Seznam Kronik

kronika: 1914-1946 kronika: 1945-1957 kronika: 1962-1965 kronika: 1966-1968

zpět další

Str. 31

hospodaření JZD, prováděna zástupci ONV.
Administrativa MNV byla po celý rok dobře vedena s. Kubesou Old. za pomoci s. Jelonkové Marky. Bylo zapsáno 333 došlých spisů; stížnosti i připomínky občanů byly vyřizovány běžně a v termínech po projednání v komisích.
Činnost jednotlivých stálých komisí MNV:
1. Komise zemědělská: Předsedou byl s. Dener Rich. V této komisi došlo během roku ke změně předsedy komise, avšak ani tato změna nezajistila zlepšení práce komise. O práci v komisích projevili nejmenší zájem právě výkonní zemědělci. Spolupráce s radou MNV byla těšná a problémy se řešily nejen v zemědělské komisi, ale i ve společných schůzích rady, představenstva JZD a výboru VOKSČ. V tomto roce proběhlo 17 schůzí s ? účasti 6 členů. Na schůzích se podrobně probírala otázka plnění nákupu. Ve své práci se komise řídila zásadami vydanými ONV, podle nichž měla komise rozpracován plán na jednotlivá čtvrtletí. Činnost komise byla dobrá až na některá rozhodování, jež byla ovlivňována sousedskými vztahy, zvláště v nepopulárních otázkách, jako: převod mladistvých do zemědělství, kde vyřešení byla ponechána radě MNV.

2. Komise stavební: Předsedou této komise byl s. Jelonek Lumír. Komise měla 12 schůzí s ? účastí 5 - 6 členů. Pracovala dle plánu, avšak její aktivita polevila. Někteří členové přestali v komisi pracovat, když nebyly splněny jejich osobní zájmy. Práce komise spočívala v povolování menších úprav rodinných domků, plotů

Str. 32

apod. Komise a zvláště předseda se velmi aktivně podílela na plnění plánu akce Z. (13. 5. zahájeno s úpravou kanalisace před Sedláčkem Ant. Zavážením odpadových beton. rour). V roce 1962 bylo vytvořeno dílo v hodnotě 155 tisíc Kčs. V rámci zvelebení obce bylo odpracováno 46 tisíc brigádnických hodin zdarma.

3. Komise finanční a plánovací: čítá 5 členů. Předsedou byl s. Kolovrat Jos. Komise měla 8 schůzí s ? účastí 3 - 4 členů. Pro malou činnost byl v srpnu předseda vyměněn. Činnost komise činností nového předsedy s. Beny Old. se zlepšila. Komise pracuje dle předem vypracovaného plánu. Plánované příjmy byly splněny.

4. Komise sociální a zdravotní: Předsedkyní byla s. Žůrková Zd. Proběhlo zde 11 schůzí se 100% účastí.komise pracovala dobře dle plánu. V srpnu došlo ke změně předsedy. Členové po celý rok byli agilní a s problematikou práce jsou dobře obeznámení. Má 3 členy a 4 aktivisty.

5. Komise školská a kulturní, jíž předsedou byl s. Vašek Tomáš ml. Čítá 5 členů a 3 aktivisty. Zasedala celkem 11x za ? účasti 4 členů. Hlavní náplní komise bylo řízení OB, místní knihovny, kronikáře a řádné zajišťování chodu ZDŠ a mateřské školy. V roce 1962 se práce této komise

