Jáchym Blechta

Jáchym Blechta - Spisovatel a prezident ředitelství pošt

Vlastním jménem - Antonín Ráb
* 12. 9. 1884 Hrabyně, okr. Opava
+ 3. 10. 1957 Brno
Místa působení: Hrabyně, Přerovec (Suché Lazce), Košice, Bratislava, Praha, Brno
Specializace v kultuře: básník, literární publicista, prozaik a překladatel, prezident ředitelství pošt

Dílo Jáchyma Blechty je možné si zapůjčit v Knihovně P. Bezruče v Opavě, přísp. org. - katalog Clavius.

Spisovatel, prezident ředitelství pošt v Košicích, Bratislavě, Praze a Brně. V roce 1948 vyloučen ze všech spisovatelských svazů, poté žije a tvoří "do šuplíku" v Brně.

Antonín Ráb, alias Jáchym Blechta se narodil v hrabyňské hájence jako prvorozený syn hajného Prokopa Raaba a jeno ženy Antonie, dcery bouzovského drába Jana Vařeky a Josefy, roz. Blechtové. Měli spolu následující děti: již zmíněného Antonína (1884), dále pak Marii (1887), Alfonse (1889) a Karla (1895). Od r. 1888 byl Prokop Raab přeložen na hájenku do Přerovce v Suchých Lazcích, a tak malý Antonín se svými sourozenci vyrůstal uprostřed lesů pod zříceninou přerovecké tvrze (Zamčisko), kde v něm zrála láska k přírodě. V Opavě vystudoval české gymnázium a v Praze na Karlově univerzitě právnickou fakultu. Po skončení studií nastoupil nejprve jako praktikant u Zemského soudu v Opavě a od 1.10.1911 jako poštovní koncipista u Ředitelství c. a k. pošt a telegrafů pro Slezsko v Opavě. 22.5.1915 se Antonín Ráb oženil s Ludmilou, dcerou důstojníka rakouské armády Ondřeje Stratila a jeho ženy Františky Borkovcové z Říkonina u Tišnova. Měli spolu tři děti: Zdeňku (1917), Jaromíra (1921) a Antonína (1926). Bydlili v Opavě nejprve na Panské ul 27 a od r. 1918 na Evženově ul 7.

Po vzniku ČSR byl A. Ráb jmenován nejprve poštovním komisařem (1918), potom vrchním poštovním komisařem (1921) a nakonec poštovním radou (1924). Jeho mimořádné organizační schopnosti rozhodly o tom, že byl od 1.5.1925 ustanoven náměstkem přednosty a později prezidentem Ředitelství pošt v Košicích s působnosti pro oblast východního Slovenska a Podkarpatské Rusi. V r. 1936 byl jmenován prezidentem spojů a vládním radou v Bratislavě. Po mnichovské zradě a odtržení Slovenska byl ve stejné hodnosti přidělen k poštovnímu ředitelství do Brna a 1.4.1942 do Prahy. Nacisty byl předčasně penzionován, ale po skončení války znovu nastoupil do aktivní služby jako prezident Ředitelství pošt v Brně.

Pro literární svět, do kterého vstoupil až teprve ve čtyřiceti letech, si za pseudonym zvolil jméno svého předka z matčiny strany, Jáchyma Blechty, který se zúčastnil stavovského odboje 1618 - 1620 a byl proto odsouzen ke ztrátě hrdla i statků. Vyjádřil tak své odhodlání stát vždy na straně čského národa, čemuž odpovídá i jeho dílo, např. historický román ve verších "Ostrá Hůrka - zpěv slezské svobody". Prosadil se nejen v poezii, nýbrž i v próze. Ještě za opavského působení debutoval vtipnou romancí "Hanka v Praze" (1922), potom následovaly epická skladba "Arcivévoda na vsi", sbírka 33 básní "První kniha lyriky", sbírka 25 básní "Hrabyň", kapitoly prózy "V zeleném království"(pojednává mimo jiné o Přerovci). K vydání dalších prací nedošlo z důvodu následných totalitních režimů, nacistického a komunistického. V rukopise zůstaly "Pošťáci" z Rábovy praxe, básnické sbírky "Vítr nad dědinou", "Podzim na Lhotě", "Pukihrad, městečko slovenské", "Chvilky v Lužánkách", "Immolata a jiné básně", "Tři romance", román ve stylu rodinné kroniky "Když duše procitají", cyklus povídek "Poštovní svět" a román "Poklad v poli". Blechtovu pozůstalost převzal k uložení Památník Petra Bezruče v Opavě. Z pozůstalosti byla v r. 1994 vydána básnická sbírka "Drsné roky".

