Sucholazecké nářečí

Sucholazecké nářečí

Slezské nářečí - Slezská nářečí jsou nebo byly dialekty polštiny, češtiny a němčiny na historickém území Slezska tj. ve Středním a Horním Poodří. Slezskopolská nářečí se do dnes používají na Horním Slezsku (okolí Opolí, Katovic, Ratiboře) a Těšínsku. V Dolním Slezsku byly slovanské dialekty od 13. stol. postupně vytlačovány řečí německých kolonistů, na severu a na východ od Vratislavi se udržely do 19. století. Do pol. 20. stol. zde slezskopolská nářečí dotrvala jen na severních a východních okrajích (Hlohovsko, Sycovsko). Slezskomoravská nářečí(lašská nářečí) jsou nářečí češtiny, která mají svůj původ v přechodovém zapadoslovanském nářečí kmene Holasiců. Do 16. stol. zahrnovala Krnovsko, Hlubčicko, Opavsko, Hlučínsko a Ostravsko, s přesahem do jižního Ratibořska a západního Těšínska (tok Ostravice). Slezské dialekty němčiny se utvářely ve Slezsku od příchodu německých kolonistů (konec 12. stol.). Zanikly následkem odsunu Němců z polské a československé části Slezska. Počítala se k nim také německá nářečí hraničících ze Slezskem oblasti Sudet.
Slezskopolská nářečí se dost liší od sebe navzájem. Na západě Dolního Slezska se pravděpodobně blížila lužické srbštině, na jihu (severně od Kladska) mohla mít některé české rysy. Severní a východní část hornoslezských dialektů je mazuřící (jako malopolské). Jižní část Horního Slezska se některými lexikálními a mluvnickými prvky blíží češtině a moravskoslezským nářečím, nářečí na jihovýchodě Těšínska mají navíc rysy karpatské (goralé).
Slezskopolská nářečí byla už od 16. stol. řadou autorů považována za jazykovou směs, jazyk Slezů, tj. těch, kteří se "slezli" (shlukli) z různých zemí a jazyků. Od konce 17. stol. byl v tomto kontextu užíván pohrdavý název Wasserpolnisch. Jako svérázná jazyková směs byla též označována (zvl. v 19. stol.) řeč Moravců (v Opavsku, Hlučínsku, Ratibořsku) tj. slezskomoravské nářečí. Na tomto základu vznikly pozdější názory (politicky instrumentalizované) o existenci samostatného jazyka slezského, resp. slezských jazyků, viz slezština, laština, těšínské nářečí. Ve vědomí části mluvčích také dnes příslušnost slezskopolského nářečí k polštině, resp. slezskomoravského k češtině není přípustna.

zdroj: slezské nářečí na cs.wikipedia.org

V našem kraji se do dnešních dní zachovalo velmi pěkné slezské nářečí (sucholazecké), které již není až tak běžně používáno, ale stále ještě žije! Bohu dík. Několik zajímavých příkladů.

fajne - pěkné, hezké
pas kviča - květinový pás (záhon)
kaj - kde
čemu - proč
un i - on jí (jíst něco)
un by bai i co zid - on by možná i něco snědl
uni se mu smily - oni se mu smáli
jedž a je - jeď a hotovo
běřče še - vemte si
bešeda u peřa - posezení nad peřím (draní peří)
kajsyk - někde
zelter (zodofka) - limonáda
vachuj še - dávej na sebe pozor
zdeřit - utéct
rob cosyk - dělej něco
roba - manželka (žena)
baňkarti - děti (skupinka malých dětí)
pesek - pes (pejsek)
pinzel - štetec (malířská štětka)
bo - protože
le - pohleď (koukni se) (někdy také čum)
fčil - nyní (parávě teď)
izba - místnost (někdy také cymra)
třa - potřeba
vylagoš - výprask
kvitka - květiny
šlam - uhelné kaly (někdy také bida)
zhaňat - divočit (rozdivočené děti)
poščat - půjčit, zapůjčit
poščky chodi s plačem dom - půjčování se obvykle nyvyplácí (přísloví)
buntek - zip u kalhot
špekulant - chtrák, koumák
halečka - knedlík ("chlupatý" bramborový knedlík)
zele - zelí
plac - pozemek kolem domu
ďura - díra v zemi
šteker - elektrická zástrčka
gabel - elektrický kabel, šnůra
šifonel - (někdy taky kredenc)
měť - mít, vlastnit
zahumenek - malé políčko za domem
chcet - chtít, mít vůli
cyganit - lhát
vuzek - vozík
hospodarka, bydlo - domácí zvířata
šajba - okenní tabule, skleněná tabule
fajsel - kladivo
val - bež
kudlačky - angrešt
flancky - sazenice
gracky - trojzubá zahradnická motyčky do jdené ruky
špak - špaček
tacek - malý tác
věc nebo meň - více nebo méně
cofat - couvat autem
čapnut - chytit, dřepnout
buncat - motat se
kreple - koláče
fest - silně
pajta - stará chalupa
lafka - lavice
řež - žito
desečka - deska, destička
štacheta - lať v plotě
ukonik - nosný sloupek plotu
drechta - plachta na seno
rygla, lajsna - podelná lišta na plotě
pincek - motocykl Jawa Pionýr
gyzd, kyhel - neposlušné dítě
troky - menší necky (přenosná vana)
bank - pracovní ponk
vincek, petry - malé přenosné kamna
glajzňa - kolejnice (glajzy=koleje)
štreka - dlouhá cesta
praker - hůl (klepáč) na klepání koberců
špajzka - spižírna
gaťky - kalhotky
šnoptychel - kapesník
poca - nepálená cihla (vepřovice)
čut - cítít
kulat se - válet se
čabrat - plýtvat (vodou)
pokovat - zbalit (kufry)
čapět - dřepět
bantovat - vstávat brzo (děti)
meškat - bydlet
synek - hoch
pěrun - nadávka
dřistať - dlouho povídat
fulat - lhát, klamat
galaty - kalhoty

