Seznam Kronik

kronika: 1914-1946 kronika: 1945-1957 kronika: 1962-1965 kronika: 1966-1968

zpět další

Str. 61

Presidentsky úřad je těžký a odpovědný a vyžaduje proto plné sily. Vím, že již nestačim a proto se ho vzdávam. Byl jsem čtyři kráte zvolen presidentem naší republiky. Snad mi to dává legitimaci abych Vás prosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu. pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z níchž se zrodily.
Sám jsem si toho byl vždycky vědom.
Potřebujeme dobrou zahraniční. politiku a doma spravedlnost ke všem občanům, ať jsou kterékoliv národnosti. Rád bych Vám ještě řekl, že za svého nástupce doporučují Dr. Beneše. Pracoval jsem sním za hranicemi a doma a znám ho.
Mám plnou důvěru, že pujde všechno dobře a da li Bůh, budu se na Vás ještě chvíli dívat jak to vedete.
President - Osvoboditel, řídíl nam v tak těžké době po dlouhá léta osudy našeho státu. Přáním nas všech jest, aby nám byl všem v pevném zdraví dlouho zachován.

ŠŤASTNÁ REPUBLIKA

Dr. BENEŠ

PRESIDENTEM

Dr. Edvard Beneš je druhým presidentem republiky československé. Všichni si uvědomujeme znovu to velké štěstí, jež měl náš národ a stát v prvém svém presidentu T. G. Masarykovi.
A všem nám - bez ohledů na strany a osobní názory - pronikl duši nový pocit štěstí, že druhého presidenta, Masarykova pokračovatele, máme v nejbližším spolupracovníku Masarykovu, v muži, který celým svým životem dokazuje, že bude také takovým presidentem, jakým byl náš Masaryk : Opatrný, starostlivý otec v dobách dobrých, a silný, energicky, statečný vůdce v dobách zlých.

Str. 62

Ze 440 hlasů soustředil na sebe muž, kterého zná Osvoboditel a s nímž pracoval doma i za hranicemí, 340 hlasů. Znamená to velikou většinu parlamentu.
Dr. Edvard Beneš je druhým presidentem republiky.
Skláníme se - šťastní - v občanské úctě před hlavou svého státu.
Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech na Křivokladsku. Od r. 1919 byl ministrem zahraniči, předsedou společností národu až do zvolení za presidenta republiky.

Udalosti světové: Překotný tok zahraničně politických událostí od druhé poloviny roku 1934. až do konce roku 1935. měl v sobě všechny znaky chaotické a znervosněle situace evropské i světové vůbec.
Je v tom kus tragiky, že za jedna dvacet let po vypuknutí světové války znovu se vynořuje válečná nebespečí, že generace která valkou sama prošla, vidí před sebou novou možnost konfliktů.
V Německu po vraždění hitlerovských oposičníků 30. června 1934 přechodně nastal zdánlivý klid, ale jinak se projevovala na rozličných místech nespokojenost, která byla potlačována nejbrutalnějšími prostředky. Pokud jde o věci zahraničně politické snažilo se Německo dostat se z isolace. Jeho úsilí směrovalo k tomu aby dostalo na svojí stranu Anglii a odtrhlo ji tak od jednotného postupu s Francii a Italii a také se Sovětským svazem, od jednoty, která byla proklamována na konferencí ve Strese, jež se sešla počátkem roku 1935.
Mímo tyto věci vzbudilo všeobecnou pozornost hlasování lidu v Sárském území, kde se obyvatelstvo velkou většinou hlasů ( přes devadesát procent ) vyslovilo pro připojení k Německu a tak se toto území, až dosud jsoucí pod ochranou Společností národu, stalo zase součástí říše.
Za poslední období zmizely z evropských zemi význačne osobností. Kromě obou obětí marseillského atentátu, úmrtí Pilsudského, diktatora v Polsku, znovu obratilo Německo pozornost k Polsku. Je otázka, zda jeho politická linie bude moci být v nestenčené míře zachovana. Socialistický svět utrpěl ztrátu skonem 99 letého opravdového patriarchy socialismu Bohuslava Limanovského, rakouské dělnictvo zakladatele svého odborového hnutí Huebera. Ostravsky kraj vyznačného muže ve hnuti politickém poslance a starostu Velké Ostravy Jana Prokeše. V požehnaném věku zemřela Kateřína Breškovská, stará ruská spisovatelka a revolucionářka, a oběti atentátu hitlerovského se stal rakouský kancléř Dolfus. Kdyby osudy evropských národu spočivaly jen v rukou diktatoru, již dávno by byl vznikl konflikt.
Proti nim jako protiváha jsou svazky států, toužících po míru. A mezi ně náleží svou zahraniční politikou Českoslovesnká republika.

