Masný kříž a původ dalších křížů v okolí

Původ a historie Masného kříž

Dne 6.10.1940 byl vysvěcen komárovským farářem P. Janem Hrnčiříkem nový kamenný kříž, místo dřevěného, v poli u cesty k potoku Hošťata v místě, kterému se říká "U masného křiža". Mastný byl rolník na sucholazeckém gruntu čp. 19.
Jiná verze uvádí, že šlo o rolníka, který "masno" prodával své výrobky.

Kříž, umístěný na polní cestě ze Suchých Lazec do Raduně, Podvfliova nebo i do Komárova, bývá všeobecně nazýván "Masný kříž". Název se vysvětluje tím, že byl pořízen sucholazeckým sedlákem, který se jmenoval Masný nebo Mastný a byl snad majitelem gruntu nynějšího čísla popisného 19 (dnešní majitel p. Steyer). Druhá verze je, že jej postavil sedlák, který prodával tzv. "masno", tj. draze své výrobky. V dnešní době se příjmení Mastný nebo Masný v S.Lazcich nevyskytuje. Aby se vyjasnila která verze pojmenování kříže je pravděpodobná, bylo nutné nahlédnout do rodných matrik komárovské farnosti do doby alespoň v 18.stol. Matriky té doby jsou v Zemském archivu evidovány pod čís. OP-VIII-1 a OP-VIII-3. Bylo zjištěno, že příjmení MASSNÝ, MAHSNT, MASHNY v Suchých Lazcích existovalo. V matrikách je uvedeno v různém provedení (viz výše), ale jde jasně o jedno a totéž příjmení což dokazuje fakt, že matka narozených je v jednotlivých rodových větvích vždy stejná. Výpis z matrik:

Z tohoto zjištění vyplývá, že i když se příjmení píše často nejednotně, jde o jedno a totéž. Z uvedeného je jasné, že v Suchých Lazcích toho času byly dvě větve Masných, z čehož jedna větev (Andreas a Susana) měla jen dcery, takže je možné, i když ne vyloučené, že tato (pokud vlastnila zdejší statek čp. 19) časem zanikla, tzv. "po přeslici". Bohužel v té době se v matrikách neuvádělo číslo popisné domu narozených dětí (jak tomu bylo mnohem později). Neuváděla se ani profese otce ani dívčí jméno matky a místo, odkud pocházela. Nelze tedy zatím doložit, zda tito "Masní" sídlili na gruntu čp. 19, jak se z ústního podání také traduje a později se tam přiženil rod Lachetů. Další matriky jsem nestudoval neboť šlo jen o to, zda takové příjmení v Suchých Lazcích vůbec existovalo, což se potvrdilo. Druhá verze, že jde o lakomého sedláka proto není pravdivá a je jen lidovou zkazkou.

Není vyloučeno, že narození (dle výše uvedených matrik) potomků rodu Lacheta mají skutečně souvislost s rodem Masných. Dokladem může být fakt, že se narodili:

Vzhledem k tomu, že údaje v matrikách jsou z hlediska jasné identifikace neúplné, lze se jen domnívat, že dcera Andrease Masného, Clara, zdědila grunt čp.19, na který se Mathias Lacheta přiženil. Rod Lachetů rovněž pochází za Suchých Lazec a víme, že hospodařil na tomto gruntě před současnými vlastníky.

Dnešní pohled na "Masného kříž" a okolí. Foto 8/2002. Lípy vysázeny v dubnu roku 1974 p. Adolfem Gřeškem.

Doplnění informací (11.6.2018):

Přepis zakládací listiny:

