Seznam Kronik

kronika: 1914-1946 kronika: 1945-1957 kronika: 1962-1965 kronika: 1966-1968

zpět další

Str. 41

Dnem 29. února t.r. vzdal se p. Jelonek Ludvík č. 106 služby obecního sluhy a nočního hlídače. Novým sluhou a nočním hlídačem zvolen p. Karel Ullman č. 60 za roční služné 2.400 Kč, tj. 1.200 Kč za poselství a 1.200 Kč za noční hlídání.
Zapsáno k volbách 723 voličů v obci a osadě Kravařově, z toho mužů 327 a žen 396.
Do senátu 619 voličů, z toho mužů 282 a žen 337.
Do okresního a zemského zastupitelstva jest voličů 660, z toho mužů 299, žen 361.

Zdravotní poměry : Umřeli : Sonková Albína, Lefenda Josef, Graca Valentin, Štalmachová Filoména, Halšková Jana, Hanáková Marie Anna, Hanák Josef, Skuplíková Hedvika.
Dítek nedospělých zemřelo v počtu 7 : Havrlantová Anna, Rozsypal Ludvík, Kaštovský František, Havrlant …?, Staněk Josef, Hahn Max., Knnop … .
Narodilo se toho roku 22 dítek, 13 chlapců, 9 děvčat.
Sňatku církevních uzavřeno 9, civilních 1.

Kulturní práce : Hasičský sbor pořádal 1 ples, 1 zábavu, zúčastil se dne 6. V. o 2. hod. odpolední v místě požáru. Lidová jednota 2 taneční zábavy. Republikánská strana agrární 1 schůzi veřejnou, 1 ples. Politická org. soc. dem. 1 ples, 2 veřejné schůze. Děl. Těl. Jednota byla ze všech složek v místě nejčilejší, soustřeďuje ve svém tělovýchovném spolku 20 členů, 8 členek, 10 dorostenců, 10 dorostenek, 30 žáků, 26 žaček. Činnost tělovýchovný spolek vykazuje, 12 schůzí výborových, 4 divadelní představení, 2 zábavy, 1 dětský dýchánek, 1 veřejné cvičení ( účast 500 lidí ), 6 zájezdů, 1 Silvestrovský večírek. Vlastní 74 arů pozemku, na kterém má cvičiště.

Stavby : Letos byly postaveny velmi vkusné obytné domky. Cecili Biala , Jan Lacheta č. 160, Petr Lexa č. 158, Viktor Nestroj, Josef Hon č. 159.
Ludvík Kviek č. 89 odklidil rumoviště vírem ze starého domku nadělané a postavil si velmi krásný rodinný domek, nákladem 36.000 Kč.

Zemřel státník francouzský : Dne 7. března 1932 zemřel v Paříži Aristide Briand bývalý ministerský předseda a ministr zahraničí. Z války byl Briand prvým, na koho se ( v únoru 1916 ) profesor Masaryk obrátil s plánem, aby pomohl osvoboditi Československo. Briand byl přítel našeho národa.

Smrt Baťova : Tomáš Baťa zabil se pádem ze svého letadla dne 13. července ráno v 5 hod. u Zlína. S ním přišel o život také jeho šéfpilot Brouček. Československý továrník vrátil se nedávno ze svého letu do Malé Asie a Indie, kde hledal odbyt pro své výrobky. Dnes zaměstnává Baťa ve svých závodech na 19.000 dělníků a ve svých prodejnách přes 10.000 osob.
Produkce jeho závodu obnáší dosud denně na 120.000 párů tj. asi 2/3 jeho produkční schopnosti.
Baťa vyvezl 4.500 vagónů obuvi v hodnotě 5 miliard. V Československu má 1.960 prodejen, v zahraničí přes 600. Baťa narodil se r. 1876 ve Zlíně na Moravě, ze staré obuvnické rodiny a zůstal věren svému řemeslu. Jeho pohřbu se zúčastnilo přes 100 tisíc lidí.

Nezaměstnanost : Statistika říká, že v r. 1932 vyžádala si nezaměstnanost ze státních prostředků 813.334.036 Kč, z čehož připadlo na zákonité podpory v nezaměstnanosti podle gentského systému 493.270.256 Kč, na státní vyživovací akci 225.036.665 Kč, na mléčnou akci 27 miliónů Kč, na produktivní péči o nezaměstnané 40.794.735 Kč.