Str. 33

podstatně zlepšila přičiněním předsedy a tajemníka MNV.
6. Komise místního hospodářství a bytová: předsedou byl s. Bena Old., pracuje od září. Komise se pravidelně scházela jednou měsíčně a ? účastí 3 členů a 3 aktivistů. Řešila otázky rozšiřování a uspokojování služeb obyvatelstva. Úzce spolupracovala s KS Kravaře. Usilovala o zřízení sběrných oprav obuví a svršků (čištění), což má býti uskutečněno během 1. čtvrtletí 1963. Na úseku bytovém provedla komise průzkum možností dalšího ubytování v obci, čímž MNV získal přesný přehled o volných ubytovacích i skladovacích prostorách.
Provozovny místního hospodářství:
1. Holičství a kadeřnictví s. Chalupa Jos., naková Bož.
2. Klempířství s. Škrobánek Alf., Dener Rich.
3. Elektroinstalace s. Kašing V., Žůrek Milan a Laryš Jindř.
4. Elektromech. práce (oprava radií a telev.) s. Adamec Rud.
5. Stolařství s. Pěch Jindř.
6. Výroba břez. košťat a věnců s. Behmová Anna, Žůrková Ludm.
7. Natěračství s. Pika Ant., Pika Štěpán, Kravařov
8. Malířství s. Lexa Vojtěch
9. Výroba beton. zboží nestálí zaměstnanci

Str. 34

Hospodářské poměry
V naší obci je již od roku 1956 Jednotné zemědělské družstvo, které obhospodařuje 418.28 ha zemědělské půdy. Vedle toho mají na záhumencích 49,04 ha zemědělské půdy. Užitek z této půdu berou záhumenkáři.v obci je 133 družstevníků, jichž stáží převyšuje 50 let.
Soukromě hospodařící jsou ještě občané: Kociánová Marie, Štajerová Cecilie, Pečková Anděla a Kyjovská Marie.
Vcelku možno říci, že hospodaření družstva je i letos neutěšené, o čemž referoval 5. 11. s. Olšovský z Opavy u příležitosti osvětlení mezinárodní situace.
Hospodaření JZD
Celkový obraz hospodaření JZD v Suchých Lazcích za r. 1962 je dán komplexním rozborem hospodaření, projednaném 13. 2. 63 na členské schůzi, zpracovaném soudruhy Stiborem Antonínem, předsedou JZD, Hanákem Rud., agronomem, Kubínem Arnoštem, skupinářem JZD, Halškou Jindřichem, zootechnikem JZD a Kubou Bohuslavem, účetním JZD, velmi svědomitým i pracovitým člověkem.

Str. 35

Tak rozbor rostlinné výroby ukázal následující plnění plánovaných úkolů. Osevní plochy byly u obilovin dodrženy, ovšem po zpřesnění honů, které bylo provedeno ve XII. 62. U jednotlivých druhů obilovin osení plochy dodrženy nebyly, avšak v globále ano. Ozimá řepka byla překročena. Pokud se týká technické cukrovky, byla osevní plocha dle plánu dodržena. Brambor bylo zasazeno 37 ha. Plocha brambor společných záhumenků nebyla osazena, pouze tedy v ploše, která měla sloužit pouze družstvu.

Výnosy u obilovin:
obilovina: plán výnosu po 1 ha: skutečnost výnosu po 1 ha:
pšenice ozimá 28 q 30 q
pšenice jarní 23 q 23 q
žito 24 q 25.28 q
ječmen ozimý 29 q 33.20 q
ječmen jarní 26 q 22.13 q
oves 24 q 17.64 q

Jak je vidět z této tabulky, byly výnosy dodrženy až na ječmen jarní a oves, u nichž výnosy snížily hony na vyšších místech na „spodním díle“, „Strážnici“ a na „Zikovci“ a to proto, že v době po zasetí bylo poměrně sucho a chladno, takže oves i ječmen vymetal takřka u země. Výnos ozimé řepky, kde byl původní osevní plán zvýšen, činil 18,87 q z 1 ha. U technické cukrovky, na plánované ploše 20 ha, bylo dosaženo 151,26 q oproti plánovaným 320 q po 1 ha. Nízký výnos zapříčinilo nepříznivé počasí během vegetační doby a dále,