gepek - nosič na kolo
šlauch - hadice (zahradní)
rožni - rosvítit světlo
děvucha - děvče, dívka
řni - jít do něčeho s plným nasazením
meškat - bydlet
kura - slepice
měkutky - jemný
cyp - nešikovný havíř
okrasny křok - okrasný strom
uřni kusek vuřta - odříznout kousek salámu
enem - jenom
dybys něbyl lopal - kdyby jsi nepil
něbujče še - nebojte se
nafolovač - naplnit něco na maximum
svicaty kluč - lesklý (nablýskaný) klíč
jakysy žebrak - nějaký nečestný člověk (nespolehlivý)
inač - jinak
ryna - okap
břuch - břicho
imrvére - neusále (pořád dokola) (někdy také furt)
pohlupavy - nesvéprávný, bláznivý
sušed - soused
sami ja ni - všichni jsou neviní (všichni, já né)
kdo to ma furt šect - kdo to má pořát séct (sekat, trávu)
dach - střecha
mur - stěna, zídka
pokluzat - uklízek
vybřinkat - dát někomu par facek
zbulat - vyvrátit
halaburdi - nepotřebné věci
bachraty - tlustý
umkni še - posuň se
zgychany - špinavý, upatlaný
gyzdi - výlupci
hrotek - lavor
grcat - zvracet
brutvaňka - pekáč
šopa, kolňa - kůlna
kobzole - brambory
zdechlak - nečestný člověk
žufan - kýbl na tyči na výběr septiku
zhnily - lenivý
kary - kolečko (někdy také tačky)
drajfus - kovový napařovač knedlíků
kelňa - zednická lžíce
srchňaty - neupravený, neoholený a špinavý
enem mel - no už běž
idž iš ty - jenom běž, upaluj
zamišat - zamíchat
mišat - míchat
dovrchu - nahoru
nadul - dolů
řetaz - řetěz
šibry - břidlice
spěš - dříve
naras - najednou
šťudlek - jetel
peň - pařez (hluchy jak peň)
demfovane zele - dušené zelí
pečky - sušené jablka
dokaličený - poraněný, zraněný
leška - lžíce
potomka - předsíň(ka)
hura - půda (idu hure - jít nahoru)
na sypani - paro
posypka - drobení na koláči
vachrlaty - pofiderní, rozklížený
stolek, ričelka - židle
švrčina - smůla (švrk = smrk)
štrample - podvlíkačky
břem - modřín
pantok, klapetek - topůrko sekery
čagan - hůl
kopačka - motyka
gybel - štít domu
firšferňa - trám
cukle - pantofle
štamprla - panák (alkoholu), prcek
ryčet - plakat
cychy - povlečení
cyganit - lhát
paskudy - dobroty
majíček - pampeliška
fač - obvaz
dajče pokuj - dejte pokoj
bravek - prase
firhaňky - záclony
bedajle - pedál u kola
podgajsany - neupravený (košile napůl v kalhotách)


poslední aktualizace minislovníku: 12.3.2017 (výrazy sbírá D. Závěšický)

Nejlépe je zachycen slezský dialekt v tvorbě Frana Směji viz např. báseň SLEZSKÁ ŘEČ. Další ukázky z tvorby Frana Směji najdete na stránce Ukázky z tvorby Frana Směji

Tvrdá je slezská řeč,
kaj teho třeba.
Ináč je měkučká,
jak střídka chleba.
Posledňa z posledních,
je podněs zvaná,
že byla chudobná,
k sudům též hnaná.
Kdo ju chce zesměšniť,
robí tak smělo,
kemu by slezsků reč
brániť sa chtělo ?