Ke spisovatelovu pohřbu napsal jeho poštovní podřízený Petr Bezruč následující verše:
+ Antonín Ráb
odešel mi kamarád
v žití strohém.

zdroj: PhDr. Josef Gebauer, další článek také zde: www.opava-city.cz/cs/blechta-jachym. Další zdroje: Slezské zemské muzeum v Opavě - Blechta Jáchym

zajímavé okolnosti: v roce 1948 vyloučen ze všech spisovatelských svazů, poté žije a tvoří "do šuplíku" v Brně
bydliště: Opava: Panská 27, Evženova 7 (od roku 1918)
vzdělání: české gymnázium v Opavě, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
dílo:
KNIHY BÁSNÍ:
- Hanka v Praze (Opava 1922)
- Arcivévoda na vsi (epická skladba)
- První kniha lyriky (Praha 1925)
- Hrabyň (Opava 1928)
- Ostrá hůrka (Hrabyně 1933)

PRÓZA:
- V zeleném království (Moravská Ostrava 1943)

DÍLO VYDANÉ POSMRTNĚ:
- Drsné roky (výbor z poesie, Karviná 1994)
- Dary života (próza, Opava - Tišnov 2004)

NEVYDANÉ RUKOPISY:
básnické sbírky:
- Vítr nad dědinou
- Podzim na Lhotě
- Pukihrad, městečko slovenské
- Chvilky v Lužánkách
- Immolata a jiné básně
- Tři romance

- Když duše procitají (román ve stylu rodinné kroniky)
- Poštovní svět (cyklus povídek)
- Poklad v poli (román)

Drobný tisk, který obsahuje výbor z nevydané poesie a z dopisů, které dostal od Petra Bezruče:
- Co se pak týče mne samotného, vedu život tichý... Vydal M. Palák, Ostrava 2007.

zaměstnání: 1908–1912 opavský zemský soud, od roku 1912 ve službách pošt:
- 1925 poštovní rada v Košicích, tam jmenován presidentem Ředitelství pošt
- 1936 postupně president pošt v Bratislavě, v Brně a v Praze
- 1942 penzionován
- v letech 1945–1948 prezident pošt v Brně
poznámky: Údaje k této osobnosti připravili dr. Jaromír Ráb a Milan Palák, děkujeme. Nekrolog: Slezský sborník, 55, 1957, č. 4, s. 547–548.
partneři: Ludmila Rábová
děti: Zdeňka Rábová, Jaromír Ráb, Antonín Ráb

zdroj: https://encyklopedie.brna.cz

Poznámky:
Od roku 1918 bydliště Opava: Panská 27, Evženova 7
zaměstnání: 1908-1912 opavský zemský soud od roku 1912 ve službách pošt:
- 1925 poštovní rada v Košicích, tam jmenován presidentem Ředitelství pošt
- 1936 postupně presidentem pošt v Bratislavě, v Brně a v Praze
- 1942 penzionován
- v letech 1945-1948 prezidentem pošt v Brně

Publikace a další literatura o autorovi:

Jáchym Blechta, spisovatel z přerovských lesů - od Josef Gebauer, (1990). Biografický údaj: Blechta, Jáchym, 1884-1957, Systematika: Československo 1918-1992; literatura, spisovatelé

Stručný přehled z vybrané tvorby:

- "Ostrá Hůrka" -(1933) zpěv slezské svobody. Vydáno: V Hrabyni: Iskra, 1933, Rozsah: 138 stran, Edice: Kruh přátel slezské knihy.
- "Hanka v Praze" (1922) - vtipná romance
- "Arcivévoda na vsi" - epická skladba
- "První kniha lyriky" (2 vydání) (1925) - sbírka 33 básní, 54 stran.
- "Hrabyň" - sbírka 25 básní. Vydáno: V Opavě: Nakladatelství Slezská Grafia, 1928 Rozsah: 82 stran.
- "V zeleném království" (1943) (2 vydání) Kapitolky z rodného hnízda - kapitoly prózy. Vydáno: Ostrava: Melantrich, 1944 Rozsah: 213 stran, Edice: Iskra
- "Pošťáci" z Rábovy praxe - rukopis
- "Vítr nad dědinou" - rukopis, básnické sbírky
- "Podzim na Lhotě" - rukopis, básnické sbírky
- "Pukihrad, městečko slovenské" - rukopis, básnické sbírky
- "Chvilky v Lužánkách" - rukopis, básnické sbírky
- "Immolata a jiné básně" - rukopis, básnické sbírky
- "Tři romance" - rukopis, básnické sbírky
- "Když duše procitají" - román ve stylu rodinné kroniky
- "Poštovní svět" - (Pošťácké povídky)(2007) cyklus povídek. 158 stran, ISBN 80-7326-114-6, ISBN 978-80-7326-114-6 (váz.)
- "Poklad v poli" - román
- "Drsné roky" (1994) básnická sbírka z pozůstalosti. vydání: 1. vyd, 1994, česky, Gramma, Karviná. Sbírka intimní a přírodní lyriky s náboženskou tematikou, 58 stran.
- "Dary života" slezský román. vydání: Vyd. 1, 2004, česky, Sursum, Matice slezská, Tišnov, Opava. Rozsah: 215 s, ISBN: 80-7323-079-8 (Sursum), ISBN: 80-903055-9-8 (Matice slezská)
Kniha je obrazem autorovy rodné vesnice v době před první světovou válkou a krátce po ní. Děj se soustřeďuje na životní příběh dvou protagonistů, synů jednoho muže, který díky urputné snaze dostat se z nuzných poměrů prošel cestou od nádeníka až k majiteli místního hostince, při níž se dopustil řady pochybení. Hrdinův vlastní syn, vyrůstající v blahobytu, ale v dusivém ovzduší nešťastného manželství, nakonec naděje rodičů zklamal. Jeho nemanželské dítě, žijící do dospělosti jako syn bohatého sedláka, hloubavý, poctivý a vlastenecky založený chlapec se srdcem na pravém místě, si nakonec získá vážnost a úctu svých sousedů a je důstojným nositelem rodového jména Vesnický román polozapomenutého opavského autora se vrací do minulosti slezské Hrabyně na počátku 20. století příběhem několika členů místního selského rodu.

Další zdroje:

BÁSNIK OSTRÉ HŮRKY. Jáchym Blechta (Ant. Raab), který byl též vyznamenán fondem Julia Zeyera při České akademii věd a umění, vydal nákladem Iskry v Hrabyni svou novou veršovanou knížku "Ostrá Hůrka" (Zpěv slezské svobody.) Obsáhlá kniha, rozdělená na sedm zpěvů, které jsou zase děleny v osmiveršové sloky, jest vzpomínkovou poesií, kde autor připomíná své mládí, boje Čechů s Němci v Opavě a ve Slezsku, počátek svého rodinného života, světovou válku, politickou persekuci i Ostrou Mirku, symbol to svobody slezské země v osvobozené vlasti. Kniha, která má vedle idylických partií, někde patetické zvolání k apostrofě svobody a rodné hroudy, nemůže býti posuzována jenom podle měřítek absolutního umění. Jistě tento zpěv je místy rozvláčný, nevyjadřuje všude nové myšlenky dokonalou formou, autor používá tu starého básnického stylu, někde má otřelý rým, který se nehodí vždy k slavnostnímu tónu jeho poesie. Ale oživuje svoji knihu četnými slovy ze slezského dialektického slovníku, někdy užije též typického obratu slovního, jímž jest nejlépe charnkterisována slezská řeč - tím vším jen své knize pomáhá. Právě pro ušlechtilý obsah, některé myšlenky, které nám přibližují minulost slezské země, kde si uvědomujem, jaké těžké boje byly na Slezsku, i konečně pro prostotu motivu je nám kniha milá jako projev slezského autora. Je to ostatně vyznání slezského spisovatele, který žije sice vzdálen od svého domova, ale snad právě proto s tím větší upřímností se k své slezské zemi hlásí.

Věstník Matice Opavské 1933, Ročník 38, Číslo 1 - 2 1933, strana 113 (knihovna Akademie věd ČR)

sdílet článek Jáchymu Blechtovi na
Facebooku

článek Jáchymu Blechtovi zpracoval pro web
David Závěšický (3/2016)