Fran Směja

Fran Směja - prozaik, básník, redaktor

Vlastním jménem - SMĚJA František
* 30. 05. 1904 - Suché Lazce, okr. Opava
+ 11. 02. 1986 - Opava
Místa působení: Opava; Neplachovice (jako učitel v letech 1935-1938), okr. Opava;
Baška, okr. Opava; Hradec nad Moravicí, okr. Opava; Ostrava
Specializace v kultuře: prozaik, básník, redaktor, kulturní pracovník

Dílo Frana Směji je možné si zapůjčit v Knihovně P. Bezruče v Opavě, přísp. org. - katalog Clavius.

Fran Směja

Spisovatel, zakladatel nakladatelství Iskra v Hrabyni, předseda Sdružení umělců slezských v Opavě, ředitel Krajského osvětového střediska v Hradci n. Mor., místopředseda pobočky Svazu čsl. spisovatelů v Ostravě, redaktor časopisu Jiskra, vedoucí odbory kultury KNV v Ostravě, učitel.

Byl prvorozeným synem chalupníka a horníka Františka Směji (* 8.12.1876) ze Suchých Lazců č.p. 101 a jeho manželky Terezie (*14. 12. 1879), dcery Ludvíka Baly, chalupníka v Nových Sedlicích, a jeho ženy Terezie Holušovy. Rodiče byli oddáni 10 11.1903. Rodina se v r. 1911 přestěhovala za prací do hornické kolonie jámy Ignát v Ostravě-Mariánských Horách, ale nedostatek potravin za války ji donutil k návratu zpět. Syn Fran v Opavě absolvoval v r. 1924 učitelský ústav a potom postupně učil na školách v Raduni, Hrabyni, Větřkovicích, Neplachovicích, Slezské Ostravě, Raškovicích a Bašce u Frýdku. 18. 6. 1927 se v Čeladné oženil se Stanislavou Vavákovou. 26. 7. 1941 byl zatčen gestapem a vězněn rok ve Vratislavi.

Působil v ilegální Slezské národní radě a 19.5.1945 stal se členem KSČ. Levou politickou orientaci zdědil po svém otci, který v Suchých Lazcích založil organizaci Sociální demokracie. Po skončení války se podílel v expozituře ZNV v Ostravě na vytvoření a činnosti referátu osvěty a exponoval se v akci "Budujeme Slezsko". Po únorovém převratu 1948 se stal vedoucím odboru kultury KNV Ostrava a politicky byl velmi agilní jako krajský poslanec, lektor socialistické akademie, předseda OV SČSP v Opavě, předseda Sdružení umělců slezských v Opavě, místopředseda ostravské pobočky Svazu čsl. spisovatelů a ředitel Krajského osvětového střediska na Hradci n. Mor. Z aktivní podpory stalinských metod práce komunistické strany vystřízlivěl srpnovou invazí sovětských vojsk do Československa (1968), s níž nesouhlasil. Byl proto vyloučen z KSČ a byla mu zakázána publikační činnost. Ta byla pro něj stěžejní celoživotní náplní. Již za učitelského působení v Hrabyni v l. 1927 - 1935, kde současně vykonával funkci obecního tajemníka, založil nakladatelství Iskra a v r. 1929 vydal svou první a přitom nejúspěšnější knížku "Od nás", která se při pozdějším rozmnoženém vydání vryla čtenářům do paměti pod názvem "Pletky". Jednalo se o humorné básně v nářečí a autorovi získala velkou popularitu. Tématicky jeho dílo, více prozaické, nežli básnické, je spjato úzce s Opavskem. Nadšenou oslavu Hrabyně zveřejnil spisovně ve sbírkách "Zpěv léta"(1932) a "Na rozloučenou" (1935). Po příkladu A. C. Norova Bürkentálu napsal román "Kalný proud" rovněž o Hrabyni (1936). Vesnickým prostředím se zabývají i další jeho romány "Potřísněná tvář"(1939), "Napsáno v horách - román z Beskyd"(1942), "Úhor"(1958). Válečnou problematiku řešil v románech "Jidáši"(1946) a "Obličejem ke zdi"(1971).

zdroj: PhDr. Josef Gebauer

Fran Směja jako kluk rok 1922, druhý z prava

Ve své tvorbě velmi pěkně zachytil Fran Směja místní nářečí a slezskou řeč.