Str. 63

Schuze letopisecké komise konala se v sobotu
dne 13. února 1936. v obecní kanceláři za
přítomností dvou členů komise a kronikaře.
Letopisecká komise přečetla obecní kroniku
A zjistila, že zaznamy jsou psane bezvadně

Členové letopisecké komise: Obecní
Ullmann František kronikář:
rolník či 66 podpis

3

Arnošt Kubín
rolník čís. 30.

Staré razitko Starosta obce:
obecní Josef Luska
z roku 1904

Nové razítko poříseno v roce 1936

Starosta obce:
Josef Luska

Str. 64

Razitka: Další razitka kterych se použivalo místní školní radou a jinymi spolky v Suchých
Lazcích.

Místní školní rada v Suchých Lazcích u Opavy:

Školní věc úřední
porta prosta Předseda mšr:
Antonín Malík

Správa obecné školy v Suchých Lazcích u Opavy.

Správce školy: Lud. Rozsypal

Předseda: Antonín Malík.

Str. 65

Rok 1936

Není pamětníka tak rozmarné zimy jakou započal nový rok, podjařím jakym bylo možno nazvati leden, vykouzlilo na keřích pupence a na lukách po různu jarní kvití. I školní mládež která se po celý rok těší na vánoční i povánoční prazdniny na saňkování dožila se sklamání. Teprvé 4 února napadalo sněhu 20 cm; Snih ležel pouze několik dnů a pak stal. Lyžaží máme v naší vesnici asi 15, ti se omezuji na zimní sport v místním okoli. Do konce února bylo střidavé počasí, začatkem března nastalo počasi jarní. 27. února přilečeli spačcí a 17 dubna vlaštovky. Březen a duben byly měsíce deštivé. 25 března v 1 hod. odpol. přihnala se první jarní bouře která trvala 2 hodiny.

Hospodářské poměry: Ozimy, jaříny, jetele a travy jsou velice krasné, ovocné stromy jsou bohatě obaleny květy. Polní práce započly ve čtvrtek 19 března, od 1 do 4 dubna přihnaly se deště, polní práce ukončeny 22 dubna. V první polovině června bylo deštívo nasledkem čehož obili bylo pováleno.
Horké dny od 12 června uspišily zrání ovoce a také zrání obílí. Sena bylo hojnost, v druhé polovině června již bylo po sených žnívach, jetelina všude polehla, rolníci ji nestačili skrmit. Obili bylo velice krasné, ale vcelem katastru polehle, na zrno slabé;
Obili polehla ve dvou až třech i více etapách za sebou, byla to hlavně rež. Letošní žně vnaši obci i vcelem kraji zaměstnaly více lidi, po stránce zaměstnáni poskytly letoší žně mnohem více práce, poněvadž obili muselo byti vesměs koseno ručně. Žáci stroje letošim rokem musely ponechati práci nezaměstnáným, kterym každá práce jest velkým darem.
Dne 15 července ve středu se přikročilo ke kosení obili, to mělo býti ve znamení nejprudšího tempa žnových prací. V naší oblasti od 10 teho července pršelo, ale 15 ve středu se krasně vyčasilo a další dny dýchaly úmorným vedrem, jež svedlo sedláky k rychlému požatí zralého obilí a postavení do tak zvaných cikánek.
Mnohde se za několik dnu počlo zvážeti a tu zase znovu přihnalo se špatné počasi s malými přestávkami, posečené obilí bylo úplně provlhlé a byly obavy, že porostením zničí úrodu.
Ovsy zustaly na poli porostle do konce srpna.
Z velikymi počežemi se letos žnívovalo. Letoši rok byl v serii roku vlchkých.

