Lokalita SUCHÉ LAZCE původ názvu

Lokalita SUCHÉ LAZCE původ názvu

Zdroj: Vincenc Prasek: Pozůstalost - Historie topografie země Opavské - "L-A" Lazce Suché

… Záhadno zůstává, kterak ta ves dostala se ke kostelu Olomouckému, tudíž k Moravě. Když Gregor Wolný (VI.692) praví, že již r. 1282 kníže Mikuláš I. vydal tuto ves, jmenovanou "SUCHOTÍN", kostelu Olomouckému, nesnáší se to s pravdou, neb dle diplomatáře Moravského (M.IV.271) Pan Beneš ze Štítiny pustil ves "SKOROTÍN" v Přerovském kraji zapomenutému kosteli. Naproti tomu z pozdějších zpráv vysvítá, že Suché Lazce, tak jako vsi Rusín a Wlastovice, teprve v pozdní době se mohly odkloniti od Opavska k Moravě. Roku 1377 náležela část Suchých Lazec ("Dürr Losk") ku Štítině (Dílčí listy), tudíž k Opavsku. Tehdy držel tuto část zboží Sucholazeckého Hynek ze Štítiny a náležela k dílu Přemka a Václava (viz dr. L. Hosák: Místopis země Mosravskoslezské-VII Opavský kraj vyd. 1937, str. 748). Na druhé části seděl počátkem 15. stol. "Ješek de Durnlozk", kterýž r. 1413 pohoní "Kyje na Nových Sedlicích" (Půh. I. 2)

Poznámka:
Z uvedeného je zřejmé, že zmíněný "Suchotín" z r. 1282, je zaměněn se "Skorotínem". Vznik názvu Suché Lazce je vysvětlen v práci Váše a Černého - Jména moravská (r. 1850) kdysi též "DURR LOSK" - "DURNLASK" (něm. Durr = sucho). Roku 1377 byly Suché Lazce rozděleny na dvě části. Jedná část i se Lhotkou (psáno "Elhotka") náležela dětem Albrechtovým, druhá část ke statku štítinskému. Toto zboží bylo "lenním" či "manským" statkem opavských knížat. Kníže Přemek daroval Lazce s Kravařovem r. 1408 kostelu Olomouckému, o čemž se bohužel darovací listina nezachovala. Prvním leníkem-manem byl Ctibor Tvorkovský z Kravař (viz kronika S. Lazec). Z uvedeného se dá soudit, že tato obec se s určitostí jmenovala Suché Lazce již před rokem 1377.

Zdroj: Vincenc Prasek: Historická topografie země Opavské

str. 131 (A-K): … totiž L. P. 1591 v pátek před sv. Martinem v "domě Kryštofa Elble v Suchých Laicích a na Kopčisku" …
str. 477 (A-K): … Kopčisko slul zemanský statek se sídlem v Suchých Laicích …

Příme odkazy na stránky: strana 131, strana 477

Poznámka:
podle ústního podání p. Fr. Halšky ze S. Lazec se jedná o Strážnici! Nemůže "náhodou" jít také o místo, kde stával kdysi sucholazecký statek - dvůr? Rozkládal se také na vyvýšenině (kopečku) v Suchých Lazcich! Můžeme uvažovat, že dnešní Strážnice se jmenovala v 16. stol. Kopčisko. v 18. stol zase Hladnov a Strážnice?

Zpracoval Karel Rusek duben roku 2003, doplnil D. Závěšický 10/2020. Připravil David Závěšický.

Vincenc Prasek - Volná část: svazek: Dějiny kraje Holasovského čili Opavského Dílu III. čásť I.: strana 159.
"Ku enklávám moravským nepočítaly se ještě Vlaštovice, ačkoli byly zaduším tak jako Útěchovice, pak vsi Rusín a Suché Lazce s Kravařovem. 5)
5) Kdy Suché Lazce staly se zbožím kostela Olomuckého, tudíž učiněny enklávou, zůstává doposud nevysvětleno. Gregor Wolný VI. 692 omylnou domněku o tom uvádí. Viz str. bl. Nebylyť Suché Lazce ještě ani 1377 podmanstvím kapitulního děkana Olomuckého."

sdílet článek o původu názvu SL na
Facebooku

článek o původu názvu SL zpracoval pro web
David Závěšický (2015)