Stručný přehled z vybrané tvorby:

- Dětem: [verše] / Fran Směja ; [ilustrace Jos. Müller]. -- Hrabyně : Iskra, 1931. -- 40 s. -- (Alej ; sv. 1) poezie lyrická-poezie pro děti-česká-příroda-domov

- Jidáši / Fran Směja. -- Praha : Lukasík, 1946. -- 200 s. -- 11368. romány vesnické-Slezsko-Opavsko-nářečí

- Napsáno v horách: Román z Beskyd / Fran Směja; [il. Vilém, Wünsche]. -- 2. vyd. -- Praha : Hladký, 1946. -- 225 s., front. -- (Edice krásné knihy ; sv. 3). -- Dar. romány vesnické-romány psychologické-lidé-vina tresty-Beskydy

- Nové pletky / Fran Směja.

- Obrazky: Slezske vrše / Fran Směja. -- Hrabyně: Iskra, 1930. -- 49 s. -- 11367. poezie lidová-Slezsko

- Od nas / Fran Směja.

- P B / Fran Směja. -- Opava : Sdružení umělců slezských, 1947. -- 15 s., front. poezie-česká-oslavná-Bezruč, Petr

- Pletky: Slezské verše / Fran Směja; [dosl.M.Rusinský]. -- 6. vyd. -- Opava : Optys, 1991. -- 73 s. -- C17676/1.-Vl.jm.František Směja. poezie-výbor z díla-Slezsko-nářečí

- Škoda té země / Fran Směja. -- 1. vyd. -- Praha: Lukasík, 1947. -- 310 s., ilustr. -- 6497. romány vesnické-2. svět. válka-Slezsko-Ostravsko

- Úhor: Románová kronika / Fran Směja. -- 1. vyd. -- Praha : Mladá fronta, 1960. -- 282 s. -- 1. díl trilogie.
romány angažované-socialismus-Ostravsko-výstavba zemědělství-konflikty-problémy
Slezský autor vypráví o lidech ostravského kraje v době socialistické výstavby. Na příběhu obce Pávice realisticky zachycuje konflikty, které v zemědělském prostředí provázejí revoluční změny, a ukazuje s jakými nesnázemi vzniká nový lepší život.

- Věřím v člověka: Sbírka povídek / Fran Směja. -- 1. vyd. -- Ostrava : Kraj. nár. výbor, 1953. -- 160 s., front. romány vesnické-Slezsko-nářečí

- Ze srdce vytrženo / Fran Směja; [dosl. Bedřich, Slavík]. -- Opava : Sdružení umělců slezských, 1969. -- 31 s. poezie vlastenecká-domovy-Slezsko-vzpomínky-20. stol.

- Škoda té země / Fran Směja; [il. V.Wünsche]. -- 1. vyd. -- Praha : Lukasík, 1947. -- 310 s., front., ilustr. -- 6803. romány venkovské-2. svět. válka-Slezsko-Ostravsko

- Kalný proud / Fran Směja; [il. V.Wünsche]. -- Ostrava : Lukasík, 1943. -- 238 s. -- (Návrat ; sv. 24) romány-vesnické romány-Slezsko

- Pletky: Slezské verše / Fran Směja. -- 6. vyd. -- Opava : Optys print, 1991. -- 73 s. verše-humorné

- Úsměvy: črty ze slezských dědin / Fran Směja. -- Svinov : Vaško, 1932. -- 121 s. příběhy humorné-Slezsko

- Pod klenbou dní / Fran Směja. -- 1. vyd. -- Olomouc : Promberger, R., 1944. -- 278 s. vesnické romány-literatura česká

- Potřísněná tvář: Vesnický román / Fran Směja. -- Praha : Lukasík, 1948. -- 190 s. vesnické romány-literatura česká

- Škoda té země / Fran Směja. -- 2. vyd. -- Praha: Lukasík, 1947. -- 310 s. -- (Návrat ; sv. 33) vesnické romány-literatura česká

Ukázky z tvorby Frana Směji. Více ukázek najdete zde

SLEZSKÁ ŘEČ - Fran Směja

Tvrdá je slezská řeč,
kaj teho třeba.
Ináč je měkučká,
jak střídka chleba.
Posledňa z posledních,
je podněs zvaná,
že byla chudobná,
k sudům též hnaná.
Kdo ju chce zesměšniť,
robí tak smělo,
kemu by slezsků reč
brániť sa chtělo ?