Ceny obilí a dobytka: Ceny masa měly stále stoupající tendenci. Zástupci spotřebitelů žádali uvolnění levného dobytka, tomu se brání agrarní strana. Nasledkem dobré úrody picnín zdražil hovězí dobytek chovný i na maso stoupl do nepředvidane ceny. Krava stala 1.400 - 2.800 Kč, vepří krmní 5 - 550 Kč, selata 12 Kč, za 1 kg.
Obilí: oves dle hekt. míry 92 - 96 Kč, rež 120 - 140 Kč, žito 180 Kč, ječmen 140 - 150 Kč, brambory 25 Kč, seno 35 - 40 Kč, slama cepová 12 - 15 Kč ovesná 10 - 12 Kč za 100 kg.

Letošní počasí: V těchto dnech tj. druhá polovina dubna, dokončují se poslední jarní polní práce. Počasí bylo letos více deštivé, ale i přesto bylo všechno včas vykonáno. Zejména březen a duben přispěly svými mimořádně teplými dny ke zdárnému osevu ovsa a ječmene, také brambory byly vysázeny sice za chladného, jinak však příznivého počasí. Zbývá ještě v některých místech dokončiti výsev krmné repy a pak čekati, až blahodárné paprsky slunce a zavlažující májové deště dají růsti tomu, co lidská ruka do země vložila. Zatím nutno konstatovat, že ozimy, a to vnašem katastru jak žita, tak i pšenice, jsou velmi pěkné, přes to, že byly v některých místech poněkud posledními dubnovými mrazy „připáleny“. Brambory se

Str. 66

počly vykopavat 15 září, ( v úterý ), hodně bylo nahnilých a od myší pořraných. Dobyvání bramborů bylo přerušeno deštivým počasím, lide se bali brzské zimy tak brambory i řepu
dobyváli v deští, v první polovině října se ukončilo dobývání bramboru ale ostatní polní práce vyoravání a setí zustalo velice opožděno. V úterý 17 listopadu teprve ukončeny polní práce
s velikou namahou. Zasete ozimé obili je slabé a jeho přezimování vzbuzuje obavy. V pátek 20 listopadu napadalo něco sněhu a mrzlo, mraz stoupl na 8 - 9 stupni C. Úroda třešní, jablek, hrušek a švestek byla dobrá.

Stavby: Stavební ruch v naší obci byl v tomto roce poněkud čilejší než v letech předchazejících. Za celý rok se vykonalo 8 stavebních komisí, která se sklada ze členů obecní rady a to, pana Josefa Lusky jako starosta oce a pana Aloise Havlíčka jako radního a stavitele odborníka.
Komise vyhověla ve 4 případech povolení ke stavbě hospodářských budov a ve 2 rodiné domky.
František Kudela, čís. 75, zboural starou doškovou stodolu a chlev a postavil nové budovy nakladem 25.000 Kč,
Maxmilian Šrubař, čís. 35 postavil novou stodolu nakladem 11.000 Kč,
Tomáš Dener, postavil rodinný domek spřílehlýmí hospodářskými budovami nakladem 45.000 Kč.
František Halška, rolník postavil sobě vyměnek ktery nese čís. 51.a. nakladem 25.000 Kč,
Stanislav Luska, úředník pojišťovny, postavil rodinný domek čís. 155 nakladem 30.000 Kč.
Josef Vítek, zedník postavil rodinný domek čís. 156, nakladem 30.000 Kč.
Josef Luska, rolník postavil novou stodolu nakladem 18.000 Kč.

