Sucholazecké nářečí

Sucholazecké nářečí

Slezské nářečí - Slezská nářečí jsou nebo byly dialekty polštiny, češtiny a němčiny na historickém území Slezska tj. ve Středním a Horním Poodří. Slezskopolská nářečí se do dnes používají na Horním Slezsku (okolí Opolí, Katovic, Ratiboře) a Těšínsku. V Dolním Slezsku byly slovanské dialekty od 13. stol. postupně vytlačovány řečí německých kolonistů, na severu a na východ od Vratislavi se udržely do 19. století. Do pol. 20. stol. zde slezskopolská nářečí dotrvala jen na severních a východních okrajích (Hlohovsko, Sycovsko). Slezskomoravská nářečí(lašská nářečí) jsou nářečí češtiny, která mají svůj původ v přechodovém zapadoslovanském nářečí kmene Holasiců. Do 16. stol. zahrnovala Krnovsko, Hlubčicko, Opavsko, Hlučínsko a Ostravsko, s přesahem do jižního Ratibořska a západního Těšínska (tok Ostravice). Slezské dialekty němčiny se utvářely ve Slezsku od příchodu německých kolonistů (konec 12. stol.). Zanikly následkem odsunu Němců z polské a československé části Slezska. Počítala se k nim také německá nářečí hraničících ze Slezskem oblasti Sudet.
Slezskopolská nářečí se dost liší od sebe navzájem. Na západě Dolního Slezska se pravděpodobně blížila lužické srbštině, na jihu (severně od Kladska) mohla mít některé české rysy. Severní a východní část hornoslezských dialektů je mazuřící (jako malopolské). Jižní část Horního Slezska se některými lexikálními a mluvnickými prvky blíží češtině a moravskoslezským nářečím, nářečí na jihovýchodě Těšínska mají navíc rysy karpatské (goralé).
Slezskopolská nářečí byla už od 16. stol. řadou autorů považována za jazykovou směs, jazyk Slezů, tj. těch, kteří se "slezli" (shlukli) z různých zemí a jazyků. Od konce 17. stol. byl v tomto kontextu užíván pohrdavý název Wasserpolnisch. Jako svérázná jazyková směs byla též označována (zvl. v 19. stol.) řeč Moravců (v Opavsku, Hlučínsku, Ratibořsku) tj. slezskomoravské nářečí. Na tomto základu vznikly pozdější názory (politicky instrumentalizované) o existenci samostatného jazyka slezského, resp. slezských jazyků, viz slezština, laština, těšínské nářečí. Ve vědomí části mluvčích také dnes příslušnost slezskopolského nářečí k polštině, resp. slezskomoravského k češtině není přípustna.

zdroj: slezské nářečí na cs.wikipedia.org

V našem kraji se do dnešních dní zachovalo velmi pěkné slezské nářečí (sucholazecké), které již není až tak běžně používáno, ale stále ještě žije! Bohu dík. Několik zajímavých příkladů.

fajne - pěkné, hezké
pas kviča - květinový pás (záhon)
kaj - kde
čemu - proč
un i - on jí (jíst něco)
un by bai i co zid - on by možná i něco snědl
uni se mu smily - oni se mu smáli
jedž a je - jeď a hotovo
běřče še - vemte si
bešeda u peřa - posezení nad peřím (draní peří)
kajsyk - někde
zelter (zodofka) - limonáda
vachuj še - dávej na sebe pozor
zdeřit - utéct
rob cosyk - dělej něco
roba - manželka (žena)
baňkarti - děti (skupinka malých dětí)
pesek - pes (pejsek)
pinzel - štetec (malířská štětka)
bo - protože
le - pohleď (koukni se) (někdy také čum)
fčil - nyní (parávě teď)
izba - místnost (někdy také cymra)
třa - potřeba
vylagoš - výprask
kvitka - květiny
šlam - uhelné kaly (někdy také bida)
zhaňat - divočit (rozdivočené děti)
poščat - půjčit, zapůjčit
poščky chodi s plačem dom - půjčování se obvykle nyvyplácí (přísloví)
buntek - zip u kalhot
špekulant - chtrák, koumák
halečka - knedlík ("chlupatý" bramborový knedlík)
zele - zelí
plac - pozemek kolem domu
ďura - díra v zemi
šteker - elektrická zástrčka
gabel - elektrický kabel, šnůra
šifonel - (někdy taky kredenc)
měť - mít, vlastnit
zahumenek - malé políčko za domem
chcet - chtít, mít vůli
cyganit - lhát
vuzek - vozík
hospodarka, bydlo - domácí zvířata
šajba - okenní tabule, skleněná tabule
fajsel - kladivo
val - bež
kudlačky - angrešt
flancky - sazenice
gracky - trojzubá zahradnická motyčky do jdené ruky
špak - špaček
tacek - malý tác
věc nebo meň - více nebo méně
cofat, cofnut - couvat autem
čapnut - chytit, dřepnout
buncat - poflakovat se
motat - překážet
kreple - koláče
fest - silně
pajta - stará chalupa
lafka - lavice
řež - žito
desečka - deska, destička
štacheta - lať v plotě
ukonik - nosný sloupek plotu
drechta - plachta na seno
rygla, lajsna - podelná lišta na plotě
pincek - motocykl Jawa Pionýr
gyzd, kyhel - neposlušné dítě
troky - menší necky (přenosná vana)
bank - pracovní ponk
vincek, petry - malé přenosné kamna
glajzňa - kolejnice (glajzy=koleje)
štreka - dlouhá cesta
praker - hůl (klepáč) na klepání koberců
špajzka - spižírna
gaťky - kalhotky
šnoptychel - kapesník
poca - nepálená cihla (vepřovice)
čut - cítít
kulat se - válet se
čabrat - plýtvat (vodou)
pokovat - zbalit (kufry)
čapět - dřepět
bantovat - vstávat brzo (děti)
meškat - bydlet
synek - hoch
pěrun - nadávka
dřistať - dlouho povídat
fulat - lhát, klamat
galaty - kalhoty
obcajdovat - překážet, ples se někomu do cesty
řect - říci
baj - možná
šimsisi - všiml jsis

gepek - nosič na kolo
šlauch - hadice (zahradní)
rožni - rosvítit světlo
děvucha - děvče, dívka
řni - jít do něčeho s plným nasazením
meškat - bydlet
kura - slepice
měkutky - jemný
cyp - nešikovný havíř
okrasny křok - okrasný strom
uřni kusek vuřta - odříznout kousek salámu
enem - jenom
dybys něbyl lopal - kdyby jsi nepil
něbujče še - nebojte se
nafolovač - naplnit něco na maximum
svicaty kluč - lesklý (nablýskaný) klíč
jakysy žebrak - nějaký nečestný člověk (nespolehlivý)
inač - jinak
ryna - okap
břuch - břicho
imrvére - neusále (pořád dokola) (někdy také furt)
pohlupavy - nesvéprávný, bláznivý
sušed - soused
sami ja ni - všichni jsou neviní (všichni, já né)
kdo to ma furt šect - kdo to má pořát séct (sekat, trávu)
dach - střecha
mur - stěna, zídka
pokluzat - uklízek
vybřinkat - dát někomu par facek
zbulat - vyvrátit
halaburdi - nepotřebné věci
bachraty - tlustý
umkni še - posuň se
zgychany - špinavý, upatlaný
gyzdi - výlupci
hrotek - lavor
grcat - zvracet
brutvaňka - pekáč
šopa, kolňa - kůlna
kobzole - brambory
zdechlak - nečestný člověk
žufan - kýbl na tyči na výběr septiku
zhnily - lenivý
kary - kolečko (někdy také tačky)
drajfus - kovový napařovač knedlíků
kelňa - zednická lžíce
srchňaty - neupravený, neoholený a špinavý
enem mel - no už běž
idž iš ty - jenom běž, upaluj
zamišat - zamíchat
mišat - míchat
dovrchu - nahoru
nadul - dolů
řetaz - řetěz
šibry - břidlice
spěš - dříve
naras - najednou
šťudlek - jetel
peň - pařez (hluchy jak peň)
demfovane zele - dušené zelí
pečky - sušené jablka
dokaličený - poraněný, zraněný
leška - lžíce
potomka - předsíň(ka)
hura - půda (idu hure - jít nahoru)
na sypani - paro
posypka - drobení na koláči
vachrlaty - pofiderní, rozklížený
stolek, ričelka - židle
švrčina - smůla (švrk = smrk)
štrample - podvlíkačky
břem - modřín
pantok, klapetek - topůrko sekery
čagan - hůl
kopačka - motyka
gybel - štít domu
firšferňa - trám
cukle - pantofle
štamprla - panák (alkoholu), prcek
ryčet - plakat
cychy - povlečení
cyganit - lhát
paskudy - dobroty
majíček - pampeliška
fač - obvaz
dajče pokuj - dejte pokoj
bravek - prase
firhaňky - záclony
bedajle - pedál u kola
podgajsany - neupravený (košile napůl v kalhotách)
přismyčit - donést
lužka - postele
sekretař - stolek
hybky - mrštný
esi - jestli


"Pražák se ptá sucholazečáka, co to znamená šimsisi? Lazečák odpoví: no esisisišim"

poslední aktualizace minislovníku: 12.3.2017 (výrazy sbírá D. Závěšický)

Nejlépe je zachycen slezský dialekt v tvorbě Frana Směji viz např. báseň SLEZSKÁ ŘEČ. Další ukázky z tvorby Frana Směji najdete na stránce Ukázky z tvorby Frana Směji

Tvrdá je slezská řeč,
kaj teho třeba.
Ináč je měkučká,
jak střídka chleba.
Posledňa z posledních,
je podněs zvaná,
že byla chudobná,
k sudům též hnaná.
Kdo ju chce zesměšniť,
robí tak smělo,
kemu by slezsků reč
brániť sa chtělo ?

Něraz ju drobný lid
i plakať viděl,
a kdo sa pánem stal,
i mluviť sa styděl tak,
jako ho matička učili volať,
k Slezsku sa něhlásil,
leda o koláč.
Ale to něvadí, i bez nich byla, řeč,
kěrá v našich chalupkách žila,
nikdy sa něvzdala,
něpadla v boju
slezská řeč - děvuška v národním kroju!


sdílet článek sucholazeském nářečí na
Facebooku

Závěšický

článek sucholazeském nářečí zpracoval pro web
David Závěšický (3/2016)

Chcete pomoci doplnit (upřesnit) informace na této stránce? Napište nám ve formuláři níže.
Děkujeme za Váš zájem.

Anketa, názory občanů

Pošlete nám vaše náměty a připomínky, rádi Vám je zodpovíme.

hlášení místního rozhlasu

Hlášení rozhlasu - středa 18.9.2019:

1) Vážení spoluobčané, z důvodu konání kulturní akce Vinobraní pořádané obecním úřadem, bude parkoviště u obecního úřad od pátku 20.9.2019 do neděle 22.9.2019 uzavřeno. Děkujeme za pochopení.

2) Obecní úřad městské části Suché Lazce pořádá v rámci akce kulturní léto 2019 v sobotu 21.9.2019 ve středu obce u kašny od 15:00 hodin 4. ročník Sucholazeckého Vinobraní.

3) V úterý 24. září 2019 proběhne od 17:00 hodin na Obecním úřadě Suché Lazce bezplatná právní poradna

Hlášení rozhlasu - úterý 10.9.2019:

1) Výbor klubu důchodců oznamuje svým členům, že pravidelné setkání se uskuteční ve čtvrtek 12.9.2019 v 16.00 hodin na hřišti ve Štítině. Odjezd je v 15:30 ze zastávky Suché Lazce střed. Pěší mají sraz v 15:00 na konci ulice Májová.

2) Vážení spoluobčané, obecní úřad městské části Suché Lazce ve spolupráci s panem Řehulkem ze Suchých Lazců nabízí konverzační hodiny angličtiny pro školní děti, mládež a dospělé. První konverzační hodiny proběhnou dne 18. září 18:30 hod pro školní děti v kulturním zařízení. A dále pak 19. září od 18:30 hod pro mládež a dospělé taktéž v kulturním zařízení. Délka jednoho kurzu je 90 minut. Těšíme se na Vaší účast. 

3) TJ Suché Lazce, z.s. - LAZIO za podpory MČ Suché Lazce, zve všechny fanoušky na mistrovské utkání mužů Suché Lazce : Hradec nad Moravicí B. Zápas se koná v sobotu 14.9.2019 v 16:00 hodin na obecním hřišti v Suchých Lazcích.

4) TJ Suché Lazce, z.s. LAZIO za podpory MČ Suché Lazce, pořádá nábor do přípravky (minižáků). Hledáme všechny zájemce a zájemkyně od 5 let věku do 10 let věku. Tréninky začnou 13. září a budou každý pátek na obecním fotbalovém hřišti od 17:00 do 18:00 hodin.

zobrazit vše

Kalendář akcí

21.9.2019 od (15:00) hodin:

Od 15:00 hodin proběhne v rámci akce kulturní léto 2019 u kašny ve středu obce, "4. ročník sucholazeckého Vinobraní", pořádá Obecní úřad městské části Suché Lazce. Pozvánka. Více o akci zde.

22.9.2019 od (16:00) hodin:

Mistrovské utkání muži Suché Lazce vs. Budišovice (domácí). Další zápasy zde.

23.9.2019 od (18:15) hodin:

Od 18:15 hodin proběhne v kulturním domě, "7. zasedání MČ Opava - Suché Lazce" (zastupitelstvo S.L.). Pozvánka.

24.9.2019 od (17:00) hodin:

Od 17:00 do 18:00 hodin je bezplatná právní poradna v kanceláři starosty v obecním domě. Více informaci zde.

28.9.2019 od (15:30) hodin:

Mistrovské utkání muži Suché Lazce (domácí) vs. Pustá Polom B. Další zápasy zde.

zobrazit vše

Anketa, názory občanů

Zaléváte zahradu během letních veder? Hlasujte kliknutím na jednu z možností.

Zalévám trávník z vodovodního řádu 6%
Zalévám trávník ze zachycené dešťové vody 10%
Zalévám pouze zeleninu z vodovodního řádu 4%
Zalévám pouze zeleninu ze zachycené dešťové vody 53%
Zalévám trávník a zeleninu z vodovodního řádu 4%
Zalévám trávník a zeleninu ze zachycené dešťové vody 18%
Nezalévám vůbec 6%

Celkem hlasů: 51 | Hlasování začalo: 26.7.2019 08:00 | Hlasování končí: 30.9.2019 10:00 | všechny ankety

Na začátek stránky