Str. 36

u části cukrové řepy byl hnůj zaorán až na jaře. Jednocení (plán 8 - 10 plánovaných dnů) se prodloužilo o jeden měsíc. Opožděné přihnojování ledkem, který JZD obdrželo 14 dnů po vyjednocení, zapříčinilo nízký výnos technické cukrovky v místech zaplavenin. Krmná řepa (3 ha) a krmná cukrovka (2 ha): První byla z části zaorána a z druhé byla sklizena jen malá část. 2 ha nebyly sklizeny v důsledku špatného počasí (mokro).
Ranné brambory 3 ha, jichž plánovaný výnos 100 q, výnos jejich ve skutečnosti byl pouze 38,42 q - ostatní brambory na ploše 34,10 ha (plán 160 q po ha), skutečný výnos těchto byl pouze 62 q.
Nízký hektarový výnos u brambor, přestože byly zasazeny v agrotechnické lhůtě, nejvíce ovlivnily hony, na kterých byly brambory nejdříve zasazeny, kupř. u kravína, kde byly brambory dle názorů odborníků poškozené tím, že po zasazení stála na tomto pozemku voda, takže brambory neměly vzduch a ze 70% vyhnily. Výměra této plochy je 10 ha. Pro značné mokro byla provedena již pozdě oborávka, což také ovlivnilo růst. Z plánované výměry 42 ha kukuřice (část byla zkrmena pro nedostatek jiného krmiva) zůstalo na siláž pouze 27 ha s výnosem 74 q / 1 ha. Nízký výnos byl zapříčiněn studeným počasím a též tím, že na některých místech byla kukuřice zaseta již potřetí (ve výměře 15 ha) bez vyhnojení chlévskou mrvou; té se již po léta neodstává. Na této ploše byly 3x provedeny kultivační práce mimo postřiku proti plevelům, provedeného střed.

Str. 37

Kylešovice. Přihnojení ledkem a síranem nemohlo býti pro nedostatek těchto hnojiv provedeno a čpavkování bylo pouze na 6-ti ha a v době, kdy půda byla nevhodná, mokrá a bylo nebezpečí spálení porostu. Jetele z velké části musely býti zaorány a to v důsledku zničení - na podzim v min. roce, v důsledku velkého počtu myší a z části špatným přezimováním, takže z celkových podsevů 60 ha zůstalo pro sklizeň 45,25 ha, včetně jetelotravních směsek. Z této výměry muselo býti po první seči zaoráno 6 ha. Výnos z druhé sklizně by byl nízký a proto byl spasen, takže plán. sklizeň sena u těchto ploch nebyla dodržena, což zapříčiňuje nízkou krmnou základnu pro příští rok. Usušeného jetel. Sena bylo sklizeno 802 q. Krmná mrkev byla zaseta jako podsev do máku, na podzim nebyla sklizena a byla zkrmena až na jaře (zkrmily ji drůbež a mladý dobytek - telata do tří měsíců). Mrkev karotka a okurky pro nepříznivé počasí nebyly zasety. Louky - 56 ha z první seče bylo usušeno a sklizeno 1.700 q a v suchém stavu je výnos 30,35 q / 1 ha. Druhá seč byla na 10 ha vypasena dobytkem (na zeleno). Ježto jsou naše louky převážně kyselé, vyžadovaly by urychleně meliorační zásahy (trubk. drenáž). Přeorat a obnovit tyto louky. Dusíkatými hnojivy by se výnos na loukách zvýšil.
Rozbor výsledků ukazatelů v rostlinné výrobě:
1959 1960 1961 1962
Intensita na 1 ha RV 3.023,39 2.442,10 5.670,57 2.536.-
Produktivita práce 11.964.- 12.399.- 38.460.- 19.459.-
Přímé náklady (RV) rostl. výroby na:
1 ha zeměď. půdy 512,43 921,48 858,09 521,63