Nová kaple

Jedinečná stavba byla v tomto roku v naši obci provedena. Na parceli číslo byla postavena nová kaple, celou akci vedl „místní výbor jednoty kaple“. Z jakých důvodu ke stavbě došlo a jak byla provedena uvadím zde kratký popis dle zdělení pokladníka výboru a dle svého vyšetření.
Roku přiženil se na domkářskou usedlost čís. 8. v Suchých Lazcích, Kašpar Plachky, zedník nar. 19.ledna 1855. z usedlostí čís. 12. vzal si za ženu Terezii Maixnerovou, nar. 28.října 1858. Z manželství vzešlo jedno dítě dcera Marie, která se vroce provdala za Františka Lachetu, tesarského políra zaměstnaného u fir. Gobiel v Mor. Ostravě. K věnu obdržela dcera Marie, díl zahrady asi 250 čtverečních metrů, na tom místě postavili se manžele Lachetoví rodinný domek v r. 1910. který měl čísl. 110
Manžele Lachetoví byli bezdětní. František Lacheta zemřel na plicní chorobu v roce 1928 ( nar. byl 20. VII 1879.), ve své zavětí odkazal farnímu úřadu v Komárově slušnou častku peněz na reqvium a modleni které se se koná každoročně po všech svatých 3. listopdu na místním hřbituvku a v kapli za všechny zemřelé. Jeho manželka (nar. 23. I. 1881.) zemřela 12. června 1935. jako universalní dědíčka jmění i statku po svém manželovi, odkazala ve své poslední vuli, sve jmění i majetek na účely cirkevní, vesměs pro obec místní.
V zavětí jest uvedeno: Na tom místě kde stojí rodinný domek čís. Marie Lachetové, bude přestavbou a přístavbou postvena kaple, ktemuž učelu domek darovala. Ze svého jmění odkazala na stavbu kapl 10.000 Kč, na oplocení hřbítova 2.000 Kč. Její matka Terezie Plachka, prodala svojí usedlost čís. 8. Janu Sedláčkovi, za ziskany obnos si nezajistila staří blahobytem, šla po přikladu své dcery, a na novou kapli věnovala 30.000 Kč

Str. 67

K adaptaci domku a stavbě kaple přikročeno v únoru t.r.
Navrh a plany i rozpočet provedl místní občan, stavitel a architekt Alois Havlíček čís. zdarma.
Dozor a účetníctví pověřen vestí pokladník Jan Sedláček.
Kaple jest postavena v rozměrech světla 19 x 7.50 m. 7. m. výška, věže 22 m. v měděné baní na věží není vloženo žadných zápisu, pouze za oltařem ve zdi jest letopočet 1936. Stavebního dřiví byla spotřeba 28 pevných m. desek 15 pevných m. Cihly 37.000, cementu 90 q. Vapna 35q. Štěrku 107 fur zdarma z piskovně stavitele Havlíčka, 15 fur á 3 Kč, fura z Kravaře. Pisku 42 fur zdarma od Ant. Věntuse. Železa spotřeba 20 q. Stolařské práce provedl místní občan stolař Jindř. Jelonek čís. Kaple jest pokryta „Eternitem“. Zvony ve věží jsou dva, velký zvon koupeny z Raduňského kostéla za 200 Kč, važí 200 Kg - napis jest naněm „Srdce Ježišovo“; Malý zvon koupen z Vršovic u Raduně za 100 Kč, važí 65.kg. jest naněm napis „Paně Marii“
Vnitřní zařízení: Oltař s obrazem pany Marie Čenstochovské a sošku sv. Antoninka daroval Ant. Věntus. Anděla Stražněho, fir. Brainer z Opavy. Ciryl a Metoděj, Jos. Štajer Mar. Lurdskou neznamy. Sv. Josefa a Terezii, Ter. Plachka, Pražské Jezulatko. Ed. Halška. Křížovou cestu, Jos. Kaštovska a Stonišová z Nových Sedlic. Sv. Tadeaš, sv. Florian, věčné světlo od neznamých darců.
Zvonky, Jan Sedláček, svícny Jan Prokša. Lavice darovali : 3. Terezie Plachka, 1 Vašková Anna č. 65. 1 Jan Prokša.
Všechný povozy ke stavbě dodali místní rolníci zdarma.
Zbírky, dary a odprodej ze staré budovy oken, dveří a jíne vyneslo 14.788.40 Kč, od fundatorik 40.000 Kč = 54.788,40 Kč. Na daních zaplaceno 6.872.15 Kč, zustalo 47.916.25 Kč. Celkový naklad na novou kapli činil 61.533.25 Kč. Dlužná častka ke dni 10. ledna 1938. činila 11.800 Kč Kaple jest zapsana řím. katolické církvi Suché Lazce, pod vedením výboru místní jednoty a pod dozorem farního úřadu Komárov.
Svěcení kaple provedeno 4. října 1936. svěcení provedl děkan Antonín Suchanek, za asistence profesora teologie Františka Černocha a katechety Štěpána Konečneho z Komárova, dvou bohoslovcu ze Štěpankovic. První pohřeb ztéto kaple byl odbyvan 7. XII. 1936 dičete Hranostaje.
Výbor jednoty kaple se sklada: Předseda Jos. Štajer, rolník čís. místo předseda Jan. Balla krejčí a domkář čís. pokladník, Jan Sedláček, domkář čís jednatel Frant. Gřešek, chalupník čís. revisoří, Antonín Věntus hostinsky čís. Adolf Gřešek, domkář a zednický místr.