Něraz ju drobný lid
i plakať viděl,
a kdo sa pánem stal,
i mluviť sa styděl tak,
jako ho matička učili volať,
k Slezsku sa něhlásil,
leda o koláč.
Ale to něvadí, i bez nich byla, řeč,
kěrá v našich chalupkách žila,
nikdy sa něvzdala,
něpadla v boju
slezská řeč - děvuška v národním kroju!


50 roků (Pro hlubočský hasičský sbor napsal Fran Směja.)

Prapory vlají a lesy kol šumí,
dědina ožila - jásot a zpěv ...
Zvuk srdcí zvroucnělých neztlumí
ni zloba, ni lidský hněv.

Cosi nás sbližuje, dech země zpívá,
do duší vlévá se vzpomínek jas.
Všechny jsou světlé a každá je tklivá ...
V náručí nese je čas.

Padesát roků se rozprostře tiše,
do dálek upíráš zjasněný zrak.
Vidíš jak ořou na slezské líše
a jak z ní vyrůstá krvavý mák.

Prvý se zardí a za ním hned druhý,
nežli se naděješ, rudý je lán.
Ej, dobré byly ty staré, slezské pluhy,
statečný byl i jejich pán.

Bůh ví, že hasičské sbory to byly ...
Druhý co vzrosti byl náš!
Padesát roků již žije a sílí ...
Však ty jej, synku, dobře znáš.

Vše co dnes dobrého, láskou co dýše,
jeho je dílo a jeho je znak.
Padesát roků již žije v té pýše
v hlubočských polích - rudý mák.

Padesát roku - ech - útržek časů,
zlomí se stovka a druhá i víc ...
My už zde nebudem li nových klasů -
bude je vážit mladistvá líc.

Ale nechť stejně a po všechna léta
hrdostí zrak plane jako nám dnes!
Sbor náš nechť žije a láskou vykvétá.
pod jeho praporem krása a ples.

zdroj: Slezský věstník hasičský: orgán Zemské hasičské jednoty slezské, Ročník 1934. V Opavě 20. července. Číslo 14. www.svkos.cz


SLEZSKÉ VERŠE - Fran Směja

V jedné farnosti pravidelně kostelník upíjí v sakristii mešní víno. Farář dostane jednak podezření, jednak (jak už to v mnohých farnostech bývá) anonymní udání od věrných duší. A tak se jednoho dne schová v sakristii za obraz Ježíše a čeká, co se bude dít.
Cvakne klika a už je tu kostelník. Otevře skříňku, vytáhne láhev, pohledem se ujistí, že je v sakristii sám a otočí se k obrazu Panny Marie.

"Panno Maria, že si můžu dát alespoň trošku? Jestli ne, tak to řekni." Jelikož obraz nic neříká, kostelník již pozvedá toužebně láhev - když tu se za jeho zády ozve: "Nech to víno na pokoji!"
Kostelník se otočí k obrazu Ježíše a odsekne: "Tebe jsem se, Ježíši, na nic neptal!"


Opravdu se stalo:

V pohraničí měl jeden farář na starost sedm farností. Když jel v neděli dopoledne ze čtvrté mše svaté, zastavila ho policie a po kontrole dokladů mu dali ještě dýchnou do balónku, který po chvíli trochu zezelenal.
"To víte," hájí se farář, "součástí mé práce, za kterou jsem placen státem, je sloužit mši svatou, při které musím pít víno."
Policisté uznali, že je to pravda a kněze nechali pokračovat v cestě s odůvodněním, že vlastně pije v rámci plnění pracovních povinností, a vícekrát jej nezastavovali.