Str. 38

V rostlinné výrobě byly zavedeny premie a to za zkrácení agrotechnických lhůt.
Čerpání pracovních jednotek v rostlinné výrobě:
1959 1960 1961 1962
PJ (pracovní jedn.) 14.659,51 15.028,84 17.138,20 13.523,81
Výměra ha 360,10 416,33 468,06 468,06
Nápravná opatření:
U obilovin při setí jařin i ošetření ozimů, kromě dodržování agrotechnických lhůt musí být zajištěno včasné přihnojení a musí být věnována péče plevelům a při jejich výskytu musí býti provedeny postřiky STS Kylešovice.
Cukrovka - pod cukrovku má býti provedena orba 2x, dále před setím i při orbě má býti současně přihnojováno superfosfátem, a to 2 q na 1 ha. Pozemek před setím má býti vícekrát vláčen (zamezení plevele). Jednocení má býti v agrotechnické lhůtě. Poskytnuta odměna: za vyjednocení a okrání: z 1 aru 2 kg obilí.
Brambory: Ježto chlévská mrva nestačí na vyhnojení celé plochy pod brambory, je proto nutno použíti na zbývající plochu kompostu. Kultivační práce brambor má býti napříště přidělena jednomu traktoristovi (včetně přihnojení na list), který se bude za odměnu

Str. 39

premie starat po celou dobu vegetace. Z toho důvodu má býti zaseto 10 ha směsek pro zelené hnojení, které má nahradit chlévskou mrvu.
Kukuřice: Má býti zaseta do řádně připravených pozemků z ? vyvápněných a na zbytek vyvezeny kompost a močůvka. Na siláž má býti seto hnízdovým způsobem do sponů 60 x 60 - kultivační práce svěřeny opět 1 traktoristovi za premii. Taktéž i zde je nutno nahradit chlévskou mrvou 10 ha směskou na zelené hnojení.
Louky: Senoseč má proběhnout začátkem května, aby se jakost zvýšila. Přihnojit a ošetřit. Část sena bude dosušována ventilátory.
Jetele: Na výměře 44 ha včetně jetelotrav a směsek má býti přihnojení thomas. moučkou
s draselnou solí, v poměru 3 : 1. Jetele v případě vytažení jarními mrazy mají býti uváleny a usmýkávány. Z výměry 10 h se má jetel sušit na ventilátorech. Z druhé seče se 10 ha nechá na semeno.

Rozbor úseku mechanisace:
V druhé polovici roku vlastnilo družstvo 7 kolových traktorů a jeden pásový. Pásový v celku nevyužitý pro špatný stav hnacích pásů, kol a časté trhání pásů snižovalo výkonnost stroje. Nedostatek pneumatik u traktoru K25 zapříčinilo i nevyužití těchto.
Rozmetadla hnojiv: Nedostatek ozubených kol, krátkých šneků zapříčinil nevyužití těchto a rozmetání hnojiv provádělo se ručně.

Str. 40

Sklizňové stroje: Ze tří samovazů byl využitý pouze 1/8 stopový, levý, který se dal použíti i v polehlých porostech. Levý řádkovač pracoval jak ve vlastním JZD, tak i v okolních JZD k využití dvoufázové sklizně. Obilní kombajn ŽM 330, určený k dvojfázové sklizni. Větší využití by bylo, kdyby JZD mělo k disposici vysokotlaký lis;
bramborový kombajn: Nelze jej použít, ježto naše půda je velmi těžká, spíše sléhavá a při rychlejší jízdě zůstávají brambory s hlínou v zemi (válce nestačí rozdrtit hroudy) a při pomalé jízdě byla provedena sklizeň ze 40 árů za den. Bylo nutno sklizeň brambor provést „tahem“ a „koňskými čerty“;
silážní kombajn: Sovětský výrobek - byl málo využit (30 ha), ježto sousední JZD mají vlastní. Poruchovost je malá.
Rozmetadla (adaptory) chlévské mrvy: vlastní 2 ks, jsou však pro poruchovost nevyužité. V garanční lhůtě byla v lednu 1963 přistavena do STS.
Nakladač chlévské mrvy: 1 - NH 100 z STS Háj. Má velkou poruchovost. Je to stroj drahý a neúnosný.
Vyhodnocení nákladovosti úseku mechanisace:
1959 1960 1961 1962
Náklady na opr. stv. 27.688,82 69.033,73 100.594.41 131.212.37
-„- za práce STS 70.867,08 33.369,59 10.418.75 18.636.64
Náklady na vlastní stroje při RV (rostl. výrobě) a obdělávání půdy 98.555,90 102.403,32 111.013,16 149.849,01

zpět další