Hřbitovní vzpomínky: V pondělí 3 února doprovodili občane zmísta i okoli v počtu 500 lidi, občana Čeňka Směju, na jeho poslední cestě. Účast občanstva a okolních složek soc. dem. dokazovala lásku soudruhu a občanu ke svému zemřelému přednímu činovníkovi na poli politickem a v obci oblibu, již se Čeněk Směja těšil. Na místním hřbítově rozloučil se se zesnulým p. starosta obce Josef Luska poděkovav zemřelemu za jeho snaživou práci jako naměstka kterou vykonal ve prospěch obce. Pavlan za Budoucnost, inž. Drozdek za okres. výbor a Zeměproduktivu a nakonec redaktro „Duch Času“ s. Veiter za stranu a všechny její složky, jichž byl zesnulý zakladatelem. Tklivé melodie „Písně práce“ zněly vesnickým hřbitůvkem, na kterém spočinul věrný bojovník, milý a obětavý občan Čeněk Směja. Budeme ho vždy radi vzpomínati!
V dalších měsících doprovodili jsme na místní hřbitůvek nasledujících: 6 března Jana Lachetu, 51 r. stary. 9 března Veronika Piková r. stara. 15 března dítě učitele Oldřícha Směje. 22 března Jana Jelonka, žáka IV. měšťanské školy v Opavě, účast na pohřbu přes 700

Str. 68

lidi, star 15 r. 7 dubna Annu Kubesovou 71 r. stara. 14 dubna Boženu Kučerovou svobodná 28 r. stará. 9 května Veronika Vítková svobodná 54 stará. 10 června Amalie Věntusová, choť hostinského stará. 22 prosince Zacha (Patáček) r. stary. 27 prosince Emilie Ullmanová, uřednice 24 r. stará. Dítě Josefa Staňka. Celkem zemřelo 9 dospělých a 2 dítky.

Svadby: Cirkevních sňadku uzavřeno pět.