Mojžíš sestupuje s hory se zákoníkem v ruce. Shromáždí svůj lid a praví: "Mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou. Ta dobrá - z dvaačtyřiceti zákonů jsem to usmlouval na deset. Ta špatná - Nesesmilníš tam zůstalo!"

V malém přímořském městečku je páter v kostele již unaven ze zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na jednou vyhlásil: Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu.
Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenu práci. Čas plynul a starý páter zemřel. Na jeho místo nastoupil nový.
Po několika dnech navštíví nový páter policejní stanici. "Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají lidé", říká policistovi. Ten se pobaveně usměje a doporučí páterovi, aby zašel za policejním ředitelem.
Policejnímu řediteli páterova nevědomost také přijde k smíchu a pošle jej za starostou.


Páter jde za starostou:

"Měli byste něco udělat s bezpečností kolem zálivu, neustále tam lidé padají", stěžuje si. Starosta se směje, až se za břicho popadá. Páter už se rozčílí: "No to není žádná legrace! Zrovna vaše žena tam minulý týden spadla šestkrát!"

Více ukázek z tvorby Frana Směji najdete zde

Slavnostní odhalení památní desky, na rodném domě spisovatele a sucholazeckého občana Frana Směji

Další fotografie najdete ve fotogalerii. ukázat celou fotogalerii

sdílet článek Franu Smějovi na
Facebooku

Závěšický

článek Franu Smějovi zpracoval pro web
David Závěšický (2015)

Anketa, názory občanů

Pošlete nám vaše náměty a připomínky, rádi Vám je zodpovíme.

hlášení místního rozhlasu

Hlášení rozhlasu - 16.11.2017:

1) V pondělí 20. listopadu praktický lékař v Suchých Lazcích neordinuje z důvodu účasti na odborném semináři. 

Hlášení rozhlasu - pátek 10.11.2017:

1) Výbor klubu důchodců zve své členy na pravidelné setkání, které se uskuteční ve čtvrtek 16.11.2017 ve vinárně restaurace U Baly. Začátek je v 16:00 hodin.

2) V sobotu 24.11.2017 pořádá p. Petr Váněk zájezd na divadelní představení Habaďůra do Těžkovic. Odjezd autobusu je v 18:00 hod. z autobusové zastávky - Suché Lazce střed. Cena představení včetně dopravy 100 Kč. Více informací o zájezdu naleznete u pana Petra Vaňka na telefonním čísle: 777 469 668

zobrazit vše

Kalendář akcí

25.11.2017 od (14:00) hodin:

AVZO v rámci oslav 50. výročí založení spolku pořádá 5.11. pro své členy "slavnostní schůzi". (pořádá AVZO v kulturním domě)

28.11.2017 od (16:00) hodin:

Uzávěrka prosincového čísla zpravodaje je 28.11.2017, zpravodaj by měl vyjít 6.12.2017.

30.11.2017 od (18:00) hodin:

V odpoledních hodinách proběhne (v kulturním domě - upřesňujeme) "Veřejné projednání" zaměřené na kanalizaci obce Suché Lazce. (pravděpodobně se akce ještě posune)

3.12.2017 od (18:30) hodin:

Od 18:30 hodin proběhne před Obecním domem "Slavnostního rozsvícení vánočního stromečku". Akci pořádá (Klub rodičů s Klubem důchodců a starostou) zpívání, koledy apod.

16.12.2017 od (13:00) hodin:

AVZO TSČ ČR ZO SKÁLA pořádá pro své členy ukončení střelecké sezóny pod tradičním názvem "Poslední výstřel".

zobrazit vše

Anketa, názory občanů

Pečete vánoční cukroví? Hlasujte kliknutím na jednu z možností.

Ano pečeme více než 20 druhů 0%
Ano pečeme více než 15 druhů 0%
Ano pečeme více než 10 druhů 25%
Ano pečeme více než 5 druhů 75%
Kupujeme cukroví od známých 0%
Kupujeme cukroví z obchodu 0%
Nepečeme, ale jsme obdarování rodinou 0%
Cukroví vůbec nemáme 0%

Celkem hlasů: 4 | Hlasování začalo: 16.11.2017 08:00 | Hlasování končí: 22.2.2018 10:00 | všechny ankety

Na začátek stránky