2018):

Přepis zakládací listiny:

My, níže podepsaní úřadové a pospolitá Sucholazecká poctivá obec, známo činíme a přiznáváme vše veřejně tímto listem přede všemi vůbec i před každým zvlášť, obvzláště pak tu, kde by toho důležitá potřeba ukazovala, že slovutný Johann Lacheta, dědičný fojt Sucholazecký z obvzláštní pobožnosti a ku věčné cti a chvále umučení Krista Spasitele a taky z nepochybné vlídností k nám a k rozšíření častějších pobožností, na svoje útraty kříž pořídí při cestě ku Raduni na hraniční roli jeho Jana Lachety a sousedů jeho Matouše Vaška, sedláka a Vavřince Trupky, zahradníka. Postaví a také naší poctivé Sucholazecké obci na věčnou jeho památku darovati se rozhodl. Pročež jak výš jmenovaného slovutého fojta v tom vůle jest, všichni za jednoho a jeden každý za všechny slibujeme a s potomky našimi se zavazujeme tímto, že nově pořízený a postavený kříž v tom stavu a místě, jak nám jest darovaný, vždy na budoucí časy a pokud Suché Lazce dědinou budou, zachováme. Útraty, při jakékoli příhodě buď vyvrácením, zkažením aneb jakého jiného poškození na něm věcí, nésti. To všechno činíme skutečně a bez vší falše a lsti na budoucí časy, což má pozorováno býti. Ku potvrzení toho dali jsme naše vlastnoruční podpisy a pečeť obecní přitisknouti. Dáno v Suchých Lazcích dne, jak kříž tento postaven jest, 21. srpna 1778.
L.S. Georg Pavlík, Johann Five (úředníci)
Úřadové a celá poctivá Obec Sucholazecká.

Na zadní straně tohoto spisu je zápis následujícího znění v němčině (volně přeloženo): Josef PAVELEK, rolník a majitel usedlosti čís. 19 v Suchých Lazcích postavil na místě zcela zetlelého kříže, kříž nový dne 29. srpna 1880.
Pozn.: Jde zřejmě o náhradu za kříž z roku 1778, jinak by výše uvedený text nebyl zaznamenán na originálu původního dokumentu o zřízení kříže.
Pozn. zpracovatele: Dne 6. října 1940 byl vysvěcen na stejném místě nově postavený kamenný kříž, který nahradil kříž dřevěný z r. 1880. O postavení tohoto nového kříže se prokazatelně zasloužil opět tehdejší majitel usedlosti č. 19 v Suchých Lazcích Josef Steyer.

Vysvětlivka: Na sucholazecké usedlosti čís. 19 hospodařil, zřejmě již někdy před 18. stol. rod LACHETŮ. Po něm v 19. stol. vyženil statek Josef Pavelek (+1884) a po něm Josef STEYER (+1891), pak Jan KUKELKA. Dalším majitelem se stal nevlastní syn, nyní již výměnkáře Jana Kukelky (+1950), pan Josef STEYER, syn zemřelého otce stejného jména. Od té doby vlastní tento grund rod STEYERŮ do dnešních dnů. Proto dnešní majitel této usedlosti čís. 19 a ostatní potomci rodu Steyerů dodnes udržují tradici a starají se o tento kříž a jeho údržbu, jako o kříž, který prapůvodně ve své zbožnosti a na věčnou paměť, postavil někdejší majitel tohoto gruntu
(Zpracováno v květnu r. 2003.)
Dvě lípy okolo kříže byly vysázeny sucholazeckým občanem p. Adolfem Gřeškem v dubnu 1974.

Zpracoval Karel Rusek (Komárov) v srpnu 2003, připravil D. Závěšický.

Původ a historie kříže Za ulicou v Suchých Lazcich

Prohlášeni
Já zakladatel prohlašuji tímto pro mne a mé potomky z čís. 51 v Suchých Lazcích, že jako nynější majitel vrchní usedlosti, jsem povinován svému svědomí, že ode mne a na mé vlastní náklady svobodně a z náboženského přesvědčeni, pořízený kříž za mým obydlím na vlastním pozemku (Za ulicou zvaný), budu na věčné časy udržovati a také znovu, při jeho předčasném opotřebení, zase a na vlastní náklady, bez obecních a jiných výdajů, nový každopádně postavím. Na důkaz toho můj vlastnoruční Podpis. Suché Lazce 22. května 1852.
Franz Stuchlík
Franz Skuplík, svědek ;Valentin Plachký, svědek
Originál tohoto dokladu je uložen ve farním archivu v Komárově.

Zpracoval Karel Rusek (Komárov) v srpnu 2003, připravil D. Závěšický.
Poslední aktualizace stránky: 11.6.2018

sdílet článek o Masném kříži na
Facebooku

článek o Masném kříži zpracoval pro web
David Závěšický (2016)