Sebevražda: Dne 1. prosince šel procházkou v blízkém lesíku zvanem „Březina“, učitel místní obec. školy Oldřich Směja. Ve vzdálenosti asi 80 kroků od kraje lesika našel na borovici oběšeného místního občana Teofila Vítka, kterého ihned odřízil, v domění, že oběšeného snad vzkřísí. Oběšený byl však úplně ztuhlý, takže na nějakou záchranu nebylo ani pomyšlení. Vrátil se proto uč. Směja do vesnice a případ oznámil panu starostovi obce, u něhož oběšený sloužil jako čeledin. Pan starosta uvědomil o tom příbuzné a četnickou stanici v Komárově. Pak zapřáhl koně do vozu a jel s bratrem oběšeného Adolfem Vítkem pro nešťastníka. Na místo neštěstí dostavil se pan štábní rotm. Dvořák. Teofil Vítek byl pak převezen do márnice a posléze do domu jeho bratra Adolfa Vítka, odkud mu byl vystrojen velice pěkný pohřeb s hudbou.
Podle výpovědí některých občanů, připravoval se Teofil Vítek na sebevraždu již delší dobu, ale protože byl povahy veselé, nikdy se mu nevěřilo. Nikomu nikdy neublížil a v hostincí vždy hosty pobavil a rozveselil.
K sebevraždě ho snad dohnaly jeho rozharané poměry rodinné a omrzelosti života.

Ceny chleba: Ceny chleba a bilého pečiva v t.r. u místních pekářů Bohumila Mury a Frant. Ondraška. Bochník o váze 70 dkg.-1.45 Kč, o váze 1.40 kg. 2.95 Kč, o váze 2.10 kg .- 3.80 Kč, o váze 2.80 kg .- 5.90 Kč. Pět kusu rohlíku za 1 Kč, 5 kusu housek 1 Kč. Od jednoho bochníku doma udělaneho a u pekaře upečeny, platí se 1.50 - 1 - 80 h. za 1 bochník.

Nezaměstnanost: Po sedmi letech uvolnila se tíha krize prumyslu a nezaměstnaností dělnictva. V naši obci jsme měli 59 lidí bez práce. Nasledkem opevňování naších státních hranic, roztočila se kola hospodářského života ve všech odvětvích průmyslu.
Železářsky, uhelný, textilní, živností a zemědělský proces obživil a všichní nezamestnani dostali práci. Od března se přestalo v průmyslech omezeně pracovati, přijimali se noví lide, všichní radostně chapali se práce, tvaře se vyjasnily všem kteři po 7 roků stradali po sedum roku trpěli strašnou bidu.
Jak dlouho se budou kola hospodářského života točit, a jak daleko se příšera nezaměstnaností odstěhovaly nemužeme žadny předvídat, ale jest obava, že dle politických udalostí okolních státu zase po kratke době hospodářský živod ochabne.

Kulturní prace: Na poli kulturní práce letosím rokem bylo místními spolky vykonano nemnoho, jedině hasičský sbor vyvinul větší činnost v ramci 50 tí leteho trvání sboru. Ostatní spolky omezily svojí činnost proto, že všíchní příslušnící stran využivše přiležitostí dobré konjuktury, snažil se každy v prvé řadě dostalí práci, proto zbylo malo času na činnost a práci kulturní.
Hasičský sbor: 1 ples, Florianské posvícení, jůbielní sjezd, akademii na paměť založení sboru 50 let, 4 požarní cvíčení. Děl. těl. jednota 1 ples. Pol. org. soc. dem. 1 ples, 1 veřejnou schůzi. Prodejna „Budoucnost“ 1 schůze, 1 druž. slavnost vstupne 1.20 Kč. Místní osvět. komise oslava nar. presidenta T.G.Masaryka, 28 říjen se všemi místnímí spolky.
Str. 69

Nový bojovník: Dne 23 února založen nový tělovychovný spolek „Sokol“ hned v tomto roku rozvinul svojí činnost a pořadal : 1. div. hru „Jizdní hlídka“ 2. „U Bilého konička“ 3 Husovou oslavu, 4. taneční věneček, 5. Silvestrovský večirek, 6. oslava 28 října, vzpomínkový den osvobození národa a zrození republiky čsl. byl oslaven skvělým a důstojným spůsobem.