Str. 42

Názor a mínění kronikáře : Přes všechny ty číslice podpor, akcí a různých státních dobročinnosti plíží se strašný nepřítel lidstva - hlad - po venkově po periferiích měst a vniká v městech i na venkově do nejchudších příbytků a vyvolává děs a hrůzu.
Co tragédií se odehrává denně na dně bídy, jak málo pronikne o nich do veřejnosti! Výklady jsou přeplněny zbožím a jídlem - a kolem se vlekou stíny hladových, neoblečených a promrzlých lidí, které srazila bída v nicotu.
Na venkově nepociťujeme tíhu bídy, máme kde bydlet ( a v podnájmu je přece kus lidskosti nežli ve městech ), přenocovat, v mnohém případě štědrá ruka poskytne aspoň těm nejmenším něco k jídlu.
Vidíme příšeru bídy, ale dovedeme se na venkově tomu nepříteli lidstva ubrániti. Naše obec má 116 nezaměstnaných, asi 20 omezeně pracujících, nezaměstnaní dostávají ze státní stravovací akci : ženatý 2 lístky, svobodný 1 lístek týdně, lístek jest v hodnotě 10 Kč. „Budoucnost“ připlácí na každý lístek 1 Kč, při odběru zboží, ale to všechno nestačí hlavně tam, kde jest 4 - 5 ti členná rodina.
Chladné a neúprosné jsou zimní dny pro ty, které pronásleduje hrůza dnešních poměrů.
Potácejí se zesláblí a zoufalí, marně hledají práci, marně hledají něco k jídlu. Byl jsem svědkem v průmyslovém městě Mor. Ostravě i v Opavě, že hlavně dítky nezaměstnaných vlekou se jak stíny po ulicích, ohledávají plechové krabice na odpadky, snad tam bude kus chleba, pomerančové kůry, snad sousto, které by utišilo na chvíli bestií hladu. Ani popelové nádoby neujdou pozornosti ubožáků. Kde ještě udrželi svůj zevnějšek, odvažují se do domu, na venkov a živí se žebrotou.
Hladový žaludek se na nic neohlíží, chudáci jsou apatičtí, zmizel veškerý konvenční ohled.
Mimo hlad v zimních měsících doléhá na chuďasy také silně - krutá zima. Mráz maluje květy na oknech, plotna je studená, dětí se tetelí zimou, dochází k zoufalému rozhodnutí. Se zimou a hladem jdou také epidemie. Chřipka a záškrt silně řádí, dostavují se následky podvýživy.
Válka tedy trvá dále, ale v jiné formě - je to dnes boj o kus chleba. Epidemie se šíří, dostávají se do škol a poloprázdné třídy volají k obranné akci.
Nestačí ovšem jen na čas školu zavřít, třeba jíti ke kořenu zla a ujmouti se dětí, aby nehladověly a netrpěly tělesnými i duševními strastmi.
Jaký div, že se dnes na venkově a městech rozmohla krádež více než dříve. Byla-li to v normálních dobách prostá vášeň, kradou nyní lidé z hladu.
Koncem února bylo nezaměstnaných v naší republice 920.182 Kč.
A co říci o hospodářském hřbitovu v zemědělství, v krajích textilního, uhelného a železářského průmyslu?
Moderní technika přišla na scestí svou hospodářsky nerozmyšlenou racionalizací.
Za války vraždila lidi, dnes vybíjí bezbranné dělníky i jejich rodiny a s nimi celé kraje.
Myslící člověk dospívá k divným závěrům.
Ti lidé bez zaměstnání, nemohou za to, že tak daleko dospěl svět, že učinil z řádných a poctivých dělníků almužníky. Lid potřebuje práci, potřebuje chléb a na pokraji zkázy ani dutklivé memento.
Dnes především pozornost a péči hladovícím našim lidem! Nedopusťme, aby rozvrat a zkáza pokračovaly a ničily naše zemědělství, obchod a živnosti, životy dětí!
Reklamujme tím i právo k životu sobě a celému státu. Podporujte hladové a nezaměstnané, považte, že je třeba ohromné sebezapření a odhodlání, dojde-li k tomu, že člověk natáhl k prosbě ruku.

Str. 43

Rádiové přijímače : Zájem o rádiový rozhlas projevil se i v naší obci. První rádiový aparát pořídil si stavební asistent Bohumil Kubesa č. 31 r. 1927. Nyní je jich celkem v obci 24.

Kříž : U obecní kaple byl postaven kříž, postavila jej místní lidová jednota. Obec věnovala na kříž 500 Kč, zbytek opatřen sbírkou mezi místním občanstvem, do výše 7.000 Kč.

Požár : Z neznámých příčin vypukl dne 6. května 1932 ve 2 hod. odpoledne požár v domku Antonína Konečného na „Strážnici“, který se rychle rozšířil i na výměnek. Shořely oba obytné domky, stodola a v ní se nacházející vůz, fukač a řezanka. Manželka Konečného byla sama s dětmi doma by vše upoutaná v šesti nedělí na lůžku. Jako zázrakem zachránila sebe i dítky prchnuvši oknem. První byl na místě místní sbor, hned za nimi Komárov, který přijel s motorovou novou stříkačkou, která se velice osvědčila. Také Podvihovský sbor se dostavil.

Revize provedena
15./IV. 1933
Josef Landerka
říd. učitel

Větrná smršť v Suchých Lazcích : Ve středu 3. srpna ve 3 hodiny odpoledne utvořil se nad lesy od Raduně trychtýř černého mraku, který se nesl k naší vesnici. Ve vesnici zničil několik střech, stodol a mnoho ovocných stromů a přešel ke Štítině, kde již škody nenadělal. Tento silný vířivý vítr postihl nejvíce obytný dům Ludvíka Kvieka číslo 89, jemuž odnesl celou střechu až na pole Frant. Žurka, podezdívka pod střechou a stěny domu byly tak popraskány, že strop v kuchyni se zhroutil. Bylo veliké štěstí, že dcerka chalupníkova odešla několik minut před zhroucením, neboť by ji to bylo zabilo.
Kviek má 5 měřic pole a dům měl ještě zadlužen. Úplně byly zničeny stodoly chalupníka Richarda Trubky a rolníka Jaroslava Plachkého, které vítr úplně rozříznul. Ve stodole měli již obilí, které zdivem a dřevem je vymlácené, znečištěné a mimo to pod sutinami těchto stodol byly i hospodářské stroje a nářadí, které jsou rovněž zničeny. Pekařovi Murovi Bohuslavu shodil vítr komín a poškodil pekárnu. Mimo to odnesena byla krytina s pěti dalších stodol. Obilí s pole i ovocné stromy byly vyvráceny i s kořeny a daleko odneseny. Škoda je značná. Na místě neštěstí dostavil se ihned okresní hejtman opavský dr. Michálek s prezidentem Slezské zemědělské rady Frant. Novákem, aby škody prohlédli a učinili disposice pro rychlou pomoc.