Něraz ju drobný lid
i plakať viděl,
a kdo sa pánem stal,
i mluviť sa styděl tak,
jako ho matička učili volať,
k Slezsku sa něhlásil,
leda o koláč.
Ale to něvadí, i bez nich byla, řeč,
kěrá v našich chalupkách žila,
nikdy sa něvzdala,
něpadla v boju
slezská řeč - děvuška v národním kroju!


sdílet článek sucholazeském nářečí na
Facebooku

Závěšický

článek sucholazeském nářečí zpracoval pro web
David Závěšický (3/2016)

Chcete pomoci doplnit (upřesnit) informace na této stránce? Napište nám ve formuláři níže.
Děkujeme za Váš zájem.

Anketa, názory občanů

Pošlete nám vaše náměty a připomínky, rádi Vám je zodpovíme.

hlášení místního rozhlasu

Hlášení rozhlasu - úterý 20.6.2017:

1) OÚ pořádá ve středu 21.6.2017 od 18:00 na obecním hřišti T-Mobile olympijský běh. Součástí programu jsou i dětské závody. Star dětského závodu je v 16:30. pro děti je přichystán kolotoč a cukrová vata.

2) AVZO Suché Lazce s SDH a OÚ pořádá v sobotu 24.6.17 od 18:00 táborový oheň k 50. výročí založení organizace. Akce se koná v areálu na .

3) TJ Suché Lazce za podpory Městské části Suché Lazce pořádá 25.6.2017 na obecním hřišti Suché Lazce Dětský den, který začne od 14:00 hod.

Hlášení rozhlasu - pondělí 19.6.2017:

1) Ve čtvrtek 22.6.2017 bude v naší obci přistavěn kontejner na nebezpečný odpad, a to od 15:00 - 17:00. Kontejner bude přistavěn na parkovišti u OÚ.

2) Sbor dobrovolných hasičů Suché Lazce oznamuje občanům, že jsou stále volná místa na tradiční hasičský tábor. Tábor bude probíhat v termínu 1 - 8.7.2017. Bližší informace k volným místům a podmínkám tábora dostanete u pí. Evy Sedláčkové nebo se m ůžete stavit osobně, v pátek 23.6.17 v 16:30 hod. před hasičárnu.

zobrazit vše

Kalendář akcí

24.6.2017 od (18:00) hodin:

na Strážnici Táborový oheň v rámci akce kulturní léto 2017 a oslav 50. výročí založení organizace AVZO. Pozvánka.

25.6.2017 od (14:00) hodin:

Od 14:00 hodin proběhne na obecním hřišti v rámci akce kulturní léto 2017, "Dětský den". pořádá (Lazio - TJ Suché Lazce za podpory městské části Suché Lazce). Pozvánka.

1.7.2017 od (9:00) hodin:

Ve dnech 1.7. až 8.7.2017 proběhne již tradiční dětský hasičský tábor 2017. Pořáda SDH Suché Lazce (jen pro členy)

1.7.2017 od (22:00) hodin:

Od 22:00 hodin proběhne v rámci akce kulturní léto 2017 na obecním hřišti 6. Letní kino v Suchých Lazcích. O výběru filmu rozhodne anketa na našem webu, nabídku filmů připravujeme. (upřesňujeme)

5.7.2017 od (9:00) hodin:

Od 9:00 hodin v rámci akce kulturní léto 2017 v areálu střelnice na Strážnici, "3. ročník - Nohejbalový turnaj trojic, amatérských družstev 2017" Suché Lazce, pořádá (AVZO za podpory starosty Suchých Lazců). Více informací připravujeme.

zobrazit vše

Anketa, názory občanů

Jaký typ zahrady preferujete: Hlasujte kliknutím na jednu z možností.

- zahrada s okrasnými dřevinami a tujemi, (hl. účelem je vzhled a design) 16%
- zahrada s ovocnými stromy a okrasnými dřevinami 10%
- zahrada s ovocnými stromy, záhony zeleniny a okrasnými dřevinami 59%
- zahrada s ovocnými stromy, záhony zeleniny a s minimem okrasných dřevin 5%
- zahrada s ovocnými stromy, záhony zeleniny bez okrasných dřevin (hl. účelem je úžitek) 10%

Celkem hlasů: 61 | Hlasování začalo: 15.3.2017 00:00 | Hlasování končí: 15.12.2017 00:00 | všechny ankety

Na začátek stránky