Devalvace koruny čsl: Devalvace koruny čsl. je opatřením vynucenymi zahraníčními poměry a měny ve Francii, Holandsku a Švycarsku, a se zřetelem na náš zahraniční obchod. V roce 1934 podařilo se unas v čsl. provestí devalvaci bez jakehokoliv v zrušeni o 14 procent.
Dohromady první ( 1934 ) a druha devalvace nepřesahla 30 procent, čimž se vyrovna devalvaci ktero provedla Francie a Švýcarsko. Bylo učiněno vše, aby vžádném případě nemohlo dojití k neodůvodněnému zdražování. Tímto opatřením doplnilo se devalvaci čsl. koruny z roku 1934. na takovou míru, kterou nám ukládá vývoj mezinárodních devisových trhů.

Havarie auta: V úterý 15. prosince, jel nakladním autem Václav Patrman čís. 29. po státní silnici z Ostravy směrem k Opavě a vezl 10 q uhlí. Za velkou polomí najel na autobus Jana Langra z Hlubotče který jel směrem k Mor. Ostravě a vezl 13 dělníků do práce. Obě vozidla se do sebe vklinila. Z trosek rozbitého autobusu vylezlo 10 dělníků. Tři zbyli byli vážně zranění, dva měli zlamane ruce, jeden nohu. Spolujezdec Patrmana, Antonín Fridel byl važně zraněn na tvaří a hlavě od rozbitého skla. Majiteli auta Patrmanovi se nestalo nic. Jak se šetřením zjistilo, byl V. Patrman značně opily a nese na neštěstí vinu. Obě auta byla rozbita neschopna jízdy.

Rok 1937

Byl jako jiné předešle roky proměnlivý ve všech čtyřech obdobích zimy, jara, leta a podzimu. Prorokovali lide podle včeliček, že bude časná dlouhá a tuhá zima. Dvě věci se splnily uplně. Zima začala opravdu skoro, sníh přišel nečekaně, nebylo ho hodně a brzy rostal, začatkem března znovu napadalo sněhu který zustal v nižinach a úvalech do konce března ležet.
Březen a duben byly měsíce studené a mokré. Květen byl takřka horký, teplota stoupala o 18 - 35 stupňu C. ve stínu, 16 června teprve dostali jsme první dešť. Červen a červenec byly měsíce se střidavým počasim, v srpnu bylo počasi deštívé, v září a říjnu bylo vubec deštivo, 10 listopadu padal sníh. Svatý Martin, který je znám tím, že přijízdí na bilém koní, byl letos opravdu přesny, po 12 hod. polední počal padat sníh a napadalo 15 cm.

Hospodářské poměry: Duben byl studený, březen rozvněž. Přišel sníh deště a sními nářek hospodářů. Myši se sice hodně utopilo, ale pole jsou většinou smutná. Ozimy jsou požrané od myší, většínou však pozdním sněhem a mokrem prohnilé, velmi řidké, někde se musely zaorávat, 25 % rží a 35 % jetele muselo bytí zaoráno. Jetele co se uchovaly, musely bytí po první sklizni zaoráne a zaseta směska.
Nasledkem posledních studených dnů dubnových byla trava na loukach kratká, koncem května od země 10 cm. vysoka.
O zelené krmivo byla skutečně letos velika bída. Polní práce počly letos ojediněle teprve po polovině dubna, brambory se sadily od 28 dubna do 15 května. Od 27 května až do 15 června, nespadlo ani kapky deště, ani rosy vnoci nebylo. Teplota stoupla až 45 stupňu C. večer 29 stupňu. Zem byla vyprahla, jaříny byly na píď od země, řepy nepřetrhane, neokopane,