Rok 1933

Letošní zima : Rok započal suchými mrazy, které potrvaly do 21. ledna. V neděli 22. ledna počlo sněžit, vlna mrazu zaplavila celý kraj jako v roce 1928 - 29, tuhé mrazy až 25 stupňů trvaly se silnými vánicemi až do 28. ledna, po mrazech se silně oteplilo tak, že 6. února bylo slunečno a teplo, kde kdo prohlašoval, že nastává jaro. Na chráněných místech objevily se sněženky, chudobky a rozkvetly kočičky, které zničila znovu zima 10 - 12 stupňů, začátkem března začíná sluníčko tepleji hřát, příroda se probouzí blíží se jako, vrabci sněmují, špačci také již okukují své bývalé domovy, sníh na polích následkem dešťů roztál.

Str. 44

Hospodářské poměry : 13. března se v důsledku oteplení několika posledních dnů počlo s jarními zemědělskými pracemi, které jsou podkladem a základem celého úsilí a lopoty zemědělcovy pro příští léto a podzim. Přes tíhu doby, která rušivě zasáhla také do života v naší obci, pracuje se jako vždy jindy s největší chutí a pracuje se radostně.
Dnes ovšem není setí už takovým téměř posvátným obřadem jakým bývalo kdysi, dokud se obilí rozsívalo jen a jen rukou, dokud z lidské dlaně vylítalo do zkypřené půdy símě, jež je a na věky zůstane zárukou zachování lidského života. V důsledku změněných poměrů změnila se také naše obec, dnes se seje převážně strojem, který vlastní rolníci a malorolníci. Vlastníky strojů jsou : p. Rainhold Skuplík, Antonín Meixner, František Ullman, Rudolf Hanák, Jaroslav Vašek, Jaroslav Plachký, Josef Tkačík, Josef Štajer, Edmund Sonek, Jan Laryš; Josef Luska a František Kaštovský vlastní také mláticí stroje s benzínovými motory na pohon.

Nezaměstnanost : Podle zjištění ministerstva sociální péče činí počet nezaměstnaných u nás v československé republice 844.284 osoby. V naší vesnici jest nezaměstnaných 50, ženatých 35, svobodných 10, 3 vdovy a 2 svobodná děvčata.
Lístky státní stravovací akce rozdělují se pořád ve stejném počtu, ženatý 2 - 6 lístků, svobodný 1 - 2 lístky, jeden lístek v ceně 10 Kč. Letos podniknuta státem uhelná a bramborová akce, okres přidělil naši obci 30 q uhlí, bylo poděleno 30 nezaměstnaných 2 krát po 50 kg. Brambory přiděleny okresem 2 krát po 25 - 50 kg, poděleno 35 nezaměstnaných.

Státní investiční půjčka práce : V druhé polovici března byla chválena poslaneckou sněmovnou všemi politickými stranami „Půjčka práce“. Z úspor a ladem ležících peněz mají se upsat dvě a půl miliardy Kč. Význam půjčky práce nespočívá jen v tom, že podle výše upsaného množství Kč, pozná celý svět, jakou důvěru mají naši občané k vlastnímu státu, ale z ní mají se především roztočit kola hospodářského života.
Kdo upisoval nejvíce? Nejvíce upisovatelů je mezi nezaměstnanými a drobnými lidmi. Zde se občanská solidarita projevila nejvýrazněji a nejkrásněji. Chudí pomáhali svými skrovnými úsporami chudým. Těch, kteří upsali po 200 Kč, je 231.367 lidí. Upisovatelů po 500 Kč je 42.628, po 1.000 Kč 37.367. Po 100.000 Kč upsalo půjčku 1903 lidí, do 500.000 Kč 1571 a přes 500.000 Kč jenom 349 boháčů.

Žně : První žniva započnul dne 21. července v pátek Valentin Halška č. 112 ( vulgo císař ). Vlivem velmi příznivého počasí ukončily se žniva všeobecně 12. srpna, tak krásného počasí již rolníci celá léta nepamatují. Vlivem posledních horkých dnů veškeré obilí dozrálo takřka najednou, že zemědělci nestačili je všechno posekati a byli nucení ono obilí, které již bylo zřejmě přezráto, sekati za vlhkých nocí, aby je z polovice nevymlátili při sekání na poli. Zvláště velmi pěkná je letos úroda ovsa a žita. Vlivem trvalého sucha a bezdeští nápadně žloutne nať brambor a řepy, brambory byly krásné a úroda průměrná.
V tomto roku se urodilo hojnost třešní, jablek, hrušek a švestek, hřibů bylo málo, cena těchto plodů byla dosti velká, třešně se prodávaly po 2.50 - 4 Kč za 1 kg, jablka 1 - 3 Kč, švestky 70 - 1,80 Kč za 1 kg.

Ceny obilin a dobytka : Následkem krásné úrody a následkem neodbytu zemědělských plodin, snížila se cena těchto na minimum. Rež 70 Kč, ječmen 70 - 75 Kč, oves 50 - 60 Kč, brambory 30 - 40 Kč za 100 kg. Dobytek : kráva 1.400 - 1.700 Kč jeden kus. Vepře 4.50 - 6 Kč kg živé váhy. Selata prodávaly se po 10 Kč kg živé váhy, obchod s černým dobytkem provádí Arnošt Kubín číslo 30.
Str. 45

Ceny všeobecné : Vejce 0.30 - 0.45 Kč, máslo čajové 1 kg 16 - 18 Kč, selské máslo kg 14 - 16 Kč, tvaroh 1 kg 3 - 3.50 Kč, mléko 1 l 1.40 - 1.50 Kč, hrách v šešulích 1 kg 2.50 - 3 Kč, okurky zelené 1 kg 4 - 5 Kč, okurky kyselé 1 kg 2.50 - 3.20 Kč, hlávkové zelí 1 kg 1 - 1.50 Kč. Česnek 1 kg 4 - 6 Kč, cibule 1 kg 1 - 1.20 Kč, houby 1 kg I. 16 Kč, II. 8 10 Kč, III. 3 - 4 Kč, jahody 1 l 4.50 - 5 Kč, borůvky 1 l 2 - 2.50 Kč, třešně černé 2.50 - 3.50 Kč, červené 2.50 - 5 Kč za 1 kg, kačena živá kus 12 - 20 Kč, husa živá kus 23 - 28 Kč, slepice kus 14 - 16 Kč, kuře živé kus 10 - 14 Kč, holub kus 3.50 - 5 Kč, králík kus 8 - 14 Kč ( kačena živá kus 12 - 20 Kč, husa živá 23 - 28 Kč ), hovězí maso 1 kg 10 - 12 Kč, vepřové maso 1 kg 10 - 16 Kč, telecí 10 - 16 Kč, slanina surová 1 kg 12 - 13 Kč, slanina uzená 14 - 16 Kč, 1 kg sádlo rozpuštěné 14 16 Kč, hovězí lůj surový 4 - 6 Kč 1 kg, cukru 1 kg 6.20 - 6.40 Kč, sůl 1 kg 1.90 Kč, mák 1 kg 9 - 10 Kč, chléb obyčejný 1 kg 1.75, housky kus 0.20 - 0.25 Kč, pšeničná mouka hladká 1 kg 280 - 290 Kč, režná mouka na chléb 1 kg 180 - 190 Kč, otruby 0.90 Kč, kukuřice 1 kg 120 - 130 Kč, seno luční 1 q 28 - 30 Kč, tvrdé dřevo 1 m3 I. tř. 65 - 85, měkké 50 - 60, II. tř. - III. 32 - 42 Kč, kamenné uhlí 1 q 24 - 28.50 Kč.
Průměrná mzda dělnice při zemědělství 8 - 12 Kč na den, mzda průmyslového dělníka 28,35 - 46 Kč na 8 hodin. Najmutí rolníka s jednou parou koní na zemědělské práce se platilo denně 100 - 120 Kč.

Letní cvičiště : Zdejší dělnická těl. Jednota sociál. demokr. založena r. 1914, zakoupila pozemek ve výměře 74 arů od místního stavebního družstva za obnos 11.000 Kč. Na pozemku zřízeno letní cvičiště a zbytek reservován jako stavební místo na dělnický dům, i hostinská koncese povolena nadřízenými úřady.

Požár : V noci z 9. na 10. srpna o půl 1. hod. vypukl za záhadných okolností požár na statku rolníka Josefa Štajera č. 19. První zpozoroval plameny noční hlídač Karel Ullman a alarmoval místní sbor dobrovolných hasičů, kteří v několika minutách byli na místě zuřícího požáru. Za nimi hned za čtvrt hod. opavský německý sbor, Komárov a Štítina z motorovými stříkačkami a za nimi sbor z Nových Sedlic. Hořela stodola, ve které byla celá letošní sklizeň obilí a různé hospodářské stroje. Společnému úsilí všech sborů podařilo se požár omeziti a další nebezpečí odvrátiti. Škoda činí 80 - 100.000 Kč. Rolník Štajer je na štěstí dostatečně pojištěn.
Ještě nebyli občané uklidnění s předešlého požáru a zase byli znovu v noci z 11. na 12 tého srpna vyburcování troubením hlídače na poplach. Ve 12. hod. v noci hořelo stavení Bohumila Mury, pekaře čís. 46 Kč. K požáru dostavil se pouze místní hasičský sbor, společným úsilím s občany požár byl omezen, že nezasáhl další objekty, jako pekárnu a sousedy. Následkem předešlého požáru byla všechna voda z reservaru vyčerpána, voda k požáru u Mury byla vozena v bečkách z rybníka.

Čestný občan : Obecní zastupitelstvo zvolilo na své schůzi dne 5. listopadu t.r. Aloise Otypku řídícího učitele na místní škole toho času ve výslužbě jednomyslně čestným občanem za zásluhy o zdejší školu. Diplom byl odevzdán panu Aloisu Otypkovi t.č. na odpočinku v Podolí, dne 12. listopadu t.r. 5 ti členou deputaci a to : starosta obce Josef Luska, náměstek Čeněk Směja I, první radní Alois Havlíček, předseda školní rady Antonín Malík a člen obecního zastupitelstva Richard Halška.

Svatby : Zlatou svatbu 50 ti leté jubileum manželství stavili 22. ledna Tomáš Vašek, rolník a jeho manželka Anna, rozená Nováková z Kravaře.
Sňatků v tomto roku uzavřeno církevních 6, civilní 1.

Str. 46

Zdravotní poměry : Zemřeli v neděli 22. ledna v den 50 ti letého jubilea manželství byli ztíženi krutou ranou synové, dcery, přízeň a hlavně samotná jubilantka. V kruhu rodinném dojat láskou svých dospělých dítek a sešlostí stářím zemřel jubilant o ? 5 odpol. Zemřelý Tomáš Vašek narodil se 17. prosince 1858, byl prvním zakladatelem hasičského sboru, byl v minulých letech členem obec. zastupitelstva. Zúčastnil se v mladších letech horlivě všech práci v obci a těšil se vážnosti a úctě všeho občanstva jako nejstarší rod „Vašků“ v obci. Další zemřeli : Libuše Vichová, roz. Skuplíková ze Strážnice. Josef Gelný čís. , Marie Hanková č. Klobasa.
Nedospělé dítky zemřely 3. Narodilo se 7. chlapců a 4. děvčata.

Oslavy : V tomto roku jsme měli hodně oslav a každá měla veliký význam jak pro širší veřejnost, tak pro místní občany vůbec. Započlo to 5-tého března oslavou narozenin pana presidenta republiky československé Tomáše G. Masaryka.
O ? 6 hod. večer sraz školních dítek, občanů a všech místních korporací před pomníkem padlých vojínů, kde koncertovala hudba p. Jos. Kostky. Malebně uspořádaný průvod lampiónový a hudbou prošel vesnicí za volání různých hesel p. presidentovi. Průvod ukončen před pomníkem a občané odebrali se do sálu p. Josefa Lusky, kde promluvil na thema „ Masarykův význam pro národ a stát“ , pan Václav Čepelák, profesor reálného gimnasia z Opavy.
28. října prožili občane dojemné chvíle při dvou společných oslavach, výročí státního svátku 16 ti letého trvání republiky česk. A 25 ti lete jubileum co stojí nová škola. Ve 3 od. Odpol. sešli se školní dítky, občane a všechny místní korporace ( hasičský sbor ve stejnokrojích ) před školní budovou, která byla krásně ozdobená věnci a letopočtem 1908 - 1933. Za všemi okny svíce, nad hlavním vchodem busta pana presidenta. K oslavě dostavili se oficielně všichni pp. členové obecního zastupitelstva a místní školní rada, učitelský sbor. Dále dlužno uvésti vzácných hostů, kteří byli přítomní oslavě, jsou to pp. Alois Otypka s chotí a svým synem odborným učitelem měšťanských škol v Opavě p. Evženem Otypkou. Pan Alois Otypka působil na zdejší škole jako řídící učitel od r. 1904 až do r. 1925, teď ve výslužbě. Dále přítomní p. stavitel Ludvík Vašek z Nových Sedlic, který zdejší školu stavil, děkan a z Komárova p. Antonína Suchanka zastupoval pater Černoch.
Oslava zahájena fanfarami s Libuše, p. starosta obce Jos. Luska, ujal se slova a vzahajovacím proslovu nastinil krasnými slovy vyznám školství pro vzdělani národa. Po přednesení basně žáčky Getrudy Gřeškové, ujal se slova pan řídící zdejší školy, Ludvík Rozsypal, ve svém krásném referatu o významu školy a povinnosti občanů ke škole vspomenul dustojně zasloužillých občanů o skolu a všem krasnými a dojemnými slovy poděkoval. Dlouholetému starostovi zemřelému Janu Luskovi, byla vzdána pocta za zásluhy o postavení nové školy za jeho starostenské blahodarné působnosti v obci.
Dále ujíma se slova přitomný pan řídící v.v. Alois Otypka, 82 ti letý šedivý stařeček, s plačem děkuje všem občanům za uznaní a postu která mu byla projevena v referatech p. starosty a p. řídícího školy. Další promluvili pp. kaplan Černoch, z Komárova náměstek starosty Čeněk Směja, z čís. 115 a předseda místní školní rady Antonín Malík, který poděkoval všem přítomným za účast, hlavně pp. řečníkům za krásné pronesené referaty. Dětský sbor pod vedením pana učitele Oldřicha Směje, zaspival krasné písně.
Hudba zahrala státní hymny a zdařila slavnost školní ukončena. Všichni občane odebrali se k pomníku padlých vojínů kde pokračováno v druhé oslavě, a to trvání 16 let republiky československé.
U pomníku zahajil oslavu za osvětovou komisi pan řídící učitel zdejší školy Ludvík Rozsypal a udělil slovo učiteli na zdejší škole pusobicímu panu Jaroslavu Malemu, který v 1.

Str. 47

a ? hod. referatu nastinil zrození republiky československé a zdůraznil hajiti tuto do dusledku jako odkaz nejsvětější našeho první presidenta pana Tomáše G. Masaryka.
Poněm ujal se slova p. kaplan Černoch z Komárova, který se zhostil svého referatu ne jako kněz, nybrž jako občan republiky českosl., znovu zaspivana píseň dětským sborem za řízení p. učitle Old. Směje, hudba zahrala státní hymny a občanstvo se seřadilo do nepřehledného průvodu v počtu přes 600 osob se sto sedumdesatí lampiony. Průvod prošel celou vesnici za zvuku hudby, spěvu a volání různých hesel nášemu panu presidentovi. Ve všech oknech byly rožate svíce a ozdobené obrazy p. prezidenta, ale zaražejícím bylo, že u mnohých bohatých usedlíku tato ozdoba schazela. Školní budova nejlepe representovala při průvodu ozdobou a osvětlením.

Škola : Oldřich Směja, def. učitel dle parog. u. 4 uč. zak. při obecné škole smišené v Indřichově ve Slezsku, ustanovuje se jako jediný žadatel na místo definitivního učitele při trojtřídní obecné škole v Suchých Lazcích. č. 3034/0/šk/33. od 1 září 1933. Oldřich Směja jest zdejší rodák a bydli ve svém rodinem domě číslo 101.
Jaroslav Malý, učitelský čekatel který pusobil na zdejší škole od r. 1930, byl vynosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 17. října 1933 čís. 118.476/33-I./4 na svoji žádost přikázán od 1. listopadu 1933 za zatímního učitele při měšťanské škole v Třebovicích ve slezsku okres Hlučín.
Čeněk Šmira vypomocný učitel na zdejší škole, který pusobil zde od r. 1931. byl vyvazan ze služby školní, koncem června 1933., a ustanoven výpomocným učitelem v Litultovicích.
Novým školním rokem nastoupilo do zdejší obecní školy 135 žáků, do I. třídy 25 chlapců a 21 děvčat, do III. tř. 21 chlapců a 21 děvčat, do II. tř. 27 chlapců a 19 děvčat.
Vtomto roku, po 25-ti letech co stojí nová škola, byly koupeny do všech oken školní budovy rolety ( zaclony ) na naklad školní rady zdodace rozpočtové od fir. Hulubek z Mokrých Lazec za obnos 1.500 Kč.
Rodičovské sdružení v Suchých Lazcích, ustaveno bylo při obecné škole. Ustavení předcházela poradní schůze rodičů, konaná 26. března 1933 v budově školní, na které o významu rodičovského sdružení promluvil pan řídící učitel Ludvík Rozsypal.
Zdůraznil hlavní úkol rodičovského sdružení, především pomáhati škole aby se v ní vytvářela zdravá pospolitost mezi rodiči, učiteli a žáky.
Jeho výklad byl všemi rodiči pozorně vyslechnut a usneseno rodičovské sdružení při obecné škole ustaviti. Do výboru zvoleni : Předsedou Josef Střílka z čísla , jednatel řídící uč. Lud. Rozsypal, pokladník Jan Plachký čís. Členové výboru : Havlíčková č. Ballová č.
Bedřiška Kubesová.
Styk rodičů s učitelským sborem jistě přispěje ktomu, aby spolupráce rodičů se školou, zejména v dnešní těžké době, byla co nejuzší. Zásluhou o toto sblížení má především p. řídící Rozsypal, který pro podobnou spolupráci projevil značný zájem.
Prvním podníkem rodičovského sdružení při obecné škole byla vánoční nadílka za součinností učitelského sboru a školní rady. Společně připravili veselé vánoce školou povinným dítkam uspořadáním dětské besídky. Otcové, školou povinných dítek provedli ve vesnici peněžní sbírku, otevřela se štědra ruka občanů i vtéto těšké době, ale zajiste bude mi prominuto, že zde piši - mnohe srdce rodičů k svým vlastním dětem bylo zatvrzele, že nedali nic.
Snahou sběratelu i přes různé poznámky bylo docileno uspokojivé sbírky. Pan Eduard Malíř vybral obnos 206 Kč, p. Jan Plachky, horník 190,50 Kč, p. Ad. Kubesa, horník 138 Kč, p. Ant. Fridel č. 134,50 Kč. Obecní rada přispěla darem 100 Kč. Dělnicka těl. jednota 50 Kč, ochotnický spol. „Palacký“ 50 Kč, organisace národních social. 20 Kč, spravce školy

Str. 48

odvedl se sbírky 175 Kč ( škol. slavnost ) a za vstupne při vánoční besidce 149.40 Kč. Celkem se sešlo na penězich 1.213.40 Kč; Za tento obnos bylo koupeno, 135 paru punčoch, 270 kapesníků 270 sešitů, 135 tužek, 405 kusu per, 135 držatek, 50. kg jablek 12. kg ořechu, okrasy na stromek a sačky na baleni.
Na boží nárození dne 24. prosince ve 3. hod. odpoledne v sálu p. Jos. Lusky č. byla školní besidka, při které byla provedená nadilka, v sálu stal 3. m. vysoký smrkový stromek v kusně okrašlen, aál byl občany a dětmi přeplněn.
Za řizení uč. sboru přednesly dítky různé básně recitace, zaspivany koledy a předvedeny staré vánoční zvyky. Po zdařilem ukončení besidky byly dítky poděleny darky, každe dítko bez rozdilu majetkových poměru dostalo : 1. par punčoch, 2. kapesníky, tužku, 3. pera, držatko, gumu, 5. jablíček a 12. ořechu. Všem dítkam zářila očka radostí nad darky, hlavně těm, které neměly naděje, že doma na ně v letoši krisi ustaraní rodiče vspomenou ve spusobu „Ježiška“ nějakym darečkem.

Kulturní práce : Dělnícka těl. jednota pořadala letos : 1. maškarní ples, 4. divadelní představení, 1. div. Představeni sehrano v přirodě na přerovci „v dubině“, 3. taneční zabavy, 1. sylvestrovský večirek, 1. oslavu „Husa“ na Stražnici kde byla zapalena hranice k 500 účastníkům promluvil učitel Jaroslav Malý, hudba zahrala státní hymny. 1 květen byl oslaven budičkem dechové hudby p. Vítka, v 8. hod. ráno odchazi průvod pol. org. social. dem. na tabor lidu do Opavy s hudbou.
Hasičský sbor pořadal florianské hody které se vžily u sboru a občanů, snad zustanou hody jednou provždy hasičskému sboru, který oslavuje tradici sv. floriana dustojně. Ráno ve 4. hodiny budiček dechové hudby, v 10. hod. dopol. v místní kapli kazaní a mše svatá, odpol. od 2. do 4. hod. koncert dechové hudby před pomníkem padlých vojínů, od 4. hod. táneční zabava. Na navsi jsou kolotoče a spousta stanku se sladkostmi. Kpořadaní hodu florianských dal podnět starosta obce Jos. Luska, čís. R. 1930 a sice jen pro hasičský sbor, jehož členem jest p. Jos. Luska a zaroveň majitelem zajezdného hostince „u bilého anděla“. Jestli to bude dělat dobrou krev u dvou sousedicích hostincu bude svědkem „budoucnost“
Konsumní družstvo“Budoucnost“ prodejna čís. 113 stojicí nanavsi u školy, pořadala družstevní slavnost 15-tí leté trvání, na slavnosti bylo prodavano víno 1. litr 6. Kč, kolače kus 50. hal. uzenky a houska 1.20 Kč, vstupne bylo 1.50 Kč.
Čtenařsko ochot. spolek „Palacký“ pořadal mikulašsky večirek v sálu p. Jos. Lusky.
Politycka org. social. dem. pořadala 1. veřejnou schůzi na niž promluvil senator Doktor Vít z Mor. Ostravy.
Národní sociáliste pořadali vinobrani.

Stavby : Letošním rokem omezil se stavebni ruch nasledkem všeobecné krise na minimum, pouze vystavel si sam malý domek a klempiřskou dilnu p. Peter Kraus č. 99.
Židek Ludvik, svobodn stavební asistent vystavěl se uhledný rodinný domek č. 164.
Znovu zřízena pekárna Boh. Mury a přestaven znovu vyhořely domek při pekárni nákladem
Přestavbou častí domku u p. Frant. Kaštovského č. 63 zařidil si vmístnostech pekárnu p. Jos. Ondráček.

Úmrtí : V úterý 12. prosince t.r. v 16.50 hod. zemřel na svém statku v Hostivaří u Prahy, byvalý ministersky předseda a předseda republikanské strany dr. Ant. Švehla, narodil se 15. dubna 1873 v Hostivaři u Prahy. Dr. Antonín Švehla odchází když jeho tvůrčích sil a jeho energie je třeba více než jinde. Celý národ stal ve znamení smutku protože ve Švehlovi

Str. 49

obdivoval národ muže který stal na místech nejzodpovědnějších. Výkonal pro stát a národ práci průkopnickou a ceny opravdu neocenitelné.

Vodovod : Významný byl pro obec rok 1933, neboť 19. července převzala obec vystavěný vodovod po všech úředních výkonech do svého vedení. Kouladace byli přitomni : ministerský rada zemědělství Topol, od ministerství zdravotnictví doktor Dašek, vrchní stavební rada od zemského úřadu z Brna Coufal, stavební rada okres. úřadu Uherské Hradiště Markus, za Okres. úřad Mor. Ostrava stavební rada Nyč; firma Rumpel zastoupena inžinyry Gliksehelík a Březina, starosta obce včele obecního zastupitelstva a 2 technických poradcu, stavitel Alois Havlíček a Gustav Laifert, za účasti 50 tí zajemníku. Finanční náklad stavby vodovodu pro obec obnáší 1,033.000. Kč, na tuto stavbu bylo poskytnuto subvencujícími úřady 43 % z obnosu 914.647.94 Kč, t.j 393.298.20 Kč; Spotřeba vody činí : Denní spotřeba : 814 osob á 30 l. = 24.420. - l. 442 kusů drobného dobytka á 30 l = 13.260.- l. 231 kusů velký dobytek á 50.- l = 11.550. = litrů. Celkem 49.230 l.

Rok 1934

Co všechno přinesl neblahy ten rok!
v celém světě panuje napětí podobné přetopeného kotle. Vře to v Evropě, praská to v Asii, bouří v Jižní Americe a tam, kde si nejsou dva sousední státy ve vlasech zuří občanská válka nebo se k ni schyluje, všechny státy zbroji a připravují lidstvu novou zkazu a utrpení.

Letošní počasí : Letoši rok měl velmí časné jaro, sněhu bylo skrovně v pul únoru se oteplilo na tolik, že po sněhu nebylo památky. Špačcí přiletěli již 4. března, 20 března počlo se spolními prácemi, jarni sedba ukončena 10 dubna; Každý si pochvaluje krasné počasi a hospodaři počitají z dobrým úrodným rokem, 3 tího dubna, se objevili první zvěstovatele léta - vlaštovky. V polovíci dubna kvetly třešně, hrušky, jabloně a domáci zahradky byly vplné krase různých květu. Brambory v pul dubnu vesměs zasazeny, vedro bylo jako v parnem létě, 16 - 18 duben, byl jako horký červencový den. Slunce žhnulo a vzduch na slunci se tetelil žárem 50 stupní. celsia, zatím co ve stinu se teplota udržovala 25 stupňu až 29. Zeleně přibylo za dva dny jako jiné roky v dubnu za čtrnact dnu.

Žravý hmyz : Po mnoho minulých let nebylo tolik housenek, mravenců a hlavně chroustů, jako letoši rok. S každým večerem vyrojila se celá mračna bzučivé havětí. Tisíce jích krouži v malé výšce nad zemi, jejích roje s prichodem tmy houstnou a je jích nakonec tolík, že vzduch je plný jejích hukotu, kdo zbiral chrousty, nazbiral je za jedno ráno celé vědra. Pravou pohromou sou chrousti pro stromy dubové. Všechna ta žravá havěť rozmnožila se nasledkem veder které trvaly šest tydnu.
Od jího vychodu, proletěla 13 teho května hejna kobylek zvane „saranče“

Žníva : První žníva započal pan Valentin Halška č. 112; Úroda byla krasná, 9. července byly žne v plném proudu, nasledkem šest dešťových předchazejících dnů, zustal oves na poli, tím se stalo, že žníva se protahly až do 10 teho srpna. Pří svažení obili museli rolnící hned s pole mlačit by si udělali místo pro ostatní úrodu. Bramboru se urodilo hojnost a za suchého - teplého podzimu byly pozdě vykopavany. Patnacty prosinec byl teplý jako jarní dny, lide chodili bez zimníků. Všechen dobytek se pasl ještě do 12 tého prosince. V polovici prosince,

Str. 50

na různých místech kaštany kvetly jabloně, třešně, v hosťatě a štítince kvetly petrklíče, blatouše, jahody a různé jiné kvití.

Ceny obili a dobytka : Vepří krmní, pradavani po 4.50 Kč kg. Živé vahy, malé selata prodavany po 50, 70 až 120 Kč jeden par. Ceny hověziho dobytka aj. byly : krava na maso stala 400 - 600 Kč, dojnice 800 - 1400 Kč, jalovice 400 - 500 Kč, telata, na maso 3.50 Kč a 4 Kč 1. kg. Na chov 4 - 6 Kč kg. Kuň 600 - 1.000 Kč, koza 50 - 80 Kč.
Ceny obili do června, rež 65, oves 40, žito 70, ječmen 60, brambory 20 - 30 Kč za 100 kg.

Najem třešní a travníků : Třešně se najímaly na veřejnou dražbu 17. června od státní silnice až na přerovec a u hřbítova, úrada byla nadprůměrná, stromy vydraženy nevyše 49 Kč za jeden strom, nejnítě 3 Kč, za všechny stromy vydražen obnos Kč; Obecní travník, tak zvana „bažina“ u hřbítova pronajata na veřejnou dražbu občanu Ludvíku Kvěkovi č. za obnos 226 Kč.

Úroda hub : Vydatne dešte v červenci a srpnu, měly za nasledek, že se urodilo takove množství hub, že několik roku není pamětníka o takové to urodě, lide je sbirali (do) do kobzolových košu, hřiby se prodavaly na trhu po1.50 - 3.00 Kč za 1 kg.

Neštěstí : V únoru vzrušena obec katastrofální smrtí : Ve středu 28 teho února byl poslan z domu svých rodičů do Šlofrového mlyna do Komárova s obilím na vyměnu 20 letý syn kronikaře Václav Malík ze Suchých Lazcu. Mlynářský pomocník Jos. Skupina, obstarával mimo své zaměstnání převoz přes řeku Opavicí, která byla velmi rozbouřená a jejíž stav vody stoupl přes jeden metr nad normál. S proštějšího břehu Opavice, volali právě když Václav Malík přijel, aby je Skupina převezl. Skupina se odhodlal k plavbě a do loďky pozval si na pomoc V. Malíka.
Dravý proud loďku stočil v nebespečný uhel. Skupina se chytil lana nad loďkou, silný proud počal loďkou lomcovat, řetazek se utrhl od lana, loďka se uvolnila a velikou rychlostí unášela Malíka po proudu. Skupina visící na laně došplhal se až na břeh a byl zachráněn. Malík unášený proudem, připlavil se na dva metry k břehu, domnival se, že je jíž zahráněn a vyskočil předčasně z loďky, ale padl do vody kde je tůň. Byl uchopen proudem a než přišla pomoc zmizel pod stavem.
Po urputnem několika denním hledaní nebyla mrtvola nalezena, teprvé až za dva měsíce 25 dubna podařilo se panu Jos. Mülerovi úředníku ve vyslužbě pří své pochuzce kolem Opavice mrtvolu Malíka naleztí až u Velkých Hoštic, 1 km. Od místa neštěstí. Uvědomil o tom nešťastné rodiče, kteři přispěchavše poznali v utopenem svého syna, mrtvy byl v normalním stavu, byl prohlednut na místě nalezu, p. Dr. Sanatřikem a četníkem štabním Teclem povolen převoz do marnice Sucho - Lazecké, v marnici očíštěn uložen do rakve. Na třetí den 27 dubna byl vypraven pohřeb z jeho rodného domku za veliké účastí lidu na místní hřbítov.
Udalostí světové : Občanská válka vypukla v Rakousku 12 února mezi spolkovou policii a heimvervry došlo ze social. demokraty k rozhorčeným bojům. Vladnim vojskem byly rozstříleny ve Vídní celé bloky domu z děl a kulometů, strojní pušky rachotily s obou stran, byly zabijeny ženy, dítky a na sta raněných bylo odvezeno do nemocnice. Po vyhlašení stanného práva byli i těšce ranění donesení pod šibenice a utracení. Sociálni demokracie bylá v Rakousku uplně potlačena a rozpuštěny všechny spolky.

Jugoslávský král Alexander, ministr zahraničí Barthou, dva generálové, admirál a jedna žena obětí atentátu v Marseille. Smutek v celé Evropě.

zpět další