My, níže podepsaní úřadové a pospolitá Sucholazecká poctivá obec, známo činíme a přiznáváme vše veřejně tímto listem přede všemi vůbec i před každým zvlášť, obvzláště pak tu, kde by toho důležitá potřeba ukazovala, že slovutný Johann Lacheta, dědičný fojt Sucholazecký z obvzláštní pobožnosti a ku věčné cti a chvále umučení Krista Spasitele a taky z nepochybné vlídností k nám a k rozšíření častějších pobožností, na svoje útraty kříž pořídí při cestě ku Raduni na hraniční roli jeho Jana Lachety a sousedů jeho Matouše Vaška, sedláka a Vavřince Trupky, zahradníka. Postaví a také naší poctivé Sucholazecké obci na věčnou jeho památku darovati se rozhodl. Pročež jak výš jmenovaného slovutého fojta v tom vůle jest, všichni za jednoho a jeden každý za všechny slibujeme a s potomky našimi se zavazujeme tímto, že nově pořízený a postavený kříž v tom stavu a místě, jak nám jest darovaný, vždy na budoucí časy a pokud Suché Lazce dědinou budou, zachováme. Útraty, při jakékoli příhodě buď vyvrácením, zkažením aneb jakého jiného poškození na něm věcí, nésti. To všechno činíme skutečně a bez vší falše a lsti na budoucí časy, což má pozorováno býti. Ku potvrzení toho dali jsme naše vlastnoruční podpisy a pečeť obecní přitisknouti. Dáno v Suchých Lazcích dne, jak kříž tento postaven jest, 21. srpna 1778.
L.S. Georg Pavlík, Johann Five (úředníci)
Úřadové a celá poctivá Obec Sucholazecká.

Na zadní straně tohoto spisu je zápis následujícího znění v němčině (volně přeloženo): Josef PAVELEK, rolník a majitel usedlosti čís. 19 v Suchých Lazcích postavil na místě zcela zetlelého kříže, kříž nový dne 29. srpna 1880.
Pozn.: Jde zřejmě o náhradu za kříž z roku 1778, jinak by výše uvedený text nebyl zaznamenán na originálu původního dokumentu o zřízení kříže.
Pozn. zpracovatele: Dne 6. října 1940 byl vysvěcen na stejném místě nově postavený kamenný kříž, který nahradil kříž dřevěný z r. 1880. O postavení tohoto nového kříže se prokazatelně zasloužil opět tehdejší majitel usedlosti č. 19 v Suchých Lazcích Josef Steyer.

Vysvětlivka: Na sucholazecké usedlosti čís. 19 hospodařil, zřejmě již někdy před 18. stol. rod LACHETŮ. Po něm v 19. stol. vyženil statek Josef Pavelek (+1884) a po něm Josef STEYER (+1891), pak Jan KUKELKA. Dalším majitelem se stal nevlastní syn, nyní již výměnkáře Jana Kukelky (+1950), pan Josef STEYER, syn zemřelého otce stejného jména. Od té doby vlastní tento grund rod STEYERŮ do dnešních dnů. Proto dnešní majitel této usedlosti čís. 19 a ostatní potomci rodu Steyerů dodnes udržují tradici a starají se o tento kříž a jeho údržbu, jako o kříž, který prapůvodně ve své zbožnosti a na věčnou paměť, postavil někdejší majitel tohoto gruntu
(Zpracováno v květnu r. 2003.)
Dvě lípy okolo kříže byly vysázeny sucholazeckým občanem p. Adolfem Gřeškem v dubnu 1974.

Zpracoval Karel Rusek (Komárov) v srpnu 2003, připravil D. Závěšický.

Původ a historie kříže Za ulitou v Suchých Lazcich

Prohlášeni
Já zakladatel prohlašuji tímto pro mne a mé potomky z čís. 51 v Suchých Lazcích, že jako nynější majitel vrchní usedlosti, jsem povinován svému svědomí, že ode mne a na mé vlastní náklady svobodně a z náboženského přesvědčeni, pořízený kříž za mým obydlím na vlastním pozemku (Za ulitou zvaný), budu na věčné časy udržovati a také znovu, při jeho předčasném opotřebení, zase a na vlastní náklady, bez obecních a jiných výdajů, nový každopádně postavám. Na důkaz toho můj vlastnoruční Podpis. Suché Lazce 22. května 1852.
Franz Stuchlík
Franz Skuplík, svědek Valentin Plachký, svědek
Originál tohoto dokladu je uložen ve farním archivu v Komárově.

Zpracoval Karel Rusek (Komárov) v srpnu 2003, připravil D. Závěšický.
Poslední aktualizace stránky: 11.6.2018

sdílet článek o Masném kříži na
Facebooku

článek o Masném kříži zpracoval pro web
David Závěšický (2016)