Str. 70

brambory sotva ze země vylezaly. Sene žníva byly nasledkem horkých dnů o 14 dní spíše, traviny byly řidké, posečené louky vypalene. Ráno 16 června spustil se vydatny dešť, pršelo dva dny, po 20 červnu se teprve přikročilo k okopavání řepy a obdelavání bramboru. První žníva započal 9 července posečením rží, rolník Jaroslav Plachky čís. 12. za nim za dva dny počly žníva v plném proudu. Uroda žita byla přiměřená, zato celkova sklizeň obilí byla velmi špatná. Zvlaště pak u rží v mnoha připadech nebylo dosaženo ani dvou třetin loňské sklizně. Obilí je letos vesměs nízké a klasy spatně sypaly, o 35 % meně jiných let. Ozimy byly krátké a nestejně dozravaly, mnohe byly pozdě posečene. Deštivé počasi které počlo 13 srpna a potrvalo v přestavkach celých 14 dní, mělo za nasledek, ze ovsi porostly a stěží se sklidily. 5 září znovu přišly deště, nepřetržitě lilo až do září, všechny nižíny byly zaplavene vodou, v potoku Šačince vystoupila voda ze břehu louky, sousedicí pole a statek pana Frant. Kudele ve Mlynku č. 75. Od 1 do 17 října bylo deštívo a mlha, brambory se dobyvaly i za špatného počasi. Brambory se urodily nad průměr, dobyvaly se do 17 října. Podzimní práce, jako setí ozimu vykonávalo se nasledkem střídavých dešťů pozdě. Vyoravání se dělo až do posledního měsíce v roce.

Rozvoj škůdců z říše hmyzu: Vysoké teploty a trvale suché počasí v letošním květnu velmi podpořilo rozvoj různých škůdců. Zvlaště hojný byl letos obaleč jablečný a mšice listová, rovněž zavíječi a bourec prstenčitý dobře přezimovali a škodí listu i ovoci. U našich občanů jest malo pochopení pro učelné ničení škůdců. Bilá mračna bělásků na pohled krásný, ale neradostný zjev byl pozorován v našem krají. Byly to hromadné tahy bělásků. Motýli nakladli na hlávky zelí tolik vajíček, že zelí bylo kořistí housenek. Zajímavé je, že motýli táhli od severu k jihu.

Ceny obíli a dobytka: Brambory se prodavaly po 20 - 23 Kč za 100 kg. řepa 12 Kč za 100 kg, seno 50 Kč, slama 25 Kč za 100 kg. Obíli : oves 110 - 115 Kč, rež 135 Kč, ječmen 130 Kč, žito 150 - 155 Kč za 100 kg. Krava 1.100 Kč - 1.800 Kč vepře krmné 6.50 Kč za 1 kg. selata 10 Kč, z 1 kg.

Nezaměstnanost: „Nastaly lepší časy“ - Obec naše bez zaměstnaných. V minulých letech zaznamenávali jsme starostlivě, jak u nás zaměstnanost klesá a přibývá nezaměstnaných. Nedalo a nechtělo se nic skrývat. Záznamy nezaměstnaných na obecním úřade byly přesné a jejích číslice mluvily o tom, jak rostla nezaměstnanost. Nejhorši dobu krise jsme již překonali a dnes 27 března při kontrole záznamu zjíšťujeme a vídíme, že nemame ani jednoho bez zaměstnáni.

Zdravotní poměry: Již třetí rok jest velká umyrtnost v náši obci. V tomto roku 8. dospělých osob, 1. žák obec. školy a 4 dítky, jsou to : 3. I. Josef Staněk, 27. I. Antonie Volna, 16. II. František Volný, 23. III. Jan Prokša, 18. VIII. Josef Sontak, 22. X. Otakar Böhm, 23. X. Julie Gelna, 9. X. Anna Farková, 7. XI. Jan Sonek. Narodilo se 13 dítek.

Svadby: Cirkevní 5. civilni 1.

Sebevražda: V sobotu 9. října v 11 hod. dopoledne spachala sebevraždu vdova Marie Farková, 52 r. stara. Pověsila se na provaze na pudě ve svém domku čís. 122. Motyv sebevraždy byl nevylečitelná nemoc. Pohřeb měla cirkevní, pochována jest v pořádi.
Neštěstí: Štěstí v neštěstí měl naš občan Emil Směja, čís. 118 zaměstnaný jako zedník ve Vítkovitských železarnach při opravach vysokých tovarních kominů. Dne 13 března